pondělí 4. srpna 2014



Zesnutí spravedlivé Anny, matky Přesvaté Bohorodice
(památka 25. července / dle světského kalendáře 7. srpna)



V Bohu moudrá, Bohem blažená a blahoslavená Anna byla dcerou kněze Matthana z pokolení Lévi, podobně jako velekněz Áron. Její otec Matthan měl tři dcery: Marii, Sofii a Annu. Anna se provdala do Nazareta za Jáchyma a teprve až zestárla, porodila podivuhodně Přesvatou Bohorodici – tj. Pannu Marii.
Podle tradice svatá Anna zesnula v pokoji ve věku 79 let v Jeruzalémě, dva roky po svém muži Jáchymovi, a své poslední roky prožila při Jeruzalémském chrámu spolu se svou dcerou.
Pochována byla svatá Anna spolu se svatým Jáchymem, blízko hrobky své dcery a hrobu Josefa Snoubence, v Getsemanské zahradě pod Olivovou horou, blízko starého Jeruzaléma.
Při svatém, zbožném císaři Justiniánovi I. (527 – 565) byl v městské části Konstantinopole - Deutera - vystavěn chrám na počest její památky. Císař Justinián II. (685-695 a 705-711) pak tento chrám obnovil, protože se svatá Anna zjevila jeho těhotné manželce. Ve stejné době byly (roku 710) přeneseny ostatky svaté Anny spolu s tzv. maforiem - který se používal jako pokrývka hlavy, nebo jako rouška prodloužená do delšího závoje - z Jeruzaléma do Konstantinopole.
Část jejích svatých ostatků se pak nachází také v Řecku, na Kypru a na Svaté Hoře Athos, kde hlavní chrám Skitu sv. Anny je zasvěcen právě svátku Zesnutí spravedlivé Anny.
Církev nazývá svaté Jáchyma a Annu Bohorodiči, neboť byli tělesnými předky Ježíše Krista, a také proto jsou spravedliví Jáchym a Anna každodenně vzpomínáni na konci každé bohoslužby, aby se i na jejich přímluvy Bůh smiloval a požehnal ty, kteří opouštějí svatý chrám.
Ke svaté Anně se pak často s prosbou o pomoc obracejí manželé, kteří nemohou počít dítě.
Ikona svaté Anny v Athosském skitu jejího jména je skoro zcela skryta za dary, které svaté Anně přinášejí vděční rodiče. Ve většině případů je mezi takto přinášenými a darovanými zlatými a stříbrnými křížky a šperky i mnoho fotografií dětí, narozených na základě podivuhodného a mocného přispění a pomoci svaté Anny. Těchto fotografií je nejen ve svatohorském Skitu sv. Anny velmi mnoho, což svědčí o skutečné a časté zázračné pomoci sv. Anny.
Mimo jiné je znám také případ zázračného uzdravení jednoho tureckého sultána. Sultán, který trpěl bezdětností, nechal dvakrát po sobě vypravit sluhy do Skitu sv. Anny na Svaté Hoře pro svatý olej a svatou vodu. Mniši nechtěli dát muslimovi tak velkou svatyni, a proto mu dali jen obyčejnou vodu a obyčejný olej. Nehledě na to, víra sultána v pomoc svaté Anny byla tak velká, že se nakonec uzdravil od neplodnosti a jako projev své vděčnosti nechal poté poslat do Skitu lampádu s drahocenným kamenem a stříbrným vajíčkem. Tato lampáda se dodnes nachází před divotvornou ikonou.

Divotvorná ikona Svaté Anny


Svatohorský Skit svaté Anny

Skit svaté Anny je mužský monastýr na Svaté Hoře Athos, zasvěcený na počest matky Přesvaté Bohorodice - spravedlivé Anny. Nachází se cca 30 km od Velké Lávry¹, pod jejíž administrativní správu spadá a které je podřízen. V tomto monastýru je kolem 60 kelií² a kalyv³. Mniši vedou kinoviální způsob mnišského života a zabývají se ikonopisectvím a šitím.
Tento skit byl založen a první zprávy o něm pocházejí z konce 9. století, kdy se na jeho současném místě nacházel tzv. askitirij. Skit sv. Anny je jedním z nejstarších athosských skitů. Od svého založení byl několikrát vypleněn a vydrancován, v 17. století pak byl tento skit znovu obnoven konstantinopolským patriarchou Dionýsijem. Patriarcha Dionýsij získal od křesťanů z Malé Asie chodidlo svaté spravedlivé Anny a tuto relikvii věnoval Skitu sv. Anny. Roku 1680 byl postaven hlavní chrám skitu, a sice na památku Zesnutí svaté Anny. Od této doby má skit své současné jméno, tj. Skit svaté Anny. Kiriakon (tj. hlavní chrám) byl zbudován péčí a úsilím ekumenického patriarchy Dionýsije III. V roce 1572 byl tento chrám zrestaurován péčí starce Filothea Peloponéského a roku 1757 byl rozepsán ikonografy Filotheem a Athanásijem. Roku 1774 byla pak přistavěna i zvonice.
Skit je znám svým přísným typikonem  a také tím, že z tohoto skitu vzešel celý zástup světců a nových mučedníků, kteří strádali pro Krista v době turecké nadvlády. Mnozí z poustevníků skitu byli již svatořečeni v zástupu pravoslavných svatých, počínaje ctihodným Gerontijem  (11. stol.) až po ctihodného divotvorce Sávy Nového (†1948); v tomto monastýru žil také starec Joakim (Nikolaidis, 1950). V knihovně skitu se nachází okolo 250 rukopisů a na 600 knih starého tisku.
Hlavní svatyní skitu je pozorně chráněné chodidlo svaté spravedlivé Anny. Je zde možné se pomodlit před divotvornou ikonou matky Přesvaté Bohorodice, svaté Anny, která má velkou blahodať přímluvy za neplodné manžele a za nemocné děti.
Svatá Anna nezanechává bez pomoci ty, kteří se k ní s pokorou utíkají.

Ostatky svaté Anny





¹ Lávra svatého Athanasia, Velká Lávra - Μονή Μεγίστης Λαύρας, první z athosských monastýrů v jejich hierarchii. Nachází se na jihovýchodě poloostrova, půl hodiny pěší chůze od moře.
² Kelie -  mnišský příbytek, komůrka (cela), na Svaté Hoře Athos se tím myslí mnišské obydlí s domovní kaplí.
³ Kaliva - řecky Καλύβα, doslovně chýše, je samostatný příbytek či domek na Sv. Hoře Athos, určená pro život mnichů (jednoho až šesti). Většinou má každá kalyva několik pokojů, součástí je i domovní chrám; žije se zde podle vlastních pravidel. Několik takovýchto kalyv pak tvoří skit.
⁴ Kinovia - Κοινοβιος – společný život, spolužití; mniši v monastýrech, kde je kinoviální ústav, dostávají vše potřebné: jídlo, oblečení, obuv a ostatní od monastýru a vše zůstává společné. Práce mnichů v monastýru není placena, je nezištná, plody práce zcela náležejí monastýru. Všichni mniši v kinovii, včetně představeného, nemají právo na vlastnictví, ani na vlastní majetek, včetně práv darů, dědictví atd. Představený kinovie bývá nazýván kinoviarch; první takovýto monastýr byl založen ctih. Pachomijem Velikým okolo roku 318.
⁵ Askitirij - řecky ἀσκητήριον, je nevelký, osamělý a od světa odloučený monastýr, anebo příbytek poutníka – askety. S tímto pojmenováním se poprvé setkáváme v Životě ctih. Antonije Velikého, který napsal svt. Athanasij Veliký a kde je označeno toto místo, kde ctih Antonij začínal svůj asketický zápas.
⁶ Typikon představuje ústavu či soubor pravidel; mniši ve skitu sv. Anny noc před svatým přijímání nespí, bdí, v době Velkého půstu nevycházejí do světa; jeromonaši, tj. mniši, kteří mají kněžské svěcení, neslouží za hranicemi Sv. Hory Athos.
⁷ Ctihodný Gerontij Athosský založil Skit sv. sprav. Anny na Sv. Hoře Athos, jeho památka se slaví 26. července / 8. srpna.
⁸ Ctihodný Sáva Nový, divotvůrce (též má přízvisko Athoský, Kalimnosský: 1862–1948) žil na konci 19. a v první polovině 20. stol. Svatořečen byl v únoru roku 1992; jeho památka se připomíná pátou neděli Velkého půstu.
⁹ Joakim Agiannanit (1895–1950) byl svatohorský archimandrita, ikonopisec a starec obdařený duchovními dary.



Žádné komentáře:

Okomentovat