Životy Svatých

 

Svatý mučedník Václav, kníže český (♰ 935)

28. září / 11. října, památka jeho mučednické smrti 

a 4. / 17. března, památka přenesení jeho svatých ostatků

Svatý Václav se narodil okolo roku 907. Byl vnukem svaté Ludmily kněžny české. Otec svatého Václava Vratislav zemřel, když chlapci, bylo pouhých čtrnáct let. Od té doby ho vychovávala jeho babička svatá Ludmila. Ta ho svěřila slovanskému knězi Pavlovi, učedníkovi svt. Metoděje, aby jej učil čtení a psaní a poučoval v pravé víře. Jeho matka Drahomíra se mu stala regentkou.

Jako mladý kníže, namísto toho, aby se oddával obvyklým radovánkám, dával zjevně přednost čtení církevních knih a chodil pravidelně na bohoslužby. Tyto jeho vlastnosti namísto, aby radovaly, tak znepokojovaly dvorní velmože, kteří si přáli sloužit raději pod knížetem vojevůdcem než pod smířlivým křesťanem. Vyjadřovali nelibost nad tím, že se pod vlivem duchovenstva, stal téměř mnichem, a přemýšleli, co se stane, až bude dospělý. Tito dvořané, pak dělali vše pro to, aby mladého knížete nenavštěvovalo duchovenstvo. Václav, tak musel své učitele vídávat v noci a Žaltář, se kterým se nikdy nerozlučoval, musel schovávat pod svůj plášť. Navzdory tomu všemu, a i navzdory svému postavení knížete, přebýval Václav ve víře našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista a řídil se příkladem Evangelia a zbožností Svatých otců.

Když svatý Václav nastoupil v roce 925 na trůn, svou vládu zakládal na křesťanských přikázáních a zásadách. Odmítal mučení a tresty smrti. Jako první, co započal, byla služba a modlitba k Bohu, v chrámech, které obnovil a zakládal. Sám v nich jako věrný služebník přisluhoval, a byl takto nápomocen kněžím. Nechal slavnostně přenést z Tetína na Pražský hrad ostatky svaté Ludmily, kterou nechala úkladně zabít jeho matka. Po mnoha dalších zločinech, zamezil zhoubnému vlivu své matky, na knížecím dvoře zcela.

Čechy, které byly tehdy neustále ohrožovány výboji Němců z Bavorska, se snažil bránit především smířlivým jednáním, než aby byla prolévána nevinná krev.

Ze všech svých sil, utvrzoval křesťanskou víru mezi lidem a dbal na to, aby nikdo nebyl nespravedlivě odsuzován. Pro svou věrnost křesťanství a lásku k bližním, byl nazýván mírným knížetem.

V životě křesťana nijak nepolevoval a sloužil jako vzor zbožnosti. Vykupoval děti prodané do otroctví, dával je pokřtít a staral se o jejich křesťanskou výchovu.

Za doby své vlády, okolo roku 929, získal svatý Václav ostatky svatého Víta od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka, který mu je daroval. Tento drahocenný dar svatých ostatků mučedníka Víta, pak byl také důvodem, proč Václav zahájil stavbu rotundy svatého Víta na Pražském hradě.

Velmožové, které svatý Václav předtím, pro jejich přestoupení vyhnal ze dvora, nakonec proti němu poštvali jeho vlastního bratra Boleslava. Pro Václavovu bohabojnost, mu Bůh daroval, dar prozíravosti. A on skrze něj, se dozvěděl o první snaze svého bratra zmařit mu život. Té se vyhnul, poté však sebe sama, zcela oddal do Boží vůle.

Ke svému bratrovi, projevil znovu evangelní lásku k bližnímu, když od něj přijal pozvání k návštěvě jeho sídelního města. V bratrské lásce, doufal v jeho odvrácení od zlého. Jako praví bratři se nejdříve pomodlili Bohu v chrámu, poté byl svatý Václav, přijat jako host. Avšak druhého dne k ránu, při cestě na svatou jitřní bohoslužbu, jej Boleslav zradil jako Kain Ábela. Pozdvihnul proti němu svůj meč. Ten mu však pro svou chrabrost svatý Václav vyrazil z ruky a znovu mu nabízel pokoj a smír. Na místo smíru, ale přiběhli Boleslavovi pochopové a zákeřně svatého Václava, na prahu svatého chrámu zabili.

28. září / 11. října, roku 929 (nebo 935), se tak svatý kníže Václav, svou smrtí připodobnil k zástupu mučedníků. Skvrny od krve prolité svatým knížetem zůstaly na zdi chrámu jako svědectví o jeho mučednické smrti a nikdo je nemohl smýt.

Světlem své svatosti, pak svatý Václav, plně zazářil po své mučednické smrti. Mnohé zázraky a divy byly činěny ještě před jeho pohřbením.

O tři roky později 4. / 17. března, po pohřbení, učinil Boleslav za svůj ohavný hřích před Bohem pokání. Když viděl množství divů a zázračných uzdravení u jeho hrobu, které jako z pramene nevysychajícího, neustále proudícího na nemocné, rozhodl se dát přenést svaté ostatky mučedníka Václava do města Prahy, do chrámu svatého mučedníka Víta.

Svatý mučedník a bohabojný kníže Václav, spolu se svou babičkou svatou Ludmilou, jsou ctěni jako ochránci České země.

___

Svatý Václave! Vévodo české země!

Kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!

Kriste, eleison!

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě!

Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!

Kriste, eleison!

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi!

Utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!

Kriste, eleison!

 

Tropar hl. 3.

Svatý mučedníče, kníže Václave, národa slovanského nebeský ochránce, pros milostivého Boha, aby spasil duše naše.

 

Modlitba

Svatý mučedníku a bohabojný kníže Václave, věrný Kristův služebníku, Bohem vyvolený ochránce země české. Pokorně skláníme se před tebou a prosíme tebe v modlitbách a prosbách, hledajíce u tebe zastání. Vyslyš nyní nepatrný tento náš chvalozpěv a svými modlitbami upros slitovného Boha, aby nás zachoval v jednotě své pravoslavné Církve, utvrdil v našich srdcích bázeň Boží a víru pravou a zbavil nás od mnohých pokušení a zlých úkladů. Milosrdný přímluvce, pro lásku svou, kterou jsi za života, ale i po své mučednické smrti k bližním projevoval, vypros u milostivého Pána našeho této zemi mír a těm, kteří se k tobě s vírou utíkají, dej život pokojný a Bohu příjemný. Svatý náš ochránce, nenechávej nás bez své pomoci, ani napospas bezbožnosti a zlobě tohoto světa. Pros za nás Pána našeho Ježíše Krista i přečistou Matku Jeho, Vládkyni naši, přesvatou Bohorodici, přizvi k modlitbě i babičku svou, svatou Ludmilu, neboť oba jste u trůnu Krále nebeského mocnými přímluvci za nás za všechny. Dej, aby nám Bůh daroval vše potřebné ku prospěchu dočasnému i věčnému, aby nám neodplácel podle skutků našich, ale obdaroval nás podle nevýslovné lidumilnosti své. Pomoz nám dosáhnout odpuštění našich prohřešení, přimlouvej se u Pána, aby nás zbavil všelikého strádání, zármutku, bolesti a nemoci. Kéž nám sešle milost svoji, abychom napravili život podle Jeho přikázání, a takto, abychom byli účastni jeho blah a hodnými se stali v čase budoucím vstoupit do nebeského Království a slavit tam Nejsvětější jméno Otce i Syna i Svatého Ducha, na věky věkův, amen!