Životy Svatých

 Svatý kníže Igor Černigovský, 

ve svatém křtu Georgij,

v mnišství Gabriel, v schimě Ignátij (♰ 1147)

19. září / 2. října, památka mučednické smrti, 5. / 18. června, památka přenesení jeho ostatků

Kníže Igor Olegovič, ve svatém křtu Georgij, se narodil okolo roku 1080 (nebo 1090). Po svém otci Olegovi I. Černigovském, zdědil Černigovské knížectví a roku 1146 byl prohlášen velikým knížetem kyjevským.

Obyvatelé Kyjeva, kteří neměli rod Olgovičů¹ rádi a Igorovi vyčítali jeho neschopnost vyrovnat se s týráním ze strany bojarů, však knížete vyhostili a poté, co ho zbili, uvěznili v Perejaslavi.

Kníže, vyčerpaný všemi těžkostmi a nemocemi, kterými strádal, se vzdal svých rodových práv a požádal, aby byl propuštěn z vězení a mohl přijmout mnišský postřih.

V roce 1147, jej Perejaslavský biskup Eutimij, postřihl na mnicha se jménem Gabriel. Brzy se uzdravil a přešel do kyjevského Theodorovského monastýru, kde přijal schimu se jménem Ignatij a zcela se oddal odříkavému životu mnicha.

Nehledě na to, že se jako kníže odřekl od svých rodových práv, lid ho i nadále nenáviděl. Přestože žil mnišským životem, byl 19. září roku 1147 surově zabit, když se modlil v chrámu před ikonou Matky Boží. Krutost davu byla tak velká, že i mrtvé tělo mučedníka bylo bito a hanobeno. Jeho mrtvé tělo táhl rozzuřený dav ulicemi Kyjeva.

Když pak bylo večer téhož dne, tělo blaženého Igora přeneseno do chrámu svatého Michala, zjevil nad ním Bůh veliké znamení, když se v chrámu nad ním, zažehli všechny svíce. Druhý den ráno, byl svatý strastotěrpec ² pohřben v Simeonovském monastýru, na předměstí Kyjeva.

V roce 1150, 5. / 18. června, pak ostatky svého bratra přenesl, kníže Svjatoslav Olgovič, do Černigova, kde je dal uložit do katedrálního chrámu Proměnění Páně, kde se proslavili mnohými zázraky.

Divotvorná ikona Matky Boží - Igorevská, před kterou se mučedník před svým utrpením modlil a, která se proslavila jako divotvorná, následně získala přízvisko Igorevská ³.

_____________________________________________

 

¹ Olegoviči. Větev dynastie Rurikovců, pocházející od knížete Olega Svjatoslaviče, vnuka Jaroslava Moudrého. Vládnoucí dynastie v Černigovském knížectví, Novgorodsko-Severském knížectví a také s přerušeními: v Kyjevském, Haličském, Volyňském, Perejaslavském knížectví a v Novgorodské zemi.

² Strastotěrpec. Страстоте́рпец (страсть/strasť = utrpení, терпеть/těrpeť = snášet, trpět) je v pravoslavné terminologii souhrnné označení pro všechny křesťanské mučedníky, kteří vytrpěli strádání ve jménu Ježíše Krista. Výraz strastotěrpěc, se váže ke svatým, kteří zemřeli třebas i od vlastních příbuzných či souvěrců a to z důvodu nenávisti, proradnosti, spiknutí, kvůli majetku apod. Rovněž se však také, podtrhuje mimořádný charakter jejich osobnosti či hrdinství, odpuštění a neodporování svým nepřátelům, jako jedno z přikázání Ježíše Krista.

³ Igorevská ikona matky Boží. Její památka, se připomíná v den přenesení ostatků svatého knížete Igora Černigovského (♰ 1147), 5. / 18. června, který se před touto ikonou Matky Boží, modlil, v posledních minutách svého života. Ikona byla umístěna v kapli svatého Jana Theologa v  chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice, v Kyjevo-pečerské lávře. Ikona byla starořeckého stylu, s nápisem, že náleží svatému knížeti Igorovi. Během okupace Kyjeva v roce 1941, ikona beze stopy zmizela.