Životy Svatých

Svatí mučedníci Eustratius, Auxentius, Eugenius (Evžen), Mardarius a Orestos (♰ 304)

památka 13. / 26. prosince

Pětice mučedníků strádala pro Krista za vlády císaře Diokleciána (284–305) v Sebastě, v Arménii. V zástupu prvních křesťanů, kteří přijali mučení, byl presbyter mučedník Auxentius. Když místní vládce a představený města Satalion, důstojný vojevůdce Eustratius, který byl tajným křesťanem, viděl neochvějnost ve víře u křesťanů, kteří byli mučeni, rozhodl se přede všemi vyznat svoji víru. Za takovéto veřejné vyznání víry, byl uvrhnut tvrdému mučení, byl bit, na jeho nohy mu byly obuty železné boty s hřeby, byl pálen ohněm. Po těchto mučeních poté mučedníka Eustratia spálili a svatému Auxentiovi setnuli hlavu.

Když spatřil smrt mučedníků svatý Mardarius, který byl jen prostého původu, taktéž vyznal svou víru, za což byl pověšen hlavou dolů.

Před mučednickým koncem svého života, se nahlas modlil modlitbu, která se dodnes čte na konci třetí hodinky a na půlnoční službě:

„Vládce, Bože Otče Vševládnoucí, Pane Ježíši Kriste, Synu Jednorozený, a Svatý Duchu, Jediné Božství, jediná sílo, smiluj se nade mnou hříšným a podle známých ti soudů spasiž mne, nehodného služebníka Svého, neboť blahoslavený jsi na věky věkův. Amen.“

Dalšímu z mučedníků, kteří byli mučeni, svatému Eugeniovi (Evženovi) byl vyrván jazyk, odseknuty ruce a nohy, a nakonec setnuta hlava mečem. Poslední z pětice mučedníků mladý vojín svatý Orest, nazval sebe křesťanem, a proto byl předveden před soud. Byl odsouzen k spálení na rozžhaveném železném roštu, na který sám vešel, povzbuzován modlitbou svatého Eustratia.

Předsmrtná modlitba svatého Eustratia, se čte na konci půlnoční služby v sobotu:

„Převelice Tě velebím, Hospodine, že jsi shlédl na mé ponížení a neuzavřel jsi mne v nepřátelských rukách, ale vytrhl z nouze mou duši. Kéž mne i nyní skryje Tvá ruka a sestoupí na mne Tvá milost, neboť má duše je otřesena a rozbolestněna pro svůj odchod z tohoto mého hříšného a poskvrněného těla. Kéž se tehdy nesetká se zlou radou odpůrce a není přenesena do tmy pro své bezděčné i záměrné hříchy, kterých jsem se dopustil v tomto životě. Buď ke mně milostiv, Vládce, a ať má duše nespatří mračný pohled zlých démonů, ale ať ji převezmou Tvoji jasní, přejasní Andělé. Dodej slávy svému přesvatému jménu a svou silou mne pozvedni na Božský Svůj soud. Až budu souzen, ať se mě neuchvátí ruka knížete tohoto světa, aby mne, hříšníka, nestrhla do hlubin pekla, ale Ty sám mi pomoz, buď mi Spasitelem a Zachráncem. Neboť tělesná a vezdejší trápení jsou veselím pro tvé služebníky. Smiluj se, Hospodine, nad mou duší, která se poskvrnila vášněmi tohoto života a přijmi ji očištěnou pokáním a vyznáním, neboť jsi blahosloven navěky, věkův. Amen.“

Mučedník Eustratius zesnul 13. / 26. prosince.