Životy Svatých

 Ctihodný Komgal Bangorský

památka 10. / 23. května

Ctihodný Komgal (Comhghall, Comgall, Comgallus), se narodil v gaelském¹ království Dál Riata², kolem roku 517. Podle irských letopisů, se narodil poblíž místa, které je nyní známo jako Magheramorne, v dnešním severoirském hrabství Antrim.

Jeho otcem byl piktský válečník jménem Setna, matka se jmenovala Briga. Po svém otci se i on stal na nějaký čas válečníkem, zatoužil však po poustevnickém životě a odešel do monastýru v Clonard, za ctihodným Fintanem († 603)³, pod jehož duchovním vedením začal myslí a srdcem, chápat asketický život. Také se duchovně učil u ctihodného Finiana z Clonardu († 549)⁴ a ctihodného Kierana mladšího († 556)⁵. Později žil také jako poustevník na ostrově, na jezeře Lough Erne. Zanějaký čas, byl biskupem Lugidiusem, rukopoložen na diákona a poté na kněze.

V roce 555 založil monastýr v Bangoru (Bangor Abbey County Down v Severním Irsku), který se brzy stal největším monastýrským centrem v Irsku, s několika zemědělskými usedlostmi a celkovým počtem bratří až 3000 lidí.

Ctihodný Komgal, se také zasloužil o založení monastýru na ostrově Tiree (Tiriodh), který však roku 564 napadli Piktové. Ctihodný Komgal, byl družný se ctihodným Brendanem z Clonfertu († 578)⁶, ctihodným Kenethem z Kilkenny († 600)⁷ a ctihodným Kolumbou z Iony († 597)⁸. Spolu s nimi cestoval do Skotska a navštívil krále Piktů v Inverness. Obzvláště blízko, měl ke ctihodnému Kolumbovi, svému „duchovnímu příteli“. Když ctihodný Kolumba zesnul v Pánu, Komgal řekl: „Přítel mé duše zemřel a já jsem ztratil hlavu, neboť člověk bez přítele jeho duše, je jako tělo bez hlavy."

Ctihodný Komgal spojil asketické učení ctihodného Fintana s učením ctihodného Finiana. Jedl jen jednou denně. Proslavil se zázraky, které byly spojeny s lidským zrakem. Jednou vyléčil slepého muže tím, že mu pomazal oči slinami, jindy zase přivedl na zloděje slepotu, ale po upřímném pokání, jim bylo nejenom odpuštěno, ale byli také přijati do mnišského bratrstva.

Mezi mnoha mnichy monastýru v Bangoru, byli pozoruhodní svatí, kteří šířili blahou zvěst Evangelia z Bangoru do Skotska, kde pak založili další monastýry. Takovými byly ctihodný Moloc († 592)⁹ na ostrově Lismore v Argyll a ctihodný Maelrub († 724)¹⁰, který šel ještě dále na sever do Applecross (Applecross - A' Chomraich, poloostrov severozápadně od Kyle of Lochalsh ve Skotsku).

V roce 590, pak takto z monastýru vyšel další bratr, ctihodný Kolumbán († 615). Tehdy společně s dalšími dvanácti společníky, odešel z Bangoru do Galie, v dobrovolném vyhnanství pro Krista. Založili monastýry v Luxeuil (Burgundsko) a v Bobbiu (Itálie). Monastýr, založený ctihodným Gallem († 640), jedním z Kolumbánových společníků, pak dal jméno švýcarskému městu San Gallen.

Ctihodný Komgal, zesnul v Bangoru v roce 603 a jeho svaté ostatky, byly zachovány až do roku 822, kdy byl zničeny vikingskými nájezdníky. Byl inspirátorem hnutí Poutníků pro Krista (Peregrinatio pro Christo). Jeho postava, je dodnes přítomna na erbu města Bangor (Beannchar), které vyrostlo na místě jeho monastýru.

Je známo, že ctihodný Komgal, vypracoval poměrně přísné pravidlo pro mnichy. Jeho podstata spočívala v jednoduchém přikázání: "Miluj Krista a nenáviď bohatství." Dílo ctihodného, Bangorský antifonář¹¹, spojený se ctihodným, se dochoval dodnes. Tato sbírka hymnů, modliteb a postupů obřadů, byla sestavena v monastýru Bangor v letech 680 až 691 a poté přenesena do italského monastýru v Bobbio. Zde byl tento rukopis v roce 1609 znovu objeven a převezen do Ambrozianské knihovny v Miláně, kde je dodnes.

 

Ctihodní otcové Komgal, Gall a Kolumbán

__________________

 

¹ Gaelové (irsky Na Gaeil, skotskou gaelštinou Na Gàidheil, manštinou Ny Gaeilú) je etnolingvistická skupina severozápadní Evropy definovaná především užíváním gaelských jazyků, větví keltských jazyků zahrnujících irštinu, skotskou gaelštinu a manštinu. Historicky se pro Gaely obecně používalo také označení Irové nebo Skotové. Gaelský jazyk a kultura pochází z Irska odkud se prostřednictvím království Dál Riata rozšířily do západního Skotska. Ve starověku Gaelové obchodovali s Římskou říší a později se podíleli na pádu římské Británie. Ve středověku gaelská kultura začala dominovat také ve zbytku Skotska a ostrovu Man, gaelské osídlení existovalo také ve Walesu a Cornwallu.

