Životy Svatých

 

Spravedlivý Eudokimos kappadocký (IX. stol)

památka 31. července / 13. srpna

Svatý Eudokimos žil za vlády císaře Theofilose ikonoborce (829-842). Jeho rodiče, Basil a Eudokie, se narodili v Kappadokii a byli patriciové. Vyznačovali se pevnou oddaností Pravoslaví a přísnou zbožností a tyto vlastnosti předali i svému synovi. Poté, co získal dobré vzdělání, byl Eudokimos císařem poctěn hodnostmi candidatus a stratopedarchis, stal se vojenským guvernérem Kappadokie a poté i dalších oblastí říše.

Místo aby využíval svého vysokého postavení k potěše a slávě, dal ho ke službě ctnosti a prostřed světského zmatku a marnosti, zářil jako lilie mezi plevelem nebo zlato v peci. Zachovával si nejen čistotu svého těla, ale i čistotu svých myšlenek a nikdy nedovolil, aby jeho pohled spočinul na ženské tváři, aby spočinul před Pánem v čistotě. K této čistotě hojně přidával plody mírnosti a milosrdenství k chudým, vdovám a sirotkům, takže se stal skutečnou, vyvolenou nádobou blahodati a živou ikonou ctnosti. Eudokimos, se vyhýbal pomluvám jako moru a nejenom že sám druhé neodsuzoval, ale také jim všemožně bránil v pronášení slov, která by mohla nějak ranit bližního. Učil, že každý, by měl nejdříve naslouchat a nemluvit, a sám se tohoto pravidla držel a byl příkladem plnění všech Božích přikázání.

Když Eudokimos dosáhl třiceti tří let, vážně onemocněl a byl si vědom blízké smrti. Poté, co učinil potřebné přípravy, rozloučil se, se svými blízkými. Ty požádal, aby ho do hrobu uložili v tom oděvu, ve kterém ho zastihne smrt. Potom se o samotě modlil Bohu a v modlitbě prosil Pána, aby nikdo neviděl jeho smrt, stejně jako nikdo neviděl jeho dobrodiní za jeho života (Mat 6, 1 – 4). Jeho rodina ho poté pohřbila tak, jak jim to řekl.

Avšak hned po smrti spravedlivého Eudokima, se od jeho hrobu, začaly dít zázraky, mnoho nemocných se uzdravovalo a sláva zázračných uzdravení rostla. Zázraky u jeho hrobu se množily, zejména z oleje z hořící lampy nad hrobem, a také z hlíny z hrobu, kterou posílali nemocným k uzdravení. Osmnáct měsíců po jeho blažené smrti, byl na žádost jeho matky Eudokimův hrob otevřen a tělo bylo nalezeno zcela neporušené, šířící podivuhodnou a blahou vůni.

Jeho čestné ostatky, byly následně přeneseny do Konstantinopole, kde je uložily do chrámu Matky Boží, který postavili rodiče svatého.