pátek 27. února 2009

Život svatého velkomučedníka Pantelejmona
(památka 27. července/ dle světského kalendáře 9. srpna)

Svatý mučedník Pantelejmon se narodil ve městě Nikomedii v Bithýnii (na severovýchodě Malé Asie, území dnešního Turecka), matkou mu byla zbožná křesťanka a otec byl pohanem. Ponejprve se jmenoval Pantaleon, což znamená «Lev ve všem». Matka se jmenovala Evvula (památka 30. března/to je dle světského kalendáře 12. dubna), otec Eustorg. Zbožná matka vychovala syna zbožným křesťanským životem, ale brzy zemřela, a otec jej poté dal na výchovu do pohanské školy, a potom jej dal do učení lékařské vědě, k významnému Nikomedskému lékaři Eufrosinovi. Z Pantaleona se stal vynikající lékař, a Eufrosin, který byl i osobním lékařem u císaře Maximiana (284 – 305), si přál, aby byl Pantaleon jeho nástupcem.
Toho času se v Nikomidii skrývali svatí presbyteři Hermolaj, Hermippus a Hermokratos, kteří jako jediní, se zachránili po upálení dvaceti tisíc křesťanů (památka 28. prosince/ 10. ledna) v Nikomedském chrámu roku 303, a mučednickém strádání svt. Anthimose (památka 3. září/ 16. září), které na křesťany započal císař Dioklecián a pokračoval v nich Maximian. A tehdy se i Pantaleon seznámil s tímto křesťanským knězem svatým Hermolaem (památka 26. července/ 8. srpna), který jej započal učit nauce všech nauk a to víře Kristově.
Stalo se jedenkráte, když se vracel od svého učitele křesťanské víry a ctností, uviděl na cestě ležet mrtvé dítě, uštknuté jedovatým hadem, který se od něj právě plazil pryč. Naplněn žalem a soucitem, Pantaleon počal se modlit a prosit Hospodina aby povstanulo k životu dítě a had aby byl usmrcen. Přísahal Hospodinu, že po naplnění jeho modlitby stane se křesťanem a přijme svatý křest. V tom okamžiku Božím působením stalo se, že dítě ožilo a had se rozpadl na prach, přímo před zrakem udiveného Panteleona.
Po tomto zázraku se dal Pantaleon pokřtít svatým Hermolajem. Sám Pantaleon potom naplněn Boží milostí, a po besedách se svým otcem, kterému ukazoval pravdivost křesťanské víry, přesvědčil otce, kdysi pohana, aby se sám dal pokřtít a stal se tak křesťanem.
Po smrti svého otce, Pantaleon posvětil svůj život pomoci strádajícím, nemocným a chudým. Rozdal po otci zděděný majetek všem potřebným. Bezplatně léčil všechny, kteří se k němu obrátili, navštěvoval ty, kteří byli ve vězení, a přitom uzdravoval nemocné, a to nejen svým lékařským umem, ale především přizíváním Hospodina Ježíše Krista. Toto vyvolalo závist a pohanští lékaři udali císaři, který byl nepřítelem křesťanů, že Pantaleon je křesťan.
Císař Maximian, když před něj Pantaleona přivedli, se jej sám snažil přesvědčit, aby se zřekl křesťanské víry, a aby přinesl oběť modlám. Na to, ale mučedník odpověděl odmítavě, vyznal přede všemi, že je křesťan, a přímo před očima samotného císaře uzdravil jednoho nemohoucího slovy: Ve jménu Hospodina Ježíše Krista, vstaň a buď zdráv! Uražený a rozzlobený Maximian, nato nařídil, aby Pantaleona uvěznili a začali jej krutě mučit.
Svatý mučedník se modlil k Bohu slovy: Hospodine Ježíši Kriste! Dejž ať stanu před Tebou v tomto čase, dejž mi trpělivost, abych do konce mohl snést mučení! Uslyšel poté hlas: Neboj se, Já jsem s tebou. Potom velkomučedníka pověsili na stromě, jeho tělo rvali na kusy železnými háky, pálili ho ohněm, natahovali na kole a mnohá další a stejně tak krutá mučení mu činili, ale jemu nic nemohlo ublížit. V témže čase, stanuli před soudem i svatí presbyteři Hermolaj, Hermippus a Hermokratos, kteří taktéž hrdinně vyznali Ježíše Krista, pro což jim poté byla setnuta hlava (jejich památka 26. července/ 8. srpna).
Po příkazu císaře ještě svatého velkomučedníka Pantaleona přivedli do arény, kde měl být roztrhán divokými zvířaty. Zvířata, ale namísto toho aby jej začali na místě trhat, počali mu olizovat jeho nohy, a odháněli jeden druhého, aby se mohli dotknout ruky svatého. V tom se začali ozývat z hlediště arény hlasy: Veliký je Bůh křesťanský! Ať je propuštěn nevinný a spravedlivý mladík! Maximian dal ihned rozkaz vojákům, aby dali setnout všechny ty, kteří provolávali tato slova, která oslavovala Hospodina Ježíše Krista, a dokonce nechal zabít i zvířata, která se neublížila svatému mučedníku. Když toto svatý Pantaleon viděl, zvolal: Sláva Tobě Kriste Bože, nejenom lidé, ale i zvířata umírají pro Tebe!
Nakonec vydal císař rozhodnutí, aby byla velkomučedníku Pantaleonu setnuta hlava. Vojáci přivedli svatého na místo rozsudku, a přivázali jej ke stromu olivovníku. Tehdy se začal velkomučedník modlit k Hospodinu, jeden z vojáků jej seknul mečem, ale meč v tom okamžiku se stal měkkým jako vosk, a neučinil svatému nic zlého. Když to uviděli vojáci, začali křičet: Veliký je Bůh křesťanský! V tom čase se svatému zjevil hlas Hospodinův, a nazval jej Pantelejmonem (všemilosrdným), namísto dřívějšího Pantaleon, a to pro jeho veliké milosrdenství a soucitnost. Když vojáci uslyšeli Hlas z Nebe, padli na kolena před mučedníkem, a prosili jej o odpuštění. Odmítali splnit císařův příkaz, ale velkomučedník Pantelejmon jim to přikázal. Tehdy se, se slzami vojíni rozloučili s velomučedníkem, líbajíce v úctě jeho ruku. A když mučedníkovi usekli jeho hlavu, tak z rány, spolu s krví vyteklo mléko, a olivovník, ke kterému byl svatý přivázán, ve stejném okamžiku rozkvetl a naplnil se uzdravujícími a léčivými plody.
Mnoho lidí, kteří toto spatřili, uvěřili v Ježíše Krista. Tělo svatého, které bylo vhozeno do ohně, zůstalo netknuto, potom zbožní křesťané pohřbili mnohostrádající tělo Nikomédského mučedníka.
Svatá hlava velkomučedníka Pantelejmona, se dodnes schraňuje na svaté hoře Athos v monastýru svatého velkomučedníka a léčitele Pantelejmona, kde doposud přináší mnohá uzdravení, všem těm, kteří sem s vírou přicházejí.

Modlitba ke svatému velikomučedníku a léčiteli Pantelejmonu
(vybráno podle: Modlitby za děti a jiné modlitby)

Tropar hlas 3.
Svatý mučedníku a léčiteli Pantelejmone, pros milostivého Boha,
aby zanechání prohřešení daroval duším našim.

Kondak hlas 5.
Milosrdného Boha jsa napodobitelem a přijav od něho blahodať léčení, trpiteli a mučedníku Kristův, modlitbami svými uzdrav nemoci duší našich a odežeň stále útočící pohoršení od těch, kteří věrně volají: Spasiž nás Pane.

Svatý velikomučedníku a léčiteli Pantelejmone, napodobiteli milostivého Boha! Shlédni milosrdně a vyslyš nás, hříšné, modlící se snažně před tvojí svatou ikonou. Vypros nám u Pána Boha, kterému sloužíš v nebi spolu s anděly, odpuštění našich hříchů a poklesků. Zhoj duševní i tělesné nemoci Božích služebníků, nyní vzpomínaných, zde stojících i všech pravoslavných křesťanů utíkajících se ke tvé přímluvě. Neboť kvůli našim hříchům jsme těžce postiženi mnohými nemocemi a nemáme pomoci ani útěchy. K tobě se utíkáme, neboť tobě je dána milost přimlouvat se za nás a uzdravovat veškeré neduhy a každou nemoc. Ty sám nám daruj skrze svaté přímluvy tvé zdraví duše i těla, prospívání ve víře a zbožnosti a vše potřebné k našemu dočasnému životu i ke spáse. Abychom skrze tebe byli učiněni hodnými velikých a hojných milostí, oslavovali tebe i Dárce všeho dobra, podivuhodného ve svých svatých, Boha našeho, Otce i Syna i Svatého Ducha na věky věkův. Amen.



Žádné komentáře:

Okomentovat