 

² Dál Riata či též Dál Riada nebo Dalriada, bylo gaelské království na území dnešního Skotska v 6. až 9. století, silně kulturně ovlivněné kolonizačním výsadkem z Irska, k němuž dle legend došlo kolem roku 500.

 

³ Ctihodný Fintian z Clonenagh.  Památka 17. února / 2. března (v přestupném roce 1. března). Duchovní žák ctihodného Columby vedl život poustevníka v Clonenagh v Leix v Irsku. K tomuto svatému asketovi se brzy připojilo mnoho učedníků a on se stal jejich duchovním otcem a představeným.

 

⁴ Ctihodný Finián z Clonardu (Finnian, Fionán, Fionnán, Finianus , Finanus). Památka 12. / 25. prosince. Byl jedním z prvních irských mnišských svatých. Finián z Clonardu, je spolu s Endou z Aranu, považován také za jednoho z otců irského mnišství. Založil monastýr v Clonard, v dnešním hrabství Meath. Studovalo u něj dvanáct irských apoštolů. Je označován za vůdce svatých Irska.

 

⁵ Ctihodný Kieran (Ciarán) z Clonmacnoise. Památka 9. / 22. září. Má přízvisko „Mladší". Narodil se v Connachtu a byl v mnišském životě, vyučen ctihodným Finianem z Clonardu, jedním z „Dvanácti apoštolů Irska“. Později založil monastýr Clonmacnois ve West Meath a svým mnichům dal asketické pravidlo, nazvané „Kieranův zákon".

 

⁶ Ctihodný Brendan z Clonfertu, poutník. Památka 16. / 29. května. Jeden ze tří nejznámějších mnichů asketů Irska. Narodil se v Kerry, stal se duchovním žákem ctihodného Finiana z Clonardu a ctihodného Gildy Moudrého. Byl zakladatelem mnohých monastýrů, zejména v Clonfertu. V historii je nejvíce známý svými plavbami, dle legendy pak svatý doplul až do Grónska a k břehům severní Ameriky. Ctihodný Brendan je ctěn jako patron námořníků.

 

⁷ Ctihodný Kenneth (Canice, Cainnech, Kenny) z Kilkenny. Památka 11. / 24. října. Narodil se v Glengiven na severu Irska a byl žákem ctihodného Finiana z Clonardu a ctihodného Cadoca z Walesu. Založil monastýr v Aghaboe a možná i Kilkenny, který je po něm i pojmenován. Později šířil Evangélium ve Skotsku, kde jako první postavil chrám na místě, které je nyní známé jako St Andrews.

 

⁸ Ctihodný Kolumba z Iony. Památka 9. / 22. června. Narodil se v Gartan v Tír Chonaill (dnes hrabství Donegal) na severu Irska. Pocházel z královského rodu Uí Néill. Mnichem se stal v Glasnevin, kde byl i rukopoložen na kněze. Zbytek svého života strávil zakládáním monastýrů a chrámů v Irsku a Skotsku. V noci před svátkem Svaté Padesátnice roku 563, přistál spolu s dvanácti společníky na ostrově Iona (Svatý ostrov), kde založil nejslavnější ze svých monastýrů, které se staly životně důležitými při obrácení Piktů, Skotů a Severních Anglů. Jeho životopisec a nástupce Adamnan napsal, že: „Měl tvář anděla, byl dobré povahy, zdvořilý v řeči, svatý ve svých skutcích, skvělý v radách a láskyplný ke všem“. Jeho svaté ostatky byly přeneseny do Dunkeldu v roce 849, jeho Cathach (The Cathach of St. Columba), opis žalmů jeho vlastní rukou, se zachoval do dnešních dnů.

 

⁹ Ctihodný Moloc (Molluog, Murlach, Lugaidh) z Lismore. Památka 25. června / 8. července. Narodil se ve Skotsku, odešel do Irska a poté se znovu vrátil do své rodné země jako misionář. Jeho hlavní prací biskupa, kterým se stal, bylo hlásání víry na Hebridách. Zesnul v Pánu Rossemarkie.

 

¹⁰ Ctihodný Maelrubha z Applecross. Památka 21. dubna / 4. května.

Narodil se v Irsku. Mnišské sliby složil v monastýru ctihodného Komgala v Bangor. Poté, žil v Ionském monastýru, v roce 671 odešel do Skotska. Založil monastýr v Applecross. Poté, co šířil Kristovo Evangelium, více než půl století, obrátil mnoho Piktů k Pánu.

 

¹¹ Bangorský antifonář (Antiphonarium Monasterii Benchorensis) Jedná se o nejstarší dochovanou liturgickou knihu keltské bohoslužebné tradice, nelze však vyloučit, že se jedná jen o kopii původní knihy. Zřejmě se později s irskými misionáři dostal do monastýru ctihodného Kolumbána v Bobbiu v severní Itálii.