čtvrtek 1. července 2010

SVATÝ APOŠTOL PETR
(památka dle církevního kalendáře 29. června/ to je 12. července dle světského)

Syn Jonášův, bratr Ondřeje prvozvaného, z rodu Šimonova, z města Betsaida. Byl rybářem a nejprve se jmenoval Šimon, ale Pán se rozhodl nazvat jej Kéfou neboli Petrem (Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Jonášův; budeš se jmenovat Kéfas, což se překládá: Petr." J 1, 42). On jako první z učedníků jasně vyjádřil víru v Pána Ježíše, když řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého (Mat. 16. 16). Jeho láska k Pánu byla veliká a jeho víra v Pána se postupně utvrzovala. Když však byl Pán vzat na soud, Petr jej třikráte zapřel, ale poté jeden samotný pohled do tváře Páně, a duše Petrova se naplnila studem a pokáním. Po sestoupení Svatého Ducha, Petr se zjevil nebojácným a mocným zvěstovatelem a šiřitelem Svatého Evangelia. Po jednom jeho kázání v Jeruzalémě, obrátil na víru kolem tří tisíc duší. Šířil Evangelium v Palestině a Malé Asii, Ilýrii (Ilýrie bylo, v starověku území, rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky) a Itálii. Činil velké a mocné divy, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, dokonce od jeho stínu se uzdravovali nemocní. Vedl velký boj s Šimonem Mágem (Sk. 8, 9 – 24), který se vydával za boha, ale ve skutečnosti byl sluhou satana. Nakonec jej zahanbil a zvítězil nad ním. Z příkazu císaře Nera, přítele Šimona, byl Petr odsouzen na smrt. Před svou mučednickou smrtí, za biskupa v Římě ustanovil, sv. Linuse, uděliv poslední rady a útěchu Kristovu stádu, Petr vyšel radostně na smrt. Když spatřil kříž před sebou, poprosil své mučitele, aby jej ukřižovali naopak, hlavou dolů, protože se cítil nedůstojný toho, aby zemřel stejně jako jeho Pán. A takto zesnul veliký služebník, velikého Pána, přijav korunu věčné slávy.

Uctívání okovů svatého a všechvalného apoštola Petra
(památka 16. ledna dle církevního kalendáře/29. ledna dle světstkého)

Uctívání okovů svatého a všechvalného apoštola Petra. V tento den připomínají se nám řetězy, okovy svatého apoštola Petra, kterými byl spoután od Heroda Agrippi II. Tyto okovy, když se zjevil před apoštolem Petrem anděl Páně, z rukou apoštola samy spadly. «Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: "Rychle! Vstaň!" A s Petrových rukou spadly řetězy. (Skutky apoštolské 12, 7)» Tyto řetězy střežili křesťané, nejenom z úcty ke svatému apoštolu, ale i pro jejich uzdravující moc, neboť mnozí nemocní, se uzdravili z jejich doteku. Tyto okovy byly chráněny v Jeruzalémě, do patriarchy Juvenalija, který je daroval císařovně Eudokii, manželce císaře Theodosia mladšího, ta je v letech 437 – 439 přenesla z Jeruzaléma do Cařihradu. Eudokie okovy rozdělila na půl, a jednu část poslala svoji dceři, císařovně Eudoxii, ženě Valentinianusově, do Říma. V Římě tuto jednu část okovů Eudoxie spojila s okovy, kterými byl svatý apoštol Petr před svou smrtí spoután za císaře Nerona, a dala vystavět chrám svatému apoštolu Petru, ve kterém tyto okovy byly uloženy.


Žádné komentáře:

Okomentovat