Životy Svatých

sobota 8. listopadu 2025

Svatý velký mučedník Dimitrios Soluňský, divotvůrce (♰ 306)

památka 26. října / 8. listopadu

Svatý Dimitrios, se narodil ve městě Soluň křesťanským rodičům, kteří svou víru vyznávali tajně, protože křesťané v té době, v druhé polovině III. století, byli často a krutě pronásledováni. O to více, se snažili, ze všech sil vychovávat svého syna v křesťanském duchu.

Po smrti svého otce, který byl správcem města, byl Dimitrios císařem Maximianem Galeriusem, který nastoupil na trůn v roce 305, jmenován nástupcem otce, ve funkci správce a velitele soluňské oblasti.

Jako hlavní povinnost, mu bylo uloženo bránit tuto oblast před vnějšími nepřáteli. Císař, však po něm také vyžadoval, aby pronásledoval a zničil všechny následovníky Krista.

Dimitrios, který byl sám křesťan, nejenže tento císařský rozkaz neplnil, ale svého vlivu, mocného a bohatého člověka, využíval k tomu, aby všemi silami křesťany chránil. Sám pak otevřeně, vyznával víru v Krista, pravého Boha. To se nakonec samozřejmě doneslo k císaři.

Když se pak císař, jednou vracel z dalekého tažení a měl projíždět přes Soluň, zastavil se ve městě.

V očekávání císařova příjezdu a při vědomí toho, co ho jako šiřitele křesťanské víry, kterou měl pronásledovat, čeká, Dimitrios předal svůj majetek věrnému služebníkovi Luppovi se slovy: „Rozdej pozemské bohatství chudým, my pak, budeme hledat to nebeské“. Poté, odložil veškerou starost o pozemské záležitosti a začal se modlitbou a půstem připravovat na smrt.

Po příjezdu do Soluně, si císař nechal předvolat Dimitria. Statečný křesťan, se pravdě nezpronevěřil a otevřeně vyznával svou víru v Ježíše Krista. Každým svým slovem, usvědčoval ze lži a klamu ty, kdo se klaní lidským modlám. Za tato svá slova, byl uvržen do vězení. Zatímco Dimitrios tam v poutech trpěl, posilován modlitbou a zpěvem žalmů, císař se bavil slavnostními hrami, které pro něj ve městě uspořádali.

Na těchto hrách, probíhaly kruté zápasy, při nichž jeden z císařových oblíbených bojovníků, strašný svou silou Lyaeos, zabíjel ty, kdo s ním nastoupili do boje tak, že je házel z výšky na ostré kopí. Jeho oběťmi se většinou stávali křesťané, kteří byli k zápasu přiváděni násilím. Toto kruté divadlo, už nemohl déle snášet jeden mladý křesťan jménem Nestor. Rozhodl se proto, postavit se tomuto divokému gladiátorovi, který už takto zahubil mnoho křesťanů. Ještě, než však přistoupil k tomuto nebezpečnému činu, šel do vězení za Dimitriem, aby ho požádal o modlitbu a požehnání. „Nad Lyaeosem zvítězíš, poté však přijmeš mučednictví pro Krista“, předpověděl mladíkovi mučedník a dal mu své požehnání, aby křesťany vysvobodil od krutého trýznitele.

A skutečně, když Nestor přizval na pomoc „Boha Dimitria“, krutého trýznitele přemohl a shodil ho dolů na kopí, stejně tak, jako on sám předtím shazoval ostatní. Za toto, je hned císař rozhněván, smrtí svého oblíbence rukou nenáviděného křesťana, odsouzen kе smrti.

Když se císař dozvěděl, že to byl Dimitrios, kdo požehnal mladého Nestora na vítězství, nařídil, aby byl podroben stejné smrti, jaká postihla slavného gladiátora Lyaeose. A tak brzy ráno 26. října, přišli do vězení vojáci, aby Dimitria zabili. Zastihli ho, jak se modlí, a v tom okamžiku, se na něj nemilosrdně vrhli s kopími a takto jej umučili. V noci, pak křesťané tajně vynesli tělo svatého mučedníka z vězení a pohřbili ho. Svatý velký mučedník Dimitrios Soluňský, byl umučen v roce 306.

Brzy po něm, byl usmrcen i jeho věrný služebník Luppus, který byl přítomen při smrti svého pána. Po jeho smrti, sebral a schraňoval oděv Dimitria potřísněný jeho mučednickou krví, a když je pokládal na nemocné, spatřil, že se díky tomu, dějí podivuhodná uzdravení. To zapříčinilo, že se mnozí obraceli na víru v Boha křesťanského mučedníka. Zároveň to však také, přitáhlo pozornost pronásledovatelů na Luppa, který tímto způsobem šířil křesťanství mezi pohany, a nakonec byl i on umučen kе smrti.

Když pronásledování křesťanů ustalo, zbožní věřící postavili nad hrobem velkého mučedníka Dimitria malý chrