úterý 27. prosince 2016



Ctihodný Patapios Thébský

Památka 8. / 21. prosince

Ctihodný Patapios, se narodil v Egyptě, ve městě Théby¹, zbožným rodičům, kterými byl vychován ve víře a bázni Boží. Brzy poznal marnost tohoto světa a tak se stalo, že když dovršil plnoletosti, odešel do Egyptské pouště, kde se stal mnichem. Oddal se duchovnímu boji za očištění svého srdce od světských žádostivostí a myšlenek, pro milost a lásku Boží. Když se vzdálil do Egyptské pouště, žil jen v Bohu, přebývaje v půstu, modlitbách a různých rukodělných pracích poustevníků pouště. 

Když se však zprávy o jeho ctnostném životě, rozšířily mezi lidmi, začali za ním přicházet lidé v naději, že dá ulehčení jejím každodenním těžkostem a bolestem. Patapios, se však bál lidské slávy, která lidský rozum zatemňuje a od Boha oddaluje. A tak tento podivuhodný světec utekl z pouště do Cařihradu, neboť si myslel, že lépe se skryje před lidmi, mezi nimi a ve městě, nežli v poušti. Blízko Vlachernského chrámu v Cařihradu, u městských hradeb si postavil kelii. V ní se uzavřel a nikým nepoznán, jen Jediným Bohem v nepřestávající modlitbě, pokračoval ve svém přerušeném duchovním boji. 

Ale tak jako nemůže zůstat skryto město ležící na hoře (Mat 5, 14), tak nezůstává skryt i člověk pln ctností, který dostihl svatosti. Sám Bůh oslavuje ty, kteří oslavují Jeho, naplňujíc se Jeho blahodatí, dává je poznat i druhým k užitku. Tak i tento muž ctihodný Patapios, dokonalý ve svatosti, bohatě obdařen blahodatí konání pravých divů, zjevený a oslavený Bohem, byl brzy objeven, tak jako poklad ukrytý v poli (Mat 13, 44).

Jeden chlapec, slepý od narození vedený prozřetelností Boží, přišel ke svatému a poprosil jej, aby se pomodlil za něj k Bohu, aby mu Bůh daroval zrak a on směl prohlédnout a spatřit Boží stvoření, od toho pak, aby lépe poznal Boha a oslavoval Ho. Ctihodný, když viděl jeho víru, smiloval se nad ním a řekl: Ve jménu Ježíše Krista, který dává slepým zrak a mrtvým život, prozři. A v tom okamžiku, prozřeli oči slepého a ten oslavoval Boha a vzdával mu díky. A protože, byl onen chlapec dříve znám mnohým jako slepý, nyní si ho jako vidoucího a zraku nabytého, všimlo ještě více lidí a podivovali se tomu a ptali se jej, jak se to stalo. Chlapec neskrýval jméno svého divotvůrce a dobrodince, skrze kterého dostalo se mu od Boha uzdravení. Sláva o tomto zázraku a o ctihodném, se roznesla po lidech a od toho času, začali mnozí přicházet k Patápiosovi, prosíce o jeho modlitby. 

Jednoho člověka uzdravil Patápios od edému, když jej přežehnal křížem a pomazal olejem. Jiného mladíka, pak zbavil od nečistého ducha, který ho strašně mučil a osvobodil je od něj tak, že učinil ve vzduchu svou rukou znamení kříže. Nečistý duch z Božího stvoření pak odešel jako dým, s velikým křikem. Jednu ženu, která měla na hrudi ránu a která se už plnila červy, přežehnal křížem a učinil ji tak zdravou. A mnoho dalších a jiných zázraků a divů zjevil svatý Patapios modlitbou, Kristovým jménem a znamením kříže. 

Dožil se vysokého stáří, ve kterém v pokoji zesnul a odešel do Božího Království. Jeho svaté tělo bylo pohřbeno s úctou v chrámu svatého Jana Křtitele v Cařihradu, tam spočívalo až do 15. anebo 16. stol a poté se podivuhodným způsobem, přeneslo do jedné jeskyně u města Loutraki, severovýchodně od Korintu, v Řecku, kde byl poté založen monastýr ctihodného Patápiose a který stojí dodnes.

 Svaté ostatky ctihodného Patápiose, v monastýru jeho jména
__________________________________________________________________________________

¹ Řecky Θήβαί – Théby, v egyptštině Vaset.

² Vlachernský chrám – Chrám Přesvaté Bohorodice Vlachernské v Konstantinopoli v řečtině: Θεοτòκος τών Βλαχερνών, chrám byl vystaven spolu s monastýrem v pátém století (kolem roku 450) sv. císařovnou Pulcherií (Πουλχερία 399—453; svaté bohabojná Pulcherie její památka je 10. / 23. září) v čest ikony přesvaté Bohorodice, která nalezena císařovnou Eudokií v Jeruzalémě, a odtud byla zaslána do Konstantinopole, kde jí byl vystavěn tento chrám. V tomto chrámu bylo uschováno roucho Přesvaté Bohorodice, její pokrývka hlavy (pokrov) a část opasku. Chrám byl roku 1434 zcela zničen Turky, znovu pak byl obnoven, i když už ne v původní velikosti a slávě roku 1867, je jedním z nejvýznamnějších svatyní řeckého pravoslaví.

Žádné komentáře:

Okomentovat