Životy Svatých

Ctihodný Lazar divotvorce, 

Galesioský († 1054)

památka 7. / 20. listopadu,

17. / 30. července památka přenesení jeho ostatků

Narodil se v Lýdii, ve městě Magnesia (dnes Manisa). Vzdělaný a Boha milující chlapec, se stal mnichem v monastýru svatého Sávy ¹. Deset let, prožil ctihodný za zdmi tohoto monastýru, získal si přitom lásku a úctu bratří pro výšiny svého mnišského zápasu, do kterých vystoupal, skrze získávání ctností.

Poté co byl rukopoložen Jeruzalémským patriarchou na presbytera, vrátil se ctihodný Lazar do svojí domoviny. Tam se usadil nedaleko Efezu na pustou horu Galesios ². Zde se mu dostalo podivuhodného zjevení, spatřil ohnivý sloup stoupající až do nebe, obklopený anděly, kteří zpívali slova žalmu:„Ať povstane Bůh a rozptýleni budou nepřátelé Jeho“. Na místě, kde se mu dostalo toto zjevení, postavil chrám Kristovu Vzkříšení a přijal zde způsob duchovního zápasu – askeze, na sloupu ³. Brzy ke ctihodnému, jako moudrému a zkušenému v duchovních zápasech, začali přicházet mnozí, kdo toužil po moudrém duchovním pokrmu, Božímu slovu a radám a také, pro dobrý příklad života svatého. Takto vznikl Galesioský monastýr.

Když se ctihodnému dostalo zjevení o jeho blížící se smrti, řekl o tom bratrům v monastýru. Avšak pro jejich modlitby plné slz, prodloužil Pán pozemský život svatého Lazara ještě o dalších 15 let.

Zesnul v Pánu, v roce 1053 nebo 1054, ve věku 72 let. Bratři pohřbili tělo svatého poblíž sloupu, z něhož jeho duše povstala do nebe dříve, ještě předtím, než se oddělila od těla. Ctihodný se proslavil i po svém zesnutí mnohými zázraky.

_____________________________________________

 

¹ Lávra svatého Sávy Posvěceného. Řecký pravoslavný mužský monastýr, který se nachází na území Západního břehu řeky Jordán v Judské poušti, v údolí Nachal Kidron. Byl založen okolo roku 848, ctihodným Sávou Posvěceným (památka 5. prosince / 18. prosince). Je jedním z nejstarších kinoviálních monastýrů. Monastýr se nachází v juridiskci Jeruzalémské pravoslavné církve.

² Hora Galesios nebo Galesion (όρος Γαλήσιος/Γαλήσιον), dnes známá jako Alamandağ nebo Gallesion v turečtině, je hora severně od Efezu v dnešním Turecku. Hora se nachází na severním břehu řeky Küçükmenderes (starověký Kaystros), na západním pobřeží Malé Asie. Byla pozoruhodným sídlem velké mnišské komunity v pozdních byzantských dobách od XI. století, až po do dobytí oblasti Turky ve XIV. století.

³ Sloupník. Sloupník – στυλιτης – stylita, je svatý, ctihodný, který si pro svůj odříkavý život poustevníka, vybral zvláštní způsob duchovního zápasu, a to na vyvýšeném sloupu, jak způsob vzdálení se světu a soustředěním se na neustálou modlitbu. Třebaže jsou už neurčité zmínky o těchto poustevnících ve slovech ctih. Efréma Syrského († 373), období těchto svatých začíná teprve v pátém století, kdy se pro tento způsob poustevnického života rozhodne ctihodný Simeon Sloupník(† 459). Ten nejprve žil jako mnich v monastýru, poté jako poustevník v Severní Sýrii a poté roku 423 vystoupil na sloup, na kterém přebýval v neustálé modlitbě. Sloup, byl zpočátku nevysoký, ale až byl nakonec dokončen, byl vysoký kolem dvaceti metrů. Svatý Simeon, se těšil výjimečné autoritě v křesťanském světě. Pro radu a poučení, za ním přicházelo mnoho věřících, císařové mu psali své listy a úcta k němu jako ke svatému, se rozšířila ještě za jeho života, především pak mezi syrskými křesťany. V pátém až desátém století, pak příklad ctihodného Simeona, měl mnoho následovníků: ctih. Daniela (5. stol.), ctih. Jana a ctih. Simeona Sloupníka Mladšího (6. stol.), ctih. Alypios (7. stol.) a na další, na západě to byl například ctih. Wulfilaich Trevírský (6. stol.).