Životy Svatých

Svatý nový mučedník Jan Valach (♰ 1662)

památka 12. / 25. května

Svatý Jan, se narodil v XVII. století ve Valašsku¹ a pocházel z bohaté a urozené rodiny. Po porážce povstání vojvody Mihnea III. Radu², proti Turkům, byl jako patnáctiletý vzat do zajetí Osmany, stejně jako na padesát tisíc dalších Rumunů.

Jana koupil jeden turecký voják, který ho přivázal ke stromu a poté ho pro zábavu, různě mučil a trýznil. Takto trýzněný mnohým mučením, nesnesitelnou bolestí, ponižováním a studem, Jan nakonec svého „nového pána“, ve spánku zabil. Potom však byl chycen a odvezen do Konstantinopole, kde předstoupil před vezíra. Vezír ho vydal manželce mrtvého vojáka s tím, že si s ním může dělat, co chce.

Vdova očarovaná mladostí chlapce, nabídla Janovi sňatek, avšak s tou podmínkou, že přijme islám. Když to Jan uslyšel, přežehnal se svatým křížem a začal vzývat jméno Pána Ježíše Krista. Její chlípnou nabídku odmítl a vdova se rozhodla poslat ho znovu do vězení a nechat ho postavit před soud za vraždu, kterou spáchal.

Ve vězení, byl po mnoho dní znovu vystavován mučení. Neustával se modlit ke Kristu, aby ho posílil ve víře i během mučení. Do vězení za ním denně přicházela vdova, aby ho znovu přesvědčila, on však nepřistoupil na to, aby se zřekl víry svých předků. Věrný služebník Kristův a vyznavač panenské čistoty, statečně odolával všem útokům bolesti i chlípnosti. Odvážný mladík jí řekl: „Raději bych zemřel pro Krista, než abych se stal Turkem a vzal si tě.“ Vezír nakonec nařídil městskému prefektovi, aby dal Jana popravit.

Svatý nový mučedník Jan, byl oběšen 12. / 25. května 1662  v Konstantinopoli a takto s korunou mučedníka, vstoupil do zástupu svatých.

Jeho život sepsal učenec Konstantinopolského patriarchátu, Joannis Karyophylis a v roce 1799 jej v Benátkách vytiskl ctihodný Nikodém Svatohorec. Život svatého byl uveden do řeckého menologionu v roce 1843, v den jeho mučednické smrti, 12. / 25. května. Do rumunského menelogionu, byl zapsán o tři roky později, v roce 1846.

____________ 

¹ Valašsko (Țara Românească, Valahia) je země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a řekou Dunaj. Do roku 1861 se jednalo o samostatné knížectví, které se 24. ledna 1859 sjednotilo s Moldavským knížectvím do Rumunska. Název Valašska je odvozený od Valachů, jednoho z kmenů tvořících rumunský národ. Valaši je historický termín a exonymum používané od středověku do novověku k označení především Rumunů, ale také Arumunů, Meglenorumunů, Istrorumunů a dalších podskupin hovořící balkanorománskými jazyky ve střední a východní Evropě.

² Mihnea III. Radu - Mihnea al III-lea Radu. Vládce Valašska (1658-1659), syn valašského vládce Radu Mihnea. Poslední představitel dynastie Basarabů. V březnu 1658 turecký sultán, který zbavil moci valašského vládce Constantina Șerbana, jmenoval novým vládcem Valašska Mihnea III. Ten však zahájil proti Osmanské říši ozbrojený boj, ve snaze zbavit se turecké nadvlády. Mihnea napodoboval bývalého valašského vládce Michala Chrabrého - Mihaie Viteazul (Statečného) a změnil si jméno na Mihaie. Valašští bojaři, kteří usilovali o mír s Vysokou Portou (Ústřední vládou Osmanské říše), svého vládce nepodpořili. 4. října 1659 uzavřel Mihnea na hradě Bran dohodu se spojenectvím s transylvánským knížetem Györgyem II. Rákóczim, namířenou proti Vysoké Portě. 20. října 1659 zahájil valašský vládce Mihnea III. vojenské tažení proti tureckým pašům měst Giurgiu, Braila a Turnu, poté překročil Dunaj. Dobyl turecké pevnosti Giurgiu a Braila. 23. listopadu 1659 porazil tureckou armádu v bitvě u Fracesti, ale v prosinci téhož roku byl v nové bitvě poražen turecko-tatarskými vojsky. Poté, musel uprchnout z Valašska do Transylvánie, kde 5. dubna 1660 ve městě Satu Mare zemřel.