Životy Svatých

Ctihodná Gertruda z Nivelles (626 -659)

památka v den zesnutí 17. / 30. března

Byla dcerou Pipina z Landen¹ a sv. Idubergy². Od dětství se rozhodla zasvětit svůj život Kristu, odmítla nabídku k sňatku, ke kterému ji chtěl přesvědčit její otec. Když viděl její pevné rozhodnutí, Pipin jí nakonec dovolil, aby přijala mnišství, které přijala v monastýru, který dříve byl založen její matkou v Nivelles. Tam se ctihodná, po smrti své matky roku 646, stala i představenou. Život v monastýru, byl těžký a dokonce i nebezpečný, kvůli nepřátelství ještě pohanského okolí, avšak ctnosti a skutky milosrdenství, ctihodné Gertrudy, postupně obměkčili divoké mravy sousedů. Při svém velmi slabém zdraví, vedla velmi přísný, odříkavý mnišský život, neustále přebývala v půstu a modlitbě. Za života ctihodné, se monastýr stal významným náboženským a kulturním centrem. Jejím úsilím byla založena obsáhlá knihovna, ve které se nacházely teologické a liturgické knihy z Říma. Monastýr v Nivelles, navštěvovali jako poutníci irští mniši sv. Foillan a Ultan, kteří cestovali z Říma do Peronne k hrobu svého bratra sv. Furseye. Gertruda a její matka darovaly bratřím pozemky ve Fosses-la-Ville, na kterých byl založen další monastýr. Ctih. Ultan se stal jeho představeným a Foillan zůstal v Nivelles, kde objasňoval Písmo svaté, v monastýru byl také utvrzen irský mnišský ústav. Když kolem roku 655, přijal ctih. Foillan mučednickou smrt, ctih. Gertruda zázračně spravena o jeho mučednickém skonu, našla jeho tělo a nechala ho pohřbít v Nivelles.

Ctih. Gertruda přijímala v monastýru mnoho poutníků, nemocných a chudých. Proslavila se mnohými ctnostmi a velmi přísným, asketickým způsobem života. Její zdraví bylo natolik jejím přísným odříkáním oslabeno, že se vzdala představenstva monastýru. Znala předem den své brzké smrti. Hned záhy po její smrti začala být uctívána jako svatá. Okolo roku 670, byl sepsán život svaté mnichem, který ji znal osobně. Okolo roku 691, bylo napsáno dílo Virtutes sanctae Geretrudis - Ctnosti svaté Gertrudy, které pojednává o ctnostech svaté a zázracích, které se udály na jejím hrobě. Tyto zázraky se udály kdysi a jsou činěny i dnes.

Tropar hlas 5.

Raduj se, ctihodná matko Gertrudo, neboť jsi knížecí purpurový plášť, za mnišskou řízu vyměnila a velikou Boží milost jsi získala. Životem v půstu, modlitbou a bděním, jsi ostatní překvapovala, vzdala ses i představenství v monastýru. Proto jsi v Kristově věku, pro mnohé úsilí a námahu skonala a nyní předstoupena před Svatou Trojicí, neustále povznášíš modlitbu za ty, kdož k tobě přibíhají, navštěvuješ je množstvím zázraků a uzdravení. Pros Lidumila Krista a Nezahanbitelnou zastánkyni křesťanů, aby spaseny byly duše naše.

Kondak hlas 8.

Přehlédla jsi bohatství i pozemskou slávu, přijala jsi mnišský způsob života, moudře a řádně jsi vedla monastýr v Nivelles. Proto tě oslavujeme, Gertrudo andělům rovná. Ty, která nyní máš smělost před Pánem, neopouštěj svá dítka, která k tobě přibíhají. Pros Krista Boha, aby spasil naše duše.

_____________________________________________________________

¹ Pipin z Landen. Pipin I. starší (580 — 640), byl austrasijským majordomem, (Austrasia – z latiny východní země) vládl království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců. Dnešní území severovýchodní Francie, západního Německa, Belgie, Lucemburska a Nizozemska

² Svatá Iduberga (též Itta, Ida, Itte) 592–652. Památka 8. /21. května a 5. / 18. listopadu. Byla manželkou Pipina z Landen, po jeho smrti, po radě sv. Amanduse z Maastrichtu, apoštola Flanderského, přijala mnišství a usídlila se v rodinném sídle v Nivelles, které přeměnila na smíšený (mužský i ženský) monastýr a stala se jeho představenou. Po její smrti, se stala představenou její mladší dcera ctih. Gertruda.