čtvrtek 25. prosince 2008

Svatý spravedlivý vyznavač Jan Ruský
(památka 27. května/ dle světského kalendáře 9. června)

Svatý Jan Ruský se narodil na konci 17. století, kolem roku 1690, a pocházel z dnešní Ukrajiny. Za rusko-turecké války sloužil v letech 1711 – 1718 jako vojín v carské armádě Petra I. V jedné z bitev byl zajat Tatary, kteří byli spojenci Turků, a odvlečen do Cařihradu. Poté byl prodán jednomu Turkovi, který jej odvezl do města Prokopion v Cesareji Kapadocké v Malé Asii, aby mu tam sloužil. Jeho nový pán se jej snažil obrátit na muslimskou víru, ale bezvýsledně. Svatý Jan byl proto mnoho mučen, trýzněn a ponižován, spálili mu vlasy a kůži na hlavě. Všechna mučení a ponižování snášel pokorně a s důstojností. Zcela jasně přitom zazářila jeho pevná víra, na násilí svých věznitelů odpovídal dle slov apoštola Pavla: „Kdo mne může odtrhnout od lásky Kristovy? (Řím 8, 35 – 39) Já věřím a mám lásku ke svému Pánu Ježíši Kristu, jednorozenému Synu Božímu, a nic mne nemůže přinutit, abych se odvrátil od Boha. Jsem zajatec, proto poslouchám příkazy svých pánů ohledně své práce. Ale ve víře ve Spasitele Krista nejste mými pány. Pamatuji na Hospodinovu trnovou korunu a na jeho smrt na kříži a sám jsem připraven na ještě větší a strašnější mučení. Jsem připraven zemřít, ale ne odřeknout se od Krista.“
Jan byl ještě mnoho trýzněn a ponižován pro svoji neústupnost ve víře, ale nakonec právě tato jeho neústupnost a zároveň dobrota, pracovitost, pokora a mírnost, obměkčily srdce jeho pána. Nechal ho pracovat ve stáji, kde potom mohl i spát. Mnozí z Turků, kteří dříve Jana bili a plivali na něj nebo jej jinak ponižovali, pojednou spatřili, jak mnohým i při svojí bídě pomáhá, jak se neustále modlí za druhé na kolenou ve stáji a že skrze jeho přímluvy slyší Bůh prosby místních křesťanů, tvrdě zkoušených pod tureckým jařmem, pro které byl Jan velkou posilou ve víře. Největší oporou v jeho těžkém životě mu byla neustálá modlitba, všenoční bdění, které sám pro sebe tajně sloužil, a každou sobotu přijímání svatých tajin.
Již za jeho života skrze něho ukazoval Hospodin svou milost všem těm, kteří měli oči k vidění. Když nadešel čas, aby svatý Jan odevzdal svou spravedlivou duši Kristu, stal se ještě předtím hodným přijmout svaté tajiny, jež přijal přímo ve stáji z rukou kněze, který je přinesl skryté v jablku, tak aby je Turci nemohli vidět. Tento kněz a místní věřící dostali potom od Turků povolení pohřbít tělo spravedlivého. 27. května roku 1730 (dle světského kalendáře 9. června), byl pohřben se slzami a ve zbožné úctě, obklopen hořícímu svícemi a vonnými kaditelnicemi.
Za tři roky se svatý Jan zjevil knězi, který jej zpovídal a dával mu svaté přijímání, a řekl mu, že skrze blahodať Boží jsou jeho ostatky neporušené, stejné, jako když jej pohřbívali. Kněz měl pochybnosti a nejprve tomu nevěnoval dostatek pozornosti, potom se ale nad hrobem svatého zjevilo nebeské světlo v podobě ohnivého sloupu. Zbožní křesťané poté odkryli jeho svaté ostatky, neporušené a libě vonící, a přenesli je do chrámu.
Mnoho zázraků a uzdravení se stalo u jeho svatých ostatků, chromí a ochrnulí začali chodit, posedlí zlými duchy se stávali pokornými a mírnými, postižení různými nemocemi byli uzdravováni. Uzdravení přijímali nejenom pravoslavní, ale i Arméni, protestanti a Turci.
Po vyhlášení tureckého státu se mnoho Řeků muselo vystěhovat z Malé Asie. Tak se stalo, že Řekové, kteří žili v Prokopionu, se museli vystěhovat do Řecka, do dnešního města Nový Prokopion, a s sebou vzali svaté ostatky Jana Ruského a další církevní svatyně. To se událo, roku 1925. V roce 1930, byl založen chrám (dokončen 1950) zasvěcený svatému Janu, ve kterém se nachází svaté ostatky světce do dnešních dnů. K svatým ostatkům Jana Ruského přicházejí poutníci nejen z celého Řecka, ale z celého světa.
Svatý Jan je velkým ochráncem dětí, jak malých, s jejich malými těžkostmi a nemocemi, tak i starších. Mnohým rodičům pomohl, když jejich starší děti utekly z domova, nebo se dostaly do problémů s drogami či jinak podlehli pokušení „naši nové doby“.

Tropar, hlas 4.
Z tvého pozemského zajetí povolal tě Hospodin do nebeských příbytků, tvoje tělo zachoval neporušené a přinášející uzdravení, spravedlivý Jane, zajat jsi byl v Rusku a byl jsi prodán do Asie, uprostřed bezbožnosti nepřátel ve velké trpělivosti zbožně jsi žil, tady jsi zaséval se slzami, tam žneš v nevýslovné radosti, proto pros Krista Boha, aby spasil duše naše.

Modlitba
Svatý nově zjevený služebníku Boží, Jane Ruský! Skutky dobré konal jsi na zemi, na nebesích přijal jsi korunu pravdy, kterou přichystal Hospodin všem, kdož ho milují. Hledíce takto na tvůj svatý obraz, radujeme se o přeslavném skonání tvého života, a ctíme tvoji svatou památku. Ty, který nyní stojíš před trůnem Božím, přijmi naše modlitby, a přednes je všemilostivému Bohu. Aby nám odpustil všeliká prohřešení, daroval nám pomoc proti ďábelským úkladům, abychom byli zbaveni zármutků, nemocí, neštěstí a pokušení, jakéhokoli zla, abychom ve věku tomto žili zbožně a správně. Dej, abychom skrze tvou pomoc, i když toho nejsme hodni, spatřili blaženost v zemi živých, slavíce jediného, ve svých svatých oslavovaného Boha, Otce i Syna i Svatého Ducha, na věky věkův. Amen.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.