Životy Svatých

Ctihodný Lupicinus z Condat a z Lauconne

památka 21. března / 3. dubna a také 28. února /12. března,kdy je společná památka s jeho bratrem ctih. Romanem z Condat

On i jeho bratr Roman, se narodili ve zbožné a čestné rodině v 5. století, v Burgundsku – Franche – Comté. Starší bratr Roman vždy tíhl k poustevnickému životu o samotě a po smrti otce odešel do Lyonského monastýru, kde mu byl dobrým učitelem a zkušeným duchovníkem svatý Sabinus, který jej poučoval v mnišském životě. Když mu bylo třicet pět let, odešel do pohoří Jure (ve východní Francii) v údolí Condat (dnes se zde nachází město Saint-Claude Jura), kde založil monastýr. Jeho mladší bratr Lupicinus, když ovdověl, přišel za svým bratrem a stal se jeho prvním učedníkem. Lupicinus byl ve své askezi, k sobě velmi přísný a náročný. V monastýru se věnovali modlitbě, bohoslužbě a práci, jen málo, nebo skoro vůbec se oddávali spánku.

Starší bratr ctih. Lupicinuse, ctih. Roman, byl také vždy přísný k sobě, k druhým, však byl laskavý a shovívavý. Když mu vyčítali jeho mírnost, on odpovídal: Nikdo nevidíme do lidského srdce, mnohý začal horlivě, ale poté se stal vlažným.  Jiný, který byl lhostejný, nakonec vystoupil do vysokého stupně dokonalosti.

Jednoho roku se stalo, že na monastýrském poli byla veliká úroda, pro což mniši oslabili svoji zdrženlivost, toho si všiml ctih. Roman. Řekl tedy svému bratru, aby se mniši, pod jeho vedením navrátili ke zdrženlivosti. Lupicinus proto spolu s monastýrskými bratry, po nějaký čas, nejedli nic jiného, než kaši z ječmene. Dvanáct bratří to však nevydrželo a z monastýru odešlo. Ctihodný Roman velmi truchlil nad dvanácti mnichy, kteří odešli, a stěžoval si na přílišnou přísnost svého bratra. Obrátil se k modlitbě, prolil mnoho slz, i stalo se, že po modlitbách ctih. Romana, se všech dvanáct bratří vrátilo a znovu začalo vést přísný, odříkavý a bohabojný mnišský život.

Oba bratři také přispěli, k založení ženského monastýru v La Balme, kde se stala představenou jejich sestra Yole. V tomto monastýru, bylo až 125 monašek.  

Po zesnutí svého bratra, se stal představeným monastýru ctih. Lupicinus. Zemřel kolem roku 480, pochován byl v monastýru Lauconum. Po své smrti činil mnoho zázraků a mnozí se k němu tehdy, stejně tak i dnes obrací.