Životy Svatých

Svatý Mikuláš Divotvorce, arcibiskup Myr Lykejských

památka 6. /  19. prosince; v Ruské Pravoslavné Církvi se také připomíná památka narození, která se slaví 29. července/ 11. srpna

Sv. Mikuláš, jemuž je podnes vzdávána sláva na celém světě, byl jediným synem svých rodičů, Theofana a Nony, významných a bohatých obyvatel města Patary v Lykii (ve starověku se jednalo o důležité přístavní město na pobřeží Lykie, v dnešním Turecku). Jako jediného syna, jejž jako dar přijali od Boha, jej opětovně zasvětili Hospodinu. Základům duchovního života se svatý Mikuláš naučil od svého strýce, taktéž Mikuláše, jenž byl biskupem patarským. Mnišství přijal mladý Mikuláš v monastýru Nový Sión, který založil jeho strýc. Po smrti svých rodičů rozdal Mikuláš všechen zděděný majetek chudým, pro sebe si neponechal nic. Jako kněz byl znám svým milosrdenstvím, třebaže se snažil důsledně skrývat skutky svého milosrdenství, pamatujíce na slova Hospodinova: «Ať neví tvá levice, co činí pravice. » (Mat 6, 3) Když se oddal samotě a tiché modlitbě srdce, a pevně přitom doufal, že takto bude smět žít až do smrti, uslyšel hlas shůry: «Mikuláši, jestliže si přeješ být ode mne být korunován, vydej se na službu svému národu». Krátce po tomto zjevení byl Boží prozřetelností vybrán za biskupa Myr Lykejských. Sv. Mikuláš byl vždy milostivým, moudrým a odvážným křesťanem, a jeho duchovní stádce, jemu svěřený lid, jej vždy považoval za pravého „dobrého pastýře“. Během pronásledování křesťanů za císařů Diokleciána a Maximiána byl sv. Mikuláš uvržen do vězení, avšak ani zde nepřestával poučovat lid o Božím zákoně. Když přestalo Církvi hrozit bezprostřední nebezpečí z pronásledování a byl svolán první slavný „všeobecný sněm“ do města Nikáje (325), účastnil se jej i sv. Mikuláš. Svatá tradice nám prozrazuje, že když sv. Mikuláš viděl, jak heretik Árij rouhavě hovoří o Kristu a popírá jeho Božství, naplněn horlivostí po Boží spravedlnosti neváhal a Árije zpolíčkoval. Kvůli tomuto jednání byl odstraněn ze sněmu a prozatímně zbaven výkonu archijerejské služby, a to až do té doby, než i ostatní archijerejové poznali díky Božímu zjevení, že Ježíš Kristus i Přesv. Bohorodice prokazaují svou blahosklonnost a přízeň právě ke sv. Mikuláši, jenž nikdy nezapomínal na utiskované a ponížené a vždy chránil Boží pravdu mezi lidmi. Dvakrát dokonce zachránil několik lidí od nespravedlivého trestu smrti. Jako anděl Boží chodil mezi lidmi, pro něž se stal upřímným, pravdomluvným a milostivým vzorem Božího služebníka. Už za svého pozemského života na něj lidé pohlíželi jako na skutečného „světce“ a vzývali jej ve svých modlitbách v době těžkého strádání a životních nezdarů. A sv. Mikuláš se jim zjevoval, často ve snu, ale i osobně, a vždy pomáhal těm, kteří se k němu modlili, ať už byli blízko či daleko. Bůh mu uštědřil svou milost, díky níž pomáhal každému. Z jeho tváře vycházela na všechny strany světlost, jako z tváře proroka Mojžíše, poté co se mu zjevil Hospodin, a sv. Mikuláš přinášel lidem útěchu, duchovní zklidnění a dobrou vůli. Už jako šedivý starec byl ještě krátce nemocen. Ale ani tato nemoc mu nezabránila v tom, aby se i nadále namáhal a pracoval pro Hospodina a aby vydával mnohé plody své svatosti a mohl se díky tomu veselit v Nebeském království, odkud nadále oslavuje Jediného a Pravého Boha ve Svaté Trojici a projevuje svou zázračnou pomoc všem věřícím. Sv. Mikuláš zesnul 6. prosince (19. 12. dle občanského kalendáře) léta Páně 343, kdy také oslavujeme jeho světlou památku.

Narození svt. Mikuláše

Modlitba ke Svt. Mikuláši divotvůrci, arcibiskupu Myr Lycejských (+ 345)

Tropar hl. 4.
Jako pravidlo víry a vzor tichosti,
a učitele zdrženlivosti, zjevil tě stádci svému Bůh,
od něhož pochází vnitřní pravda všeho.
Protož dosáhl jsi bohatství darů duchovních.
Svatý pastýři duší, otče Mikuláši, pros Krista Boha,
aby spasil duše naše.

Modlitba

Přesvatý Mikuláši, Hospodinův přední služebníku, náš vřelý zastánce a všude v souženích rychlý pomocníku! Pomoz mně hříšnému a v tomto životě stísněnému. Upros Pána Boha, aby mi daroval odpuštění všech mých hříchů, jimiž jsem zhřešil od své mladosti a v celém svém životě skutkem, slovem, pomyšlením i všemi smysly svými. Při odchodu mé duše z těla pomoz mně ubohému, upros Pána Boha, Tvůrce všeho stvoření, aby mne vysvobodil z celnic v povětří a z věčných muk, ať navždy oslavuji Otce i Syna i Svatého Ducha i tvou milostivou záštitu, nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

vybráno podle:Modlitby za děti a jiné modlitbyPro vnitřní potřebu vydala církevní obec v Brně, říjen 2001 l.p.