Životy Svatých

Svatý mučedník Šebestián

(památka 18. prosince / 31. prosince)

Tento slavný Kristův mučedník se narodil v Itálii a byl vychován ve městě Mediolanum (Milán). Ještě ve svém mládí se začal učit vojenské službě. Takto vzdělán, lepý a chrabrý, získal přízeň císaře Diokleciána, který ho jmenoval velitelem své dvorní gardy.

Šebestián však v tajnosti vyznával křesťanskou víru a modlil se k živému Bohu. Jakožto muž čestný, spravedlivý a milostivý byl Šebestián velmi oblíben mezi svými vojíny. Kde mohl, zachraňoval křesťany před strádáním a smrtí. Tam, kde nemohl, posiloval je slovy, aby byli silní v okamžiku smrti pro Krista a nezříkali se jej.

Dva bratry, Marka a Marcelina, kteří byli vězněni pro Krista a na pokraji svých lidských sil, kdy se skoro už zřekli Krista a poklonili se modlám, Šebestián utvrdil ve víře a posílil je v jejich mučednictví. Když k nim promlouval, aby se nebáli smrti pro Krista, jeho tvář byla náhle osvícena, takže všichni viděli jeho tvář světlou a zářivou jako tvář nějakého Božího anděla.

Svá slova potvrdil Šebestián i zázraky: uzdravil Zoju, němou ženu vězeňského dozorce Nikostrata,  která trpěla němotou po šest let. Tuto ženu a celý dům Nikostrata přivedl Šebestián ke svatému křtu. Uzdravil také dva nemocné syny velitele věznice Klaudia, Symforiana a Felixe. I Klaudia pak přivedl ke svatému křtu a spolu s ním i všechny v jeho domě. Jedenáct let trpícího dnou a bolestmi nohou Trankvilla, otce bratrů Marka a Marcellina, této nemoci zbavil a přivedl jej ke křtu a spolu s ním i ostatní v jeho domě. Ze stejné nemoci a bolesti uzdravil římského eparcha Chromatia, a také jeho i jeho syna Tiburta přivedl ke svatému křtu.

Z těchto křesťanů jako první přijala strádání Zoja, kterou zajali u hrobu svatého apoštola Petra, kde se modlila k Bohu. Poté, co ji umučili, vhodili její tělo do řeky Tibery. Následně byl zajat Tiburtos, před nějž byl položen rozžhavený uhel, a jemu dáno na výběr, buď na něj položí kadidlo jako oběť modlám, nebo sám přejde bosý po těchto rozžhavených uhlech. Svatý mučedník pro Krista Tiburtos učinil znamení Kristova kříže a stanul na rozžhaveném uhlí. To mu však nijak neublížilo, a on zůstal zcela zdráv. Poté, i přes tento očividný zázrak, byl sťat mečem, Nikostratos byl zabit na kůlu, Trankvillos utopen, Marek a Marcellinus byli mučeni a potom probodnuti kopími.

Nakonec byl před císaře Diokleciána přiveden sám Šebestián. Císař jej obvinil z vlastizrady. Na to však Šebestián řekl: Já se vždy modlím k mému Kristu za tvé zdraví a za mír Římského císařství. Císař však neposlouchal a vydal příkaz, aby byl Šebestián svlečen a zasypán střelami šípů. Vojáci pak stříleli do té doby, dokud celé tělo mučedníka nebylo pokryto šípy, až nebylo vidět tělo vůbec. A když už si všichni mučitelé mysleli, že je Šebestián mrtev, on se zjevil živým a zcela zdravým. Poté ho bezbožníci ubili holemi. Takto přeslavně strádal a vytrpěl pro Krista, svého Pána, jeho mučedník Šebestián a přesídlil se do Nebeského Království roku 287 po Kr., za dnů císaře Diokleciána a biskupa římského Gaia.