čtvrtek 28. července 2011

Zesnutí Přesvaté Bohorodice
(památka dle církevního kalendáře 15. srpna/ to jest 28. srpna dle světského)

Hospodin, který na hoře Sinaj ustanovil v pátém přikázání: Cti otce svého i matku svou… (Exodus 20,12), ukázal svým vlastním příkladem, jak je třeba ctít své vlastní rodiče. Visíce v mukách na kříži, pamatoval na svou Matku, a ukázavší na apoštola Jana, řekl jí: Ženo, hle, tvůj syn! (Jan 19, 26) Poté řekl Janovi: Hle, tvá matka! (Jan 19, 27) Takto, když se postaral o svoji Matku, nakloniv hlavu, skonal. (Jan 19, 30)
Jan bydlel ve svém domě na Siónu v Jeruzalémě, ve kterém poté žila i Bohorodice až do konce svých pozemských dní. Svými modlitbami, dobrými radami, mírností a trpělivostí velmi mnoho pomáhala apoštolům svého Syna.
Nejvíce času do svého zesnutí trávila v Jeruzalémě, kde navštěvovala všechna ona čestná místa, která ji připomínala veliké události a veliké skutky jejího Syna. Zvláště často navštěvovala Golgotu, Betlém a Olivovou horu. Z jejích delších cest můžeme vzpomenout její návštěvu sv. Ignátije Bohonosce v Antiochii, návštěvu sv. Lazara Čtyřdenního, biskupa kyperského, návštěvu Svaté Hory Athos, které věnovala své požehnání a konečně i její pobyt v Efezu spolu se sv. Janem, což se dělo v době, kdy byly v Jeruzalémě pronásledováni křesťané.
Ve svém stáří se často modlila k Bohu na Olivové hoře, na místě Jeho slavného Nanebevstoupení. Jedenkráte, když se takto na Olivové hoře modlila a se slzami prosila svého Syna, aby ji vzal k sobě, zjevil se jí archanděl Gabriel a zvěstoval jí, že za tři dny v pokoji spočine; přitom jí Boží Anděl daroval palmovou větvičku, která potom byla nesena při jejím pohřebním průvodu. S velkou radostí se poté Přesv. Bohorodice vrátila do Janova domu na Siónu, s přáním, aby ještě jedenkrát ve svém životě mohla spatřit všechny Kristovy apoštoly. Pán jí splnil toto její přání a všichni apoštolové byli v jednom okamžiku zázračně přeneseni anděly na oblacích do Janova domu na Siónu. S velikou radostí pohlédla na všechny apoštoly, povzbudila je, udělila jim své rady a útěchu a poté v pokoji odevzdala svoji duši Bohu, bez bolesti, tělesné nemoci či jakékoli muky. Apoštolové poté vzali schránu s jejím tělem, z níž vycházela blahá vůně, a za doprovodu velkého množství křesťanů ji přenesli do Getsemanské zahrady, do hrobky jejích rodičů, svatých Jáchyma a Anny.
Před těmi, které ovládly zlé myšlenky, bylo její tělo z Boží prozřetelnosti skryto v oblaku. Nevěřící, kteří neměli v lásce už jejího Syna, zlostně pohlíželi i na apoštoly a snažili se nějakým způsobem znesvětit pohřeb Boží Matky. Jeden z nevěřících se rozhodl strčit do přečistého těla Bohorodice tak, aby upadlo, ale sotva se dotkl jejího lože, Boží anděl mu usekl ruce. V tom okamžiku tento zlý člověk pochopil, čeho strašného se dopustil, uvěřil v Krista, učinil pokání a s prosbou o odpuštění zvolal k Přesvaté Bohorodici, která mu poté obě ruce uzdravila. Při pohřbení těla Boží Matky se pak událo ještě mnoho dalších podivuhodných zázraků.
Apoštol Tomáš se k pohřbu Boží Matky opozdil. Stalo se tak ale proto, aby, z Boží prozřetelnosti, bylo znovu odkryto jedno další a přeslavné tajemství o Přesvaté Bohorodici. Třetího dne, když Tomáš dorazil do Getsemanské zahrady, přál si, aby mohl uctít a políbit tělo Nejsvětější a Přečisté Boží Matky. Když ale apoštolové hrob odkryli, našli v něm jen pláštěnici, tj. plátno, ve kterém byla Boží Matka uložena do hrobu, její tělo však v hrobu nebylo.
Ještě téhož večera se Bohorodice zjevila apoštolům, byvše doprovázená velkým množstvím andělů, a řekla jim: Radujte se! Já budu s vámi po všechny dny. I když Bohorodice opustila zemi tělesně, neopustila ji svojí milostí. Ze své výsosti shlíží na nás jako starostlivá a laskavá matka, plní naše dobrá přání, odvrací nás ode všeho hříchu, zastává se nás před spravedlivým Božím hněvem a svými modlitbami zbavuje naši duši jisté smrti.

Žádné komentáře:

Okomentovat