.jpg)
Svatý mučedník Bonifác a spravedlivá Aglaida(památka 19. prosince dle církevního kalendáře/ dle světského 1. ledna)
Mučednictví za Krista, činí z hříšníka světce. To ukazuje i příměr svatého Bonifáce. On byl ponejprv sluhou u jedné mladé a bohaté Římanky jménem Aglaida, a žil s ní ve smilstvu a nezákonném svazku. Oba dva byli neznabozi. Jedenkráte se Aglaida zatoužila potom, aby měla ve svém domě, svaté ostatky mučedníků, jako nějaký amulet, který by chránil její dům od zla. Proto i vyslala svého sluhu Bonifáce na východ do Malé Asie, aby ji našel a koupil to, co si přála. Bonifác, vzal sebou několik otroků, a dostatek cenností ke koupi ostatků. Když se loučil s Aglaidou, řekl jí: «Když se stane, a nebudeme moci najít žádného mučedníka, můžu přinést tobě paní, mé tělo pro Krista umučené? Chceš li je potom přijmout se ctí a úctou? » Aglaida se rozesmála, a řekla mu, že je jen opilec a hříšník, a takto se i rozloučili.
Když Bonifác došel do města Tarsu (řecky Ταρσός město v Kilikii řecky Κιλικία – historické území v jihovýchodní části Malé Asie, dnešní Turecko), spatřil tam mnoho mučených křesťanů, jedněm byly odseknuty nohy, druhým ruce, dalším vybodnuty oči, jiní byli pověšeni, a uvrhnuti do mnoha jiných krutých strádání. Když toto vše spatřil Bonifác, proměnilo se mu srdce, učinil pokání pro svůj hříšný život, a od srdce zaplakal. A uprostřed křesťanských mučedníků zvolal «I já jsem křesťan! » Když to uslyšel soudce, který na vše dohlížel, přikázal, aby jej dali natahovat, poté byl Bonifác bičován, a do hrdla mu vlily vřelé olovo a, když neustoupil od svého vyznání, byla mu odseknuta hlava od těla mečem.
Sluhové, kteří byli s ním na cestě, jeho tělo vzali a přenesli je do Říma. V tom okamžiku se zjevil Anděl Boží Aglaidě, a řekl jí: «Přijmi toho, který kdysi byl tvým sluhou, ale nyní je naším bratrem a spoluslužebníkem, on je ochráncem tvojí duše, i ochráncem života tvého ». Aglaida ohromena úžasem vyšla svým sluhům naproti, a přijala se ctí a úctou tělo Bonifáce. Postavila svatý chrám, kde uložila svaté ostatky mučedníka. Potom učinila pokání, své ohromné jmění rozdala chudým a všem potřebným, sama se potom ukryla před světem, a v upřímném pokání prožila ještě dalších patnáct let. Svatý Bonifác přijal mučednictví roku 290.
Tropar obecný svatému mučedníku hlas 4.
Mučedník tvůj Bonifác, v utrpení svém, Hospodine,
přijal nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho,
neboť maje sílu od tebe, přemohl své mučitele
a pokořil i bezmocný vzdor démonů.
Na jeho přímluvu spasiž duše naše.
Mučednictví za Krista, činí z hříšníka světce. To ukazuje i příměr svatého Bonifáce. On byl ponejprv sluhou u jedné mladé a bohaté Římanky jménem Aglaida, a žil s ní ve smilstvu a nezákonném svazku. Oba dva byli neznabozi. Jedenkráte se Aglaida zatoužila potom, aby měla ve svém domě, svaté ostatky mučedníků, jako nějaký amulet, který by chránil její dům od zla. Proto i vyslala svého sluhu Bonifáce na východ do Malé Asie, aby ji našel a koupil to, co si přála. Bonifác, vzal sebou několik otroků, a dostatek cenností ke koupi ostatků. Když se loučil s Aglaidou, řekl jí: «Když se stane, a nebudeme moci najít žádného mučedníka, můžu přinést tobě paní, mé tělo pro Krista umučené? Chceš li je potom přijmout se ctí a úctou? » Aglaida se rozesmála, a řekla mu, že je jen opilec a hříšník, a takto se i rozloučili.
Když Bonifác došel do města Tarsu (řecky Ταρσός město v Kilikii řecky Κιλικία – historické území v jihovýchodní části Malé Asie, dnešní Turecko), spatřil tam mnoho mučených křesťanů, jedněm byly odseknuty nohy, druhým ruce, dalším vybodnuty oči, jiní byli pověšeni, a uvrhnuti do mnoha jiných krutých strádání. Když toto vše spatřil Bonifác, proměnilo se mu srdce, učinil pokání pro svůj hříšný život, a od srdce zaplakal. A uprostřed křesťanských mučedníků zvolal «I já jsem křesťan! » Když to uslyšel soudce, který na vše dohlížel, přikázal, aby jej dali natahovat, poté byl Bonifác bičován, a do hrdla mu vlily vřelé olovo a, když neustoupil od svého vyznání, byla mu odseknuta hlava od těla mečem.
Sluhové, kteří byli s ním na cestě, jeho tělo vzali a přenesli je do Říma. V tom okamžiku se zjevil Anděl Boží Aglaidě, a řekl jí: «Přijmi toho, který kdysi byl tvým sluhou, ale nyní je naším bratrem a spoluslužebníkem, on je ochráncem tvojí duše, i ochráncem života tvého ». Aglaida ohromena úžasem vyšla svým sluhům naproti, a přijala se ctí a úctou tělo Bonifáce. Postavila svatý chrám, kde uložila svaté ostatky mučedníka. Potom učinila pokání, své ohromné jmění rozdala chudým a všem potřebným, sama se potom ukryla před světem, a v upřímném pokání prožila ještě dalších patnáct let. Svatý Bonifác přijal mučednictví roku 290.
Tropar obecný svatému mučedníku hlas 4.
Mučedník tvůj Bonifác, v utrpení svém, Hospodine,
přijal nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho,
neboť maje sílu od tebe, přemohl své mučitele
a pokořil i bezmocný vzdor démonů.
Na jeho přímluvu spasiž duše naše.
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.