Životy Svatých

 Svatá velká mučednice Fotina, Samaritánka (♰ 66)

památka 20. března / 2. dubna, 26. února / 11. března

a 5. neděli po Pasše

Svatá Fotina – Světlana, byla ze Samaří ¹. Právě s ní Pán rozmlouval u Jákobovy studny (Jan 4, 4 - 42), kde ji odhalil vše, co učinila od dětství. Když to Fotina uslyšela, změnila svůj dosavadní způsob života a začala hlásat onu Blahou zvěst, kterou slyšela od Spasitele našeho Ježíše Krista ve své zemi, ke Kristu obrátila také své čtyři sestry a dva syny.

Po mučednické smrti svatých apoštolů Petra a Pavla, v čase Neronova pronásledování křesťanů (okolo roku 54), úspěšně zvěstovala spolu se svým synem Jóšiášem víru v Kartágu. Její další syn Viktor byl po úspěšných bitvách proti barbarům jmenován vojevůdcem a císařem poslán do Galileje s rozkazem zabíjet křesťany. Místo toho však, začal sám Viktor hlásat a šířit víru a nabádat křesťany, aby byli silní před nadcházejícím pronásledováním.

Viktorovi se přitom podařilo obrátit vojenského vůdce Sebastiana a také mnoho státních úředníků. Když se o tom dozvěděl císař, nařídil okamžitě všechny předvolat před soud. Protože si však uvědomil, že se mu je slovy nepodaří přesvědčit, nařídil, aby Viktorovi a Jóšiášovi byly useknuty ruce až po ramena a poté, aby byli uvrhnuti do vězení.

Před soudem, stanula také svatá Fotina. Té se podařilo obrátit na víru císařovu dceru a její služebné, což tyrana rozzuřilo a nařídil, aby byly vhozeny do rozžhavené pece. Božská milost je však zachovala bez újmy. Poté byli vystaveni různým druhům mučení a nakonec jim byly vypíchnuty oči. V temném žaláři zamořeném jedovatými hady se mučedníkům zjevil Kristus v Božské slávě, v doprovodu apoštolů Petra a Pavla a zástupu andělů. Požehnal jim: „Pokoj vám! Blahoslavení, kdož jste ve mně uvěřili!" Takto dostali sílu vydržet utrpení a mnoho pohanů obrátili na víru.

Uplynuly tři roky, a Nero poslal, do vězení své posli. Když se poslové vrátili, oznámili mu, že přes všechna mučení, mučedníci žijí a neustále je navštěvují lidé, kteří naslouchají jejich kázáním, samotný jejich temný žalář, se proměnilo ve světlé a blaze vonící místo, kde je oslavován Bůh.

Rozzuřený Nero tak nařídil, aby byli mučedníci, byli ukřižováni hlavou dolů a následně biti koženými pásy po dobu tří dnů. Čtvrtého dne, pak poslal císař služebníky, aby zjistili, zda jsou mučedníci ještě naživu. Když ale poslové dorazili na místo mučení, okamžitě oslepli. Tehdy Anděl Páně mučedníky osvobodil a dal jim uzdravení. Svatí mučedníci, se však nad slepými služebníky císaře slitovali a svými modlitbami k Pánu jim navrátili zrak. Ti, kteří to viděli, uvěřili v Krista a dali se pokřtít.

Císař v bezmocném vzteku, pak přikázal, aby byli vyvedeni z vězení všichni na další mučení. Nařídil, aby svaté Fotině stáhli kůži a takto zuboženou, aby ji hodili, do vyschlé studny. Totéž pak udělali s jejími syny a Sebastianem, které vykleštili a hodili je do opuštěných lázní. Jiným svatým ženám a mučednicím, nechaly uříznout prsa a poté jim strhli kůži.

Když Fotina jevila známky života, byla ze studny vytažena, přivázána k vrcholkům dvou stromů, které byly ohnuty k zemi. Následně po jejich uvolnění, byla rozervána na kusy.

Takto ve strašných mukách, odešly duše svatých mučednic a mučedníků, Fotiny Samaritánky, jejich sester Anatolie, Foty, Fotidy, Paraskevy a Kyriakie, jejich synů Jóšiáše a Viktora a velitelů Sebastiána a Anatolia, do Nebeského Království.

_______________

 

¹ Samaří. Samaří, je název označující hornatou oblast odpovídající severní části Západního břehu Jordánu. Ze severu je oblast ohraničena Jizre'elským údolím, z východu Jordánským údolím, ze západu Karmelským pohořím (na severu) a Šaronskou planinou (na západu) a z jihu Jeruzalémskými horami. V biblických dobách Samařsko „dosahovalo od (Středozemního) moře po údolí Jordánu,“ včetně Karmelského pohoří a Šaronské planiny.