Životy Svatých

Ikona Matky Boží Znamení, Abalakská

památka 27. listopadu / 10. prosince a 20. července / 2. srpna

Tato divotvorná ikona Přesvaté Bohorodice pochází ze Sibiře, kde je i nejctěnější ikonou Matky Boží. Tuto ikonu napsal roku 1637 otec Matfej, protodiákon tobolského katedrálního chrámu.

V roce 1636 se jedné vdově jménem Marie z tatarské vesnice Abalak na Sibiři (30 km od Tobolska) ve snu zjevila Matka Boží vyobrazená na ikoně, po jejíchž stranách se nacházeli svt. Mikuláš divotvůrce a ctih. Marii Egyptská.

Ve snu Bohorodice vdově řekla, aby byl v Abalaku postaven chrám na počest Matky Boží, její ikony, která se ji takto podivuhodně zjevila, spolu s bočními prestoly dvěma zjeveným svatým, svt. Mikuláši a ctih. Marii. Marie, jíž se dostalo tohoto vidění, se však zdráhala někomu o svém snu něco říci. Když se však toto vidění ve snu opakovalo, dozvěděl se o něm nakonec i archijerej, který rozhodl o stavbě chrámu.

Ikonu Matky Boží podle snu vdovy Marie napsal protodiákon Matfej po prosbě rolníka Jevfímije. Ten byl dlouho nemocný a skrze tobolského jurodivého, blázna pro Krista Pavla, mu bylo předpovězeno, že se skrze tuto ikonu, která bude v budoucnu napsána, uzdraví.

A opravdu, služebník Boží Jevfímij se nakonec opravdu uzdravil, hned poté, když tuto ikonu přinesl do chrámu k posvěcení. Ikona byla poté ctěna jako divotvorná.

Památka této ikony se připomíná v den památky Matky Boží Znamení (27. listopadu / 10. prosince). Arcibiskup sibiřský a tobolský Kornílij (†1678) ustanovil roku 1666 na památku ukončení dlouhotrvajících dešťů po modlitbě před Abalakskou ikonou Znamení, každoroční letní pouť z Abalaku do Tobolska, kde ikona přebývala v katedrálním chrámu. Ve městě Tobolsk ikona běžně zůstávala až do 20. července / 2. srpna a tento den se stal druhým dnem památky této ikony.

Původní ikona z roku 1637 se však nedochovala. Byly však podle jejího vzoru sepsány její další opisy, které byly ctěny taktéž jako divotvorné. Sama ikona Matky Boží Abalakská je opisem novgorodské ikony „Znamení“ a je navíc doplněna ikonami svt. Mikuláše a ctih. Marie Egyptské po obou stranách. Původně byla ikona vestavěna do dřevěného rámu ikony, na kterém byly zobrazeny svátky Přesvaté Bohorodice. Rozměr ikony byl 27 x 22, 5 cm, rozměr rámu s ikonami činil 108 x 80 cm.

Jeden z opisů této divotvorné ikony byl také přinesen k uctění a útěše svatým carským mučedníkům před jejich mučednickou smrtí, když přebývali ve vyhnanství v Tobolsku.

Tropar hlas 4.

Dnes jako slunce nezacházející, světle září Přečistá Tvůj obraz, ve vesnici Abalak, kde ses na nebi vdově podivuhodně zjevila. I my, sklánějící svá kolena před tímto obrazem, k Bohorodici pokorně vzýváme: Všemi opěvovaná Vládkyně, pokoj daruj svému monastýru a duším našim velikou milost. 

Modlitba

Přesvatá Vládkyně, moje Bohorodice, která jsi pravého milosrdenství pramen, záštita, naděje a útočiště křesťanů! Tobě, Mocné Přímluvkyni a Zastánkyni pokání mého i spasení mého, já hříšný služebník Tvůj, poroučím duši i tělo mé, skonání mé i počet mých dní, slova má i myšlenky, skutky mé i snažení.

Ty, milostivá Matko Boží, mě veď, ochraňuj, zachovej a spasiž mě ode všech nepřátelských úkladů bez úhony, abych neustále, do posledního svého vzdechu, Tebe opěvoval: Raduj se, Nevěsto panenská! Raduj se, Svatá, všechny svaté převyšující! Přesvatá Bohorodice, spasiž mne! Amen!