Životy Svatých

Svt. Emilián Vyznavač, biskup Kyzický (♰ 820)

památka 8. / 21. ledna a 8. / 21. srpna

 

Svatý Emilián byl mnichem v monastýru, který byl založen svatým svt. Tarasiem, patriarchou Konstantinopolským (♰ 806)¹. Následoval své přátele a mnišské spolubratry, ctihodného Michala synnadského (♰ 821)² a ctihodného Theofila nikomédského (♰ 842)³ a i on, byl následně ustanoven do hodnosti biskupa, ve městě Kyzik⁴, kde se stal nástupcem metropolity Mikuláše z Kyziku, po roce 788. Emilián se ukázal být hoden Božské blahodati, kterou na něj Pán hojně vyléval a vyznačoval se láskou a milosrdenstvím.

Svatý Emilián na radě o úctě ke svatým ikonám, který byl svolán do císařského paláce v roce 815, vznesl námitky proti císaři - heretiku Leonovi V. Arménovi. Emilián jako biskup, trval na tom, že pokud jsou dogmatické otázky čistě církevního charakteru, má o nich rozhodovat Církev, nikoli státní moc. Po takovémto odvážném vyznání víry, byl poslán do vyhnanství. Předpokládá se, že po pěti letech útisku, byl císařovými muži zabit a připojil se tak nebeskému zástupu svatých a vítězných mučedníků.

_____________

¹ Svt. Tarasios, patriarcha Konstantinopolský (♰ 806). Památka 25. února / 10. března. Bratr svatého Sergija Vyznavače (IX. stol) a strýc svt. Fotiose Velikého, konstantinopolského (♰ 893). Jeho zbožní rodiče, jej vychovali v bázni Boží a dali mu dobré vzdělání. Byl protosekretářem a představeným císařské kanceláře, na byzantském dvoře. Poté, co z patriaršího trůnu odstoupil svt. Pavel IV. konstantinopolský (♰ 784), Tarasios mající dobré světské i teologické vzdělání, byl ještě jako světský člověk vybrán na patriarší trůn. Z horlivosti pro Pravoslaví, se svou volbou (v roce 784) souhlasil, ale pouze pod podmínkou, že bude svolán Všeobecný sněm, který ukončí ikonoborecké nepokoje. Pro mocný odpor, kdy ikonoborecká hereze, měla své příznivce jak mezi císařským vojskem, tak mezi obyvatelstvem hlavního města, se však tento Všeobecný sněm dlouho odkládala. Nakonec, byl tento sněm, svolán v Niceji až v roce 787. Na sněmu, byla úcta k ikonám znovu obnovena a teologicky plně podložena. Svatý Tarasios, vedl Církev, jako dobrý pastýř moudře po dobu dvaceti dvou let. Vedl přísný asketický život. Veškerý svůj majetek vynakládal na Bohu libé skutky. Živil, šatil a poskytoval útěchu starým, chudým, sirotkům a vdovám. Na svatou Paschu, připravoval pro potřebné vždy slavnostní hostinu, na které i sám přisluhoval. Dle života svt. Tarasia, jej před jeho smrtí pokoušeli běsi tím, že mu připomínali jeho život, když byl mladý a snažili se mu přitom připsat hříchy, kterých se nedopustil. On však vše vydržel a ještě je odsoudil za pomluvu. Tarasios zesnul 25. února, roku 806 po nemoci. Byl pohřben v monastýru, který založil na břehu průlivu Bospor. U jeho hrobu se událo mnoho zázraků.

² Ctihodný Michal Vyznavač, biskup synnadský (♰ 821). Památka 23. května / 5. června. Od mládí usiloval o mnišský život, svt. Tarasios, patriarcha Konstantinopolský (♰ 806), jej poslal do monastýru na břehu Černého moře. Do tohoto monastýru spolu s ním, vstoupil i jeho přítel svatý Theofylakt (♰ 842), budoucí biskup nikomédský. Oba ctihodní, v monastýru horlivě konali činy spásy a brzy byli oslaveni blahodatnými dary Páně. Jedním z těchto darů, byl ten, kdy během žní, lidem prací žízní vyčerpaní, začala skrze modlitbu těchto mnichů, z prázdné měděné nádoby proudit voda. Svt. Tarasios, patriarcha Konstantinopolský, rukopoložil ctihodného Michala, na biskupa města Synnada, na jihu Frýgie. Pro svůj svatý život a moudrost, si svt. Michal, vysloužil hlubokou lásku věřících a úctu císařů Nikefora I. a Michaela I. Rangabe. V roce 787, se svt. Michal, zúčastnil 7. Všeobecného sněmu v Niceji. Když pak na trůn nastoupil císař Leon V. Arménský (813-820), horlivý zastánce ikonoborecké hereze, začalo pro Církev, znovu období nepokojů a pronásledování. Císař Leon V. Arménský, začal vyhánět pravoslavné biskupy z jejich stolců a na jejich místo, nechal ustanovovat, stoupence ikonoborectví. Svt. Michal, tehdy pevně hájil Pravoslaví a statečně se stavěl proti heretikům, odsuzujíce jejich bludy a omyly. Leon V. Arménský, nechal svatého Michala odsoudit, ten se však, ani jeho soudu, ani mučení nebál a odpověděl mu: „Uctívám a ctím svaté ikony, Spasitele mého Ježíše Krista a Přečisté Panny Marie, Matky Jeho, i všech svatých a klaním se jim. Tvůj příkaz, který nařizuje odstranit ikony z chrámů, nikdy nevyplním“. Poté, byl císařem Leonem V. Arménem, poslán do vyhnanství, do města Eudocias v Pamfýlii. Tam tento svatý vyznavač, okolo roku 821 zemřel. Ctěná hlava, svt. Michala, se nyní schraňuje v Lávře ctihodného Athanasia Athosského, další část jeho svatých ostatků, pak je ve svatohorském monastýru Iveron.

³ Svt. Theofylakt Vyznavač, biskup nikomédský (♰ 845). Památka 8. / 21. března. Duchovní žák svatého patriarchy Tarasia (♰ 806), jímž byl rukopoložen na biskupa nikomédského. Nikomédskou církev spravoval po devět let. Spolu s patriarchou svt. Nikeforem (♰ 828), odsoudil císaře Leona V. Arména, za ikonoborectví a byl jim proto, v roce 815 poslán do vyhnanství, kde zůstával po třicet let až do své smrti. Nikdy, nebyl jako biskup, znovu navrácen na své původní místo, na základě všeobecných amnestií. Ani za císaře Michaela II. Amorijského, ani za císařovny Theodory, obnovitelky úcty k ikonám a to kvůli intrikám dvorního duchovenstva, které ho, nemělo rádo. V roce 847, byly jeho svaté ostatky přeneseny do Nikomédie.

⁴ Kyzik Κύζικος, Cyzicus. Bylo starověké město v maloasijské oblasti Mýsie, přístav na jižním pobřeží Propontidy, na jižním pobřeží Marmarského moře.