Životy Svatých

 Spravedlivý Abraham,

praotec a synovec jeho Lot

památka 9. / 22. října

Poté co Bůh dopustil zmatení jazyků v Babyloně (Gen 11, 1 – 9), se lidé rozdělili na mnohé národy, zapomněli na pravého Boha a začali se klanět a projevovat úctu modlám.

Tehdy přikázal Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno“ (Gen 12, 1 – 2).

S vírou a pokorou, přijal Abram, Boží přikázání, vyšel z Kaldejského Uru, se svojí ženou Saraj a synovcem Lotem a usadil se v zemi Kanaánské. Brzy poté, se Lot od Abrama oddělil (Gen 13, 12), avšak město, ve kterém se Lot usadil, bylo obsazeno nepřáteli a Lot, byl zajat. Abram ozbrojil své služebníky, porazil nepřátele a osvobodil Lota.

Melchisedek král Šalemský, kněz Boha nejvyššího, poté přinesl chléb a víno požehnal Abramovi (Gen 14, 18 - 19). Sám Hospodin, byl s Abramem, uzavřel s ním smlouvu a řekl: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat. Tak tomu bude s tvým potomstvem“ (Gen 15, 5).

Když se Abram dožil 99 let, zjevil se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný! Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím. Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů (Gen 17, 4 - 5)…Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (Gen 17, 15)… tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák“ (Gen 17, 19).

U dubu Mamre, kde se usadil Abraham, se mu zjevil Hospodin v podobě tří poutníků (předobraz Přesvaté Trojice). Přijal je s úctou, štědře je pohostil a získal přízeň Boží. Jeden z hostů mu řekl: „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna“ (Gen 18, 10). A bylo Abrahamovi přitom také odkryto a záměru Hospodina, zahubit obyvatele měst Sodomy a Gomory, kteří žili zcela ponořeni v hříchu. Abraham však prosil, aby zbavil od takovéhoto trestu jeho synovce Lota, který v Sodomě žil životem spravedlivého (Gen 18, 20 - 33).

I přišli ti dva poslové večer do Sodomy a Lot je pohostil ve svém domu. Avšak muži Sodomští, mladí i staří, obklíčili dům a volali na Lota, aby jim vydal své hosty. Tehdy tito dva, ranili slepotou muže, kteří byli u vchodu do domu, takže nebyli schopni nalézt vchod, Lotovi a jeho příbuzným řekli:  „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul“ (Gen 19, 17). Potom co odešli, Sodoma a Gomora, byly zničeny ohněm a sírou, které na ně spadly z nebe (Gen 19, 24). Lotova žena, však neposlechla, otočila se zpět a proměnila se v solný sloup (Gen 19, 26).

Když bylo Abrahamovi sto let, Sára, mu porodila syna Izáka (Gen 21, 3). Tehdy Abraham přikázal služebnici Hagar, se kterou měl syna Izmaela (Gen 16, 16; Gen 21, 12), aby opustila jeho dům. Milujíce Abraháma, Hospodin učinil z potomků Izmaela arabské národy (Gen 21, 18).

Po mnoha letech života, pak Hospodin seslal Abrahamovi poslední zkoušku, která byla nad síly každého obyčejného člověka. Bůh zkoušející takto Abrahamovu víru, k němu zvolal: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím“ (Gen 22, 2). Nehledíce na velký zármutek, který měl v sobě pro ta slova, byl Abraham poslušný vůli Hospodinově. Přišel se synem na horu Moria (ta se dnes nachází v centru Jeruzaléma – Chrámová hora) a připravil tam vše potřebné. I řekl Izák Abrahamovi: „Otče! Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ Abraham mu odpověděl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné“ (Gen 22, 7 - 8). Abraham poté svázal Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví, vzal do ruky obětní nůž, aby svého syna zabil jako obětního beránka. V tom okamžiku, však uslyšel hlas Boží: „Abrahame, Abrahame! Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna“ (Gen 22, 11 - 12). Abraham se rozhlédl a uviděl, vzadu berana, který uvízl svými rohy v houští. Vzal tedy toho berana a obětoval ho v zápalnou oběť místo svého syna (Gen 22, 13). A znovu uslyšel hlas Boží: „Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu“(Gen 22, 16 - 18).

Za několik let, když zesnula jeho žena Sára, Abraham vstoupil do nového manželství s Ketúrou, se kterou měl ještě šest synů (Gen 25, 1 - 2). Poté co prožil Abrahám sto sedmdesát pět let, Abraham v pokoji oddal ducha svého Hospodinu Bohu. Od něj, jakožto praotce Izraelského národa, tělesně pocházel sám Ježíš Kristus (Mat 1, 1 - 17) a všichni praví věřící v Krista Spasitele, se pak nazývají syny Abrahamovými (Gal 3, 7).