Životy Svatých

Ctihodný Marek Pskovsko – pečerský

památka 29. března / 11. dubna a ve Sboru Pskovských a Pskovsko – pečerských svatých

Z prvních starců Pskovsko – pečerského monastýru¹, podle jména, je znám jen jeden, Marek. O něm, však bylo napsáno jen toto: Na počátku, žil nejdříve u říčky Kamenec při jeskyni nějaký starec, kterého lovci viděli, u tří kamenů, které leží nad jeskynním chrámem Přesvaté Bohorodice. Známo však o něm nebylo nic, ani jaký to byl starec, jakého byl rodu, anebo kdy, jak a odkud na toto místo přišel, jak dlouho zde žil a jak zesnul.

Druhý igumen Pskovsko- pečerského monastýru, dal jméno starce Marka zapsat do synodiku  (v církevní každodenní bohoslužbě, používaná pamětní kniha, ve které jsou zapsána jména, která jsou vzpomínána na bohoslužbách). Ctihodný igumen Kornélij (památka 20. února / 4. března), však zapochyboval o věrohodnosti tohoto zápisu a přikázal vymazat jeho jméno ze synodiku. Poté však náhle a těžce onemocněl, dostalo se mu přitom zjevení, že takto byl potrestán, kvůli tomu, že dal vymazat jméno ctihodného Marka z monastýrského diptychu (δίπτυχον - soupis jmen osob zmiňovaných při bohoslužbě). Igumen Kornélij, v modlitbě se slzami vyprosil odpuštění u hrobu ctihodného Marka a obnovil vzpomínání jeho svatého jména při bohoslužbách.

Když byl vykopán jeskynní chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice a rozšířeny pohřební jeskyně, igumen Dorotej, našel hrob ctihodného Marka ztrouchnivělým, ostatky a oděv však neporušeny.

Usnesením archijerejského sněmu Ruské Pravoslavně Církve ve dnech 2. – 3. února 2016, bylo jméno ctihodného Marka Pskovsko – pečerského připsáno do církevního kalendáře, k celocírkevní úctě. 
 

Pskovsko – pečerský monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice

_________________________________________________________________

¹ Pskovsko – pečerský monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice, je jeden z velkých a známých Ruských mužských monastýrů s mnohaletou historií. Jeho název je spojen s jeskyněmi, které se v něm nachází, jsou nazvány Bohem stvořenými.

Jeskyně se objevila roku 1472, když rolník Ivan Dementjev kácel stromy v lese na srázu hory. Jeden strom, který pokácel, spadl dolů, a když padal, vytrhával zeminu a kořeny ostatních stromů. Tento sesuv půdy, odkryl vchod do jeskyně, nad kterou byl nápis Bohem stvořená jeskyně.

V roce 1473, byl vysvěcen jeskynní chrám v čest památky Zesnutí Matky Boží, vykopaný ctihodným Jonášem, v pískovcovém kopci. Tento rok se počítá rokem založení monastýru.  Kopec, na kterém se nachází chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice a Bohem stvořené jeskyně, se nazývají Svatou horou.

Monastýr nikdy po dobu své historie, nebyl nikdy uzavřen.