Životy Svatých

Svatý apoštol Jakub Alfeův

památka 9. / 22. října

Svatý apoštol Jakub, byl syn Alfeův a bratr apoštolů, Judy Tadeáše a evangelisty Matouše, který byl předtím celníkem. Když náš Pán Ježíš Kristus, přebýval tělesně zde na zemi, vybral si k apoštolské službě lidi prosté a zbožné, aby kázali radostnou zvěst Evangelia v celém světě.

Tehdy si vybral i tohoto Jakuba, jako hodného, aby byl připočten do zástupu apoštolů (Mat 10, 3; Mar 3, 18; Luk 6, 15). A tak se stal Jakub jedním z dvanácti apoštolů, Kristovým služebníkem, kazatelem jeho svatých tajin a jeho následovatelem.

Když spolu s dalšími apoštoly přijal Ducha Svatého, který na ně sestoupil v podobě ohnivých jazyků (Sk 2, 3), vydal se k pohanům šířit Kristovu zvěst a ztracené navracet na cestu spásy. Zapálen ohněm Božské horlivosti, spaloval trní bezbožnosti, ničil modly, léčil rozličné neduhy a nemoci. Od lidí odháněl zlé duchy a velké množství lidí přivedl ke Kristu.

Kázal nejprve v Judeji, poté doprovázel svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného do Edessy. Šířil Evangelium v Gaze, v Eleutheropolisu a sousedních místech a odtud potom odešel do Egypta.

Mnohé země obešel při šíření Kristova Evangelia, zaséval nebeské sémě, sbíral žatvu lidské spásy a své pozemské putování zakončil v Kristových stopách, když byl přibit na kříži a takto předal Bohu ducha svého.