pátek 26. června 2015



Ctihodný Sáva Posvěcený 
(památka 5. prosince / 18. prosince)


Narodil se vesnici Mutalaska v Ceasareji Kapadocké, rodičům Janu a Sofii, okolo roku 439.  Už v osmi letech odešel z rodičovského domu do blízkého monastýru sv. Flaviany. Nadaný chlapec se tam brzy naučil číst a dobře poznal a pochopil Svaté Písmo. Zbytečně rodiče prosili sv. Sávu, aby se s nimi vrátil do světa a oženil se. V 17 letech přijal mnišský postřih a tak uspěl v půstu a modlitbě, že byl důstojný přijmout dar činění zázraků.
Po deseti letech odešel do palestinských monastýrů, kde nejdéle se zdržoval v monastýru ctih. Euthymia Velikého a ctih. Theoktista. Prozíravý Euthymios o něm prorokoval, že bude slavným mnichem a také učitelem mnichů a že založí velikou lavru, větší nade všechny monastýry tehdejší doby. Po smrti ctih. Euthymia odešel Sáva do pouště, kde v jeskyni, kterou mu ukázal Boží anděl, žil jako poustevník po dobu pěti let. Když se stal dokonalým mnichem, začali se z Boží prozřetelnosti kolem něj shromažďovat zástupy těch, kteří toužili po duchovním životě. Brzy se pak nashromáždil tak veliký počet, že Sáva musel dát postavit chrám a mnišské kelie.
Když zemřel jeho otec, přišla za ním jeho zestárlá matka Sofie, která od něj přijala mnišský postřih, Sáva ji dal kelii dále od monastýru, kde potom žila v modlitbě až do konce svého života.
Mnohé útoky přetrpěl tento svatý otec ze všech stran, od bližních, heretiků i démonů. On však nade vším zvítězil: nad útoky od bližních svou laskavostí a shovívavostí, nad útoky od heretiků svým neochvějným pravoslavným vyznáním víry, nad útoky démonů pak znamením svatého kříže a vzýváním Boha na pomoc.
Založil celkem sedm monastýrů. Na něj a na jeho spolubratra a spoluigumena, Theodosia Velikého, se vzhlíží jako na nejzářivější světla a sloupy svatého Pravoslaví na Východě. Císaře a patriarchy utvrzoval ve víře, všem a každému sloužil příkladem pokory svatých a podivuhodné moci Boží. Po vyčerpávajícím a mnoho plodném životě, zesnul svatý Sáva v pokoji roku 532, dosáhnuvše devadesátého čtvrtého roku svého života. Mezi mnoha jeho divotvornými a dobrými skutky nechť bude vzpomenut především ten, že on první ustanovil postup monastýrských bohoslužeb, které přešly do praxe Církve a který je znám pod jménem bohoslužebný ústav (typikon) Jeruzalémské církve.  

Svaté ostatky ctih. Sávy Posvěceného

Žádné komentáře:

Okomentovat