Životy Svatých

 Svatý mučedník Ondřej Stratelat

a spolu s ním 2593 umučených (♰ 302)

památka 19. srpna / 1. září

Svatý Ondřej, byl vojenským tribunem¹. Sloužil ve vojsku císaře Maximianuse (Maximianus Herculius 286 – 310), které se staralo o východní hranice Římské říše. Přestože Ondřej ještě nepřijal svatý křest, vynikal, podobně jako růže mezi trním svou zbožností, udatností a odvahou.

Vrchní velitel Antiochus, známý svou krutostí vůči křesťanům, se ocitl tváří v tvář náhlému vpádu Peršanů. Tehdy si vzpomněl na udatného Ondřeje a vyslal ho v čele vojenského oddílu vstříc nepřátelům.

Předtím, než se Ondřej vydal do bitvy, nabádal své muže, aby důvěřovali Kristu, který stvořil nebe a zemi a zničil moc lživých bohů. A takto jednomyslně, vojáci vzývajíce Kristovo jméno, obrátili nepřátelská vojska na útěk a vyhnali je až za hranice říše. Po tomto nečekaném vítězství, se Ondřejovi vojáci rozhodli, obrátit ke Kristu.

Byli však kvůli tomu udáni jako křesťané a Antiochus, namísto toho, aby spravedlivě odměnil vítěze, je všechny předvolal k sobě na soud. Byl mu cizí, jakýkoli pocit vděčnosti, zcela pohlcený hněvem, četl císařské edikty, kde připomínal jména urozených křesťanů, které už předtím nařídil popravit.

Ondřej mu na to však odpověděl, že ve skutečnosti, tito křesťanští mučedníci zvítězili nad ním a že ona mučení, kterým byli vystaveni, se pro ně stali vítěznými trofejemi v Nebeském Království.

Antiochus, se pak uchýlil ke krutému výsměchu. Prohlásil, že je třeba, takovému muži, jako byl Ondřej, který v boji prokázal velikou odvahu, dopřát odpočinek a nařídil, aby byl svatý natažen na rozžhavené bronzové lože. Avšak plamen víry a lásky, který hořel v srdci udatného mučedníka, mu umožnil necítit spáleniny a na tomto lůžku našel opravdový odpočinek. Antiochus, pak nařídil, aby se zmocnili některých z vojínů, kteří se proslavili v bitvě společně se stratelatem, a přibili jim ruce k trámu. Ti však tato mučení snášeli s úsměvem a radovali se, že ještě před křtem, jsou hodni své účasti strastem a mučením Pána našeho Ježíše Krista.

Když pak i nadále zůstávali nezlomní ve svém rozhodnutí být věrní Kristu, nařídil Antiochus, aby byli uvězněni a napsal list císaři s dotazem, zda má být chrabrý vojevůdce popraven, a riskovat skrze to, možnou vzpouru v armádě a povstání lidu, kteří ho považovali za hrdinu. Císař Maximianus mu odpověděl, aby se ho tajně, s pomocí lsti, zbavil a v žádném případě, aby nedovolil novému náboženství proniknout do armády.

Tehdy Antiochus osvobodil Ondřeje a jeho vojáky, předstírajíc, že jim dovoluje jít tam, kam sami považují za správné. Svatý mučedník, kterého Bůh s touto lstí obeznámil, odešel do Tarsu se svými bratry ve zbroji a tamního biskupa Petra požádal, aby je pokřtil. Když se Antiochus dozvěděl o jejich odchodu, napsal vojevůdci Kilikie Seleucusovi, aby je co nejrychleji zatkl a popravil, pokud by kladli třeba i sebemenší odpor.

Seleucus, který byl také fanatickým pronásledovatelem křesťanů, si pospíšil do Tarsu s velkým vojskem. Ondřej a ostatní vojáci, kteří byli právě pokřtěni, překročili, pohoří Taurus, aby se zbavili pronásledování. Seleucus však nepřestal po nich pátrat a nakonec je dostihl v jedné rokli. Když už se vojáci připravili vrhnout na Selucuse s vojskem, vyzval svatý Ondřej své druhy, aby pozvedli své ruce k modlitbě a ne k  mávání mečem. Poklekl a dlouho se modlil za nepřátele a za spásu světa. Jakmile dokončil modlitbu, vrhlo se na ně nepřátelské vojsko, které je začalo zabíjet jako nevinná jehňata, která nekladou žádný odpor. Takto svatý mučedník Ondřej Stratelat a spolu s ním 2593 umučených vojínů, přijali své mučednické koruny.

Podle přání, které vyslovil svatý Ondřej v modlitbě, pak na místě, kde prolil svou krev, vyrazil ze země léčivý pramen. Biskupové Petr a Nonnus, spolu s duchovenstvem, kteří tajně následovali vojsko svatého Ondřeje, potom s úctou pohřbili těla svatých vojínů mučedníků. Jeden z duchovních, který dlouho trpěl zlým duchem, se napil z pramene vody a byl hned uzdraven.

Místní lidé, když se dozvěděli o tomto léčivém prameni, začali k němu přicházet a přinášeli tam své nemocné. Pili vodu z pramene, myli se s ní a uzdravovali se, od nejrůznějších nemocí, skrze modlitby svatého Ondřeje a 2593 mučedníků s ním trpících, a skrze blahodať Pána našeho Ježíše Krista, kterému budiž společně s Otcem i Svatým Duchem, čest a sláva, nyní, vždycky až na věky věkův. Amen.

____________________

 

¹ Měl hodnost stratelata - στρατηλάτης (velitele armády).