pátek 19. září 2014



Narození Přesvaté Bohorodice

(památka 8. / dle světského kalendáře 21. září)



Daleko od Jeruzaléma, v malém galilejském městečku Nazaret, žili zbožní manželé Jáchym a Anna. Oba pocházeli z významných rodů, Jáchym z rodu proroka Davida, Anna z rodu prvního kněze Árona. Jelikož byli pokročilého věku a stále neměli vlastních dětí, velmi se rmoutili. Na bezdětnost bylo v židovském národ pohlíženo jako na Boží trest za spáchané hříchy, a Jáchym a Anna se proto stali terčem posměchu a nadávek ze strany svých nejbližších sousedů. Svatí manželé však neztráceli naději na Boží milosrdenství. Oba pevně věřili, že Bůh, u něhož je vše možné, m že uzdravit neplodnost Anny i v jejím vysokém v ku, podobně jako uzdravil neplodnost Sáry, ženy patriarchy Abraháma. Společně dali Bohu slib, že dítě, které jim bude darováno, zcela zasvětí životu v jeruzalémském chrámu.

Jednou, v den velkého svátku, chtěl Jáchym přinést chrámovou oběť. Kněz jej však pro jeho bezdětnost nepovažoval za hodného a oběť od něj nepřijal. Zkormoucen a zahanben uchýlil se Jáchym do pouště a dlouho se slzami volal k Hospodinu. Podle sv. tradice naší Církve se ukryl daleko v Judské poušti, na místě, kde dnes stojí pravoslavný monastýr ctihodných Chozevitů a kde již v dobách starozákonních nalezl útočiště pronásledovaný prorok Eliáš.

Jakmile se sv. Anna dozvěděla, co se přihodilo jejímu muži, hořce zaplakala, ale neprotiřečila Hospodinu. I ona se modlila k Bohu, aby shlédl na její rodinu a obdaroval ji svou milostí.

Prosby obou manžel byly nakonec vyslyšeny a archanděl Gabriel přinesl Jáchymovi a Anně radostnou zprávu, že jim Bůh sešle dceru, jež se stane matkou samotného Spasitele světa.

Přestože byly skráně obou manžel již ozdobeny šedinami, narodilo se jim dítě, jež nazvali „Marie“ (česky „Paní“). Z posvátné tradice naší Církve se dozvídáme, že po narození Přesvaté Bohorodice vystrojili spravedliví Jáchym a Anna velkou hostinu, na kterou byli pozváni vedle levit a kněží, také chudí a nemocní z celého okolí, aby všichni bez rozdílu oslavovali velkou Boží milost.

Narození Přesvaté Bohorodice se stalo předznamenáním doby, kdy se začala naplňovat velká Boží zaslíbení o spáse lidského pokolení z otroctví ďábla. Touto událostí se člověku začalo přibližovat Nebeské království, království pravdy, pravé zbožnosti, dobrých skutků a nesmrtelného života. Matka „prvorozeného všeho stvoření“ se díky Boží blahodati stala matkou a zastánkyní všem nám, kteří se k ní utíkáme se synovskou důvěrou a s prosbami o pomoc.

O podivuhodném narození Přesvaté Bohorodice, jejím neposkvrněném a Bohu milém životě, o početí a přivedení na svět Božího Syna nacházíme předpovědi u mnoha starozákonních proroků. Praotec Jákob, syn Izákův, nám zjevuje obraz „žebříku“, jenž sahá od země k nebesům a jehož tajemný smysl odkazuje práv k Bohorodici, která spojuje zemi a vše, co je na ní, s Bohem (Gen. 28,12). Ezechiel o ní prorocky hovoří jako o „dveřích“, kterými prošel Hospodin, Bůh Izraele, aby navštívil a zbavil od zahynutí svůj lid (Ez.44,2). Ústy moudrého krále Šalamouna promlouvá Bůh o stavbě „domu“ Boží velemoudrosti (Př. 9,1), jež osvítí každého člověka, přicházejícího na svět (Jan 1,9). A je tu konečně známé Izaiášovo proroctví o narození Božího Syna z panny (Iz.7,14) a mnohá další.

Svatí Otcové naší Pravoslavné církve vytvořili k poctě Přesvaté Bohorodice překrásné chvalozpěvy, oslavujíce v ní tu, jež je „nad cherubíny ctěnější a nad serafíny bez přirovnání slavnější“, jež se stala živým Božím chrámem, „nebeskou branou, skrze niž prošel Kristus na tento svět, aby spasil duše naše“. Sv. Jan Damašský hovoří o tom, že „nynější den narození Přesvaté Bohorodice je svátkem nesmírné radosti, zasahující do všech končin země, neboť prostřednictvím Bohorodice se celé lidské pokolení obnovilo a zármutek pramatky Evy se proměnil v radost“. Poslechněme si nakonec slova svatého básníka Ondřeje Krétského, který ve svém Slově ke svátku Narození Přesvaté Bohorodice píše:

„Světlé a zjevné sestoupení Boha k lidem musí mít radostný počátek, který k nám uvádí veliký dar spásy. A právě takový je dnešní svátek, jehož počátkem je narození Bohorodice a završením sjednocení Slova s tělem. Jde o nejslavnější ze všech zázraků, jenž je neustále zvěstován, a přitom, vždy zůstane nepopsatelný a nepostižitelný. Čím méně je pochopitelný, tím více se odkrývá, a čím více se odkrývá, tím méně je pochopitelný…

A proto dnešní den, naplněný takovou Boží blahodatí, první mezi svátky, jež slavíme, zjevuje světlo panenství, a splétaje věnec z neuvadajících květů duchovní zahrady svatého Písma, přináší radost všemu stvoření….

 …Po vyhnání z ráje začali všichni dávat přednost pozemskému před nebeským, a tak nezbývala žádná naděje ke spáse, krom zásahu shůry. Ani přirozený, ani psaný zákon, ani plamenná kázání proroků nebyly s to uzdravit naši nemoc. Nikdo nevěděl, jak vyléčit lidskou přirozenost a jakým prostředkem ji pozvednout k její prvotní důstojnosti, dokud neráčil sám Tvůrce všeho Bůh, odkrýt nám jiný, harmonický a nově uspořádaný svět, dokud nezničil pradávnou jizvu hříchu, jenž zrodil smrt, a dokud nám nedaroval podivuhodný, svobodný a dokonalý život skrze naše obnovení ve křtu Božského zrození. Jak by k nám však proniklo toto velké a přeslavné dobrodiní, jež je v takovém souladu s Božími zákony, kdyby se nám Bůh nezjevil v těle, nepodřídil se zákon m přírody a neuvolil se přebývat s námi způsobem, který je znám jen Jemu? A jak by se to vše mohlo vyplnit, kdyby tajemství nenašlo před tím služebnici v čisté a neposkvrněné Panně, která v sobě usídlila Neusídlitelného, podle zákona, jenž převyšuje zákony přirozenosti? Cožpak to mohla dokázat nějaká jiná žena kromě té jediné, jež byla vybrána ze všech pokolení Tvůrcem světa? …

… A proto chudí i bohatí, mládenci i panny, starci s dítkami, kněží i levité – všichni vespolek oslavme nyní památku Bohorodice, Matky Boha a Prorokyně, z níž vyšel Prorok, předzvěstovaný Mojžíšem (Deut. 18, 15), Kristus Bůh, jenž Pravda jest. Amen.“



Tropar svátku hlas 4.

Narození tvé, Bohorodice Panno, radost zvěstovalo celému světu. Neboť z tebe zasvitlo Slunce spravedlnosti, Kristus Bůh náš, jenž zrušiv kletbu dal nám požehnání a překonav smrt daroval nám život věčný.

Dobrý Pastýř číslo 5 září 2004

Žádné komentáře:

Okomentovat