Životy Svatých

Svatý mučedník Varus Egyptský a s ním sedm mučedníků, asketů, učitelů křesťanských (♰ 307), blažená Kleopatra - Vlastislava (♰ 327) a její syn Jan (♰ 320)

památka 19. října / 1. listopadu

Svatý Varus, pocházel z velmi zbožné a vznešené rodiny. Za císaře Diokleciána, okolo roku 304, sloužil v armádě v Egyptě. Jeho odvaha a udatnost, z něj učinily, jednoho z císařových oblíbenců. Tato pocta, mu však nemohla zabránit v tom, aby on sám, s daleko větším obdivem vzhlížel na činy svatých křesťanských mučedníků té doby.

Varus sám ve vězení navštěvoval sedm svatých asketů, kteří tam byli vězněni pro víru v Krista. Když se přiblížil den soudu, jeden z nich zemřel. Varus v tom spatřil Boží znamení, které mu ukázalo, že může přemoci strach, který mu bránil, aby se i on vydal do rukou mučitelů. Rozhodl se proto vstoupit do řad mučedníků, na místo zesnulého.

Když potom před soudem, Varus vystoupil vpřed a přede všemi se ukázal jako věřící v Krista, soudce nedokázal potlačit své překvapení. V tom samém okamžiku, se však soudce zmocnil i nezkrotný hněv. Svatý Varus oznámil, že ho nic nedonutí, změnit toto své rozhodnutí a také to, že před radostmi tohoto pomíjivého světa, dává přednost věčné útěše, která je zaslíbena věrným Kristovým vojínům.

Poté byl Varus přivázán ke skřipci a soudce nařídil, aby byl svatý, bit tlustými koženými řemeny. Tehdy mučedník obrátil své oči k šesti asketům, kteří byli svědky této podívané, a požádal je, aby se modlili k Bohu, aby mu dal sílu ve zkoušce, protože Duch je odhodlán, ale tělo slabé (Matouš 26,41). Jakmile svatí zvedli ruce k nebi a obrátili se k Pánu, ve vroucí modlitbě, Varus cítil, jako by ho nějaká ruka podpírala a zmírňovala údery prutů a bičů ještě předtím, než ho zasáhly. Bolest z mučení byla nahrazena úlevou pod vlivem blahodati Ducha, který ho uzdravoval. Od té chvíle, snášel Varus mučení s radostí.

Jeho klid, přesvědčení a víra, o to více znásobily zuřivost jeho mučitelů. Když ho svázali, hodili s ním o zem tak, až mu roztrhli útroby, a jeho vnitřnosti, mu vypadly, na zem. Nakonec ho znovu přivázali ke skřipci. Varus odešel k Pánu až po pěti hodinách, během kterých ještě našel sílu povzbuzovat své druhy ve víře. Šest jeho společníků bylo poté setnuto mečem.

Poté, co padla noc, jedna zbožná žena jménem Kleopatra, původem z Palestiny, která byla přítomna mučednické smrti svatého Vara, vyšla spolu se svým malým synem a dalšími křesťany, aby vzala a s úctou pohřbila přečestné ostatky svatého mučedníků. Ostatky svatého mučedníka Vara, Kleopatra pohřbila ve sklepení svého domu.

O několik let později, když se chtěla vrátit do své vlasti, vzala s sebou i svaté ostatky, ostatní přitom utvrzovala vtom, že to jsou ostatky jejího zesnulého manžela. Ve své domovině, Kleopatra umístila svatyni na jednom místě, poblíž hory Tábor.

Tam začaly brzy přicházet věřící, aby přijali uzdravení svých neduhů a nemocí, skrze moc svatých ostatků Kristova mučedníka. Na tom místě, byl pak postaven Boží chrám. V den posvěcení tohoto chrámu sloužila Kleopatra se svým synem po celý den poutníkům.

V jednu chvíli, však její dítě onemocnělo a zemřelo. Zoufalá a bezútěšná matka, okamžitě přinesla jeho tělo ke hrobu svatého Vara a obrátila se k němu s modlitbou. V modlitbě mu připomínala, jak mu dříve sloužila. Poté vyčerpána svým žalem a zoufalstvím, usnula.

Ve snu spatřila svatého, jak v náručí drží její dítě a oba mají na sobě zářivý šat. Svatý vyčetl Kleopatře její malověrnost a řekl ji, že její syn, je nyní pod jeho záštitou a ochranou. Samo dítě, pak maminku ujistilo, že nechce opustit život věčný a blažený, aby se vrátilo do světa utrpení. Kleopatra se k nim chtěla přidat, ale svatý Varus ji nařídil, aby ještě nějaký čas pracovala na spáse, poté, oba ji žehnajíce, zmizeli.

Po probuzení, zbožná žena oblékla tělo svého syna do svátečních šatů a plná radosti začala připravovat pohřeb. Veškerý svůj majetek rozdala chudým a svůj život zasvětila službě v chrámu. Půstem, nočním bděním, milodary a modlitbami, se Bohu tak zalíbila, že se stala důstojnou toho, aby každou neděli mohla spatřit a vnímat svého syna v jeho zářivém příbytku. O sedm let později, svou duši odevzdala Bohu a připojila se tak k Varovi i svému synovi. Její tělo bylo uloženo v chrámu svatého mučedníka Vara, blízko těla jejího syna Jana.

Její svatá duše, tak spolu se svatým Varem a Janem, stojí předstoupena v radosti a veselí, před Bohem v nebi, jemuž buď sláva na věky věků, amen.