Životy Svatých

 

Svt. mučedník Milos – Milesios divotvůrce, biskup města Súsy (♰ 341)

památka 10. / 23. listopadu

Svatý Milos – Milesios – Miles, žil ve čtvrtém století. Narodil se poblíž dnešního Teheránu a sloužil v armádě perského krále. Měl vidění, po kterém armádu opustil. Oddal se odříkání a neustálé modlitbě za svůj lid, tehdy ještě ponořený do temnoty modlářství. Pro své ctnosti, byl Milos následně vysvěcen na biskupa města Súsy, kde měl svá vidění prorok Daniel (Dan 8, 1–14).

Svatý Milos neúnavně pracoval, aby obyvatelům města předal světlo Kristovy víry, oni však, ale dávali přednost temnotě svých vlastních zhoubných vášní.  Poté ho zbili a vyhnali z města. Tímto činem, si však přivodili na sebe Boží hněv. O tři měsíce později, totiž královská armáda, která zahrnovala tři sta slonů, město vyplenila, obyvatelstvo utopila v krvi a srovnala ho se zemí.

V té době, se svatý Milos vydal na pouť do Jeruzaléma. Poté se vydal do egyptské pouště a strávil dva roky se ctihodným Amonniem (♰ 403), žákem ctihodného Antonija Velikého (♰ 356).

Po návratu do své země, se usadil v cele jednoho mnicha. Tam se musel potýkat s velkým hadem, dlouhým asi třináct metrů, který se pokoušel proniknout do jejich samoty. Milos ho zničil modlitbou, ale tím si vysloužil výčitky svého společníka. Mnich mu vysvětlil, že had je krotký a má ve zvyku k němu přicházet. Když Milos odpověděl, že Bůh určil člověku, aby nemilosrdně bojoval s hady (Ž 91, 13), mnich se na něj rozhněval a vyhnal ho od sebe.

Svatý Milos se vydal do Nisibisu, kde se dozvěděl, že nový biskup ctihodný Jákob (♰ 350) staví Boží chrám, aby odčinil hříchy lidu, který tehdy trpěl těžkým utrpením. Poté cestoval po řece Tigris a přišel do Seleukie, kde místní biskup Papas utlačoval duchovenstvo i lid. Byl svolán proto místní sněm, aby se vše v dobrém vyřešilo. Jakmile svatý Milos, vynesl anathemu na nehodného klerika, Papas byl okamžitě stižen ochrnutím.

Muž Boží poté pokračoval ve své misijní práci a svá kázání doprovázel četnými zázraky, které pohanům ukazovaly moc danou křesťanům Bohem k obraně dobra a spravedlnosti. Svatý Milos vyháněl démony a uzdravoval nemocné. Tak se mu podařilo přivést ke spáse velké množství Peršanů.

Poté, se vrátil znovu do své vlasti, kde byl však na příkaz představeného Hormizda Gufruze zatčen. Hormizd, se totiž doslechl o úspěchu kázání svatého Milose. Nařídil proto svatého mučit a spolu s ním i jeho dva učedníky, kněze Aborsama a Senoje.

Hormizd i jeho bratr Narses, rozzuřeni Milosovými smělými slovy a obviněními proti modlám, svatého biskupa napadli, až ho nakonec umučili ke smrti. Před svým odchodem k Pánu, Milos prorokoval, že následujícího dne, v tu samou hodinu, se bratři navzájem pozabíjí a že psi budou lízat jejich krev a ptáci budou klovat jejich mrtvá těla.

A skutečně, následujícího dne, během lovu, se vládce i jeho bratr, během lovu, vrhli na stejného jelena a rozzuřeni lovem, vrazili do sebe navzájem kopí. Jedno kopí do srdce, druhé do hrudi, stejně tak, jak zabili svatého Milose. Tak se naplnilo svatého proroctví.

Tělo svatého Milose, bylo poté přeneseno do města Malkan, spolu s ostatky jeho učedníků, kteří byli ukamenováni ke smrti. Toto město, bylo později zázračně zachráněno před útoky Sabejců.