Životy Svatých

 Svatí mučedníci Kyrik a Julita (♰ 305)

památka 15. / 28. července

Svatá Julita, žila na přelomu III. a IV. století. Pocházela z urozené ikonionské rodiny. Poté, co přijala svatý křest, získala pravou urozenost, kterou daruje Duch svatý. Když se stalo a svatá Julita ovdověla, odmítla druhé manželství, aby mohla žít ve zbožnosti a v Bohu milých skutcích, společně se svým tříletým synem Kyrikem.

Na počátku IV. století, císař Dioklecián, vydal výnos, který nařizoval pronásledování křesťanů. Vládce Lykaónie Dometian, začal tento císařský výnos horlivě plnit. Svatá Julita, se před tímto pronásledováním skryla do Seleukie¹, raději se vzdala veškerého svého bohatství a snášela útrapy vyhnanství, než aby se zřekla Krista.

V tomto městě však, kraloval ještě větší zmatek. Císařův vyslanec Alexandr obyvatelstvo děsil, mučil a nemilosrdně usmrcoval každého, kdo se nepodřídil císařskému nařízení. Aby se zachránila před tímto hněvem, uprchla Julita do města Tarsu v Kilíkii, společně se svým synem a dvěma služebnými.

Svatá Julita, se tam však znovu setkala s tímto trýznitelem. Předběhl ji na cestě a i v tomto městě, pokračoval v pronásledování křesťanů.

Když se pak k vyslanci Alexandrovi doneslo, že se ve městě nyní nachází urozená uprchlice, nařídil, aby byla zadržena a předvedena k jeho soudu spolu se svým dítětem. Služebným se podařilo uprchnout a jen zpovzdálí sledovaly, co se děje. Když se u soudu Julity zeptali na její jméno a titul, odpověděla prostě: „Jsem křesťanka“. Rozzlobený vládce, potom hned nařídil, aby byla mučena.

Mučitelé, svatou Julitu svázali a poté ji bičovali volskými šlachami. Předtím odtrhli plačící dítě od jeho matky a přinesli ho k Alexandrovi. Ten vzal dítě do náruče a posadil si ho na kolena, hladil ho po hlavě a pokusil se ho políbit a přitom řekl milým hlasem: „Nech být tu čarodějnici a pojď ke mně, svému otci. Učiním tě svým synem a dědicem všeho svého bohatství a budeš mít sladký, bezstarostný život“.

Na první pohled malé a slabé dítě, v tomto okamžiku zjevilo moudrost mudrce. Malý Kyrik se podíval na svou matku, která podstupovala krutá mučení, a začal se tyranovi bránit, poškrábal ho a bil svými pěstičkami. Vykřikl: „Já jsem také křesťan!“ a kopl vládce do boku tak, až ten zasténal bolestí. Tehdy se předstíraná dobrota a laskavost změnila v zuřivost a vztek. Alexandr popadl dítě za nohu a vší silou jim udeřil o schod kamenného schodiště, které vedlo k jeho trůnu, a rozbil Kyrikovi hlavu.

Svaté dítě v tom okamžiku, odevzdalo Bohu svou duši, zemi posvětilo svou krví a do Nebe, si přinášelo korunu odvážných a zbožných hrdinů. Srdce Julity, se přese všechnu bolest a utrpení, naplnilo božskou radostí, děkovala Pánu, že takto jejímu synovi, otevřel brány věčné slávy.

Potom byla znovu přivedena k rozzuřenému vládci, kde prohlásila, že žádná muka nemohou porazit její lásku k Bohu a naopak, že skrze tato utrpení, bude se moci rychle připojit ke svému drahému synovi.

Tehdy Alexandr přikázal, aby mučednice, byla přivázána na skřipec a její tělo, aby bylo trháno železnými háky, potom, aby na ní byla vylita vroucí smola. Nehledíce na bolest, mučednice i nadále vyznávala svou víru ve Svatou Trojici a řekla: „Spěchám se připojit ke svému synovi, abych spolu s ním užívala blaženství Nebeského Království!“

Alexandr viděl, že jeho snaha byla zbytečná, nařídil, aby byla svaté Julitě setnuta hlava. Když ji přivedli na místo popravy za městskými hradbami, požádala popravčího o malou chvíli k modlitbě. Potom padla na kolena a Bohu děkovala za to, že ji učinil důstojnou toho, že může vejít na svatební slavnost spolu s rozumnými pannami. Jakmile řekla „Amen“, kat máchl mečem a usekl jí hlavu.

Těla svatých Kyrika a Julity, pak byla vhozena do jámy spolu s těly zločinců. Další noci, však přišly dvě služebné svaté Julity a ostatky svatých mučedníků z této jámy odnesly a zakopaly je v jeskyni nedaleko města.

Jedna z těchto žen pak dožila až do dnů apoštolům rovného Konstantina, prvního křesťanského císaře, v jehož době zazářila pravda a Boží církev získala skrze Kristovu blahodať svobodu. Tato služebná ukázala věrným křesťanům místo, kde byly drahocenné ostatky svatých mučedníků pohřbeny, všem pak také řekla i o jejich strádání. Z útrob země, byly poté vyneseny svaté ostatky Kyrika a Julity. Svaté ostatky byly netlené, naplněné blahou vůní, darující uzdravení z nemocí. Utrpení a strádání těchto svatých mučedníků bylo zapsáno ke cti a památce těchto mučedníků, ku prospěchu věřícím a ke slávě Krista Boha našeho, s Otcem a Svatým Duchem, oslavovaného navěky. Amen.

_______________

 

¹ Seleukia. Σελεύκεια - Seleukéia, také Seleukia nad Tigridem. Bylo významné starověké město v Mezopotámii, na území dnešního Iráku, v oblasti Bagdádu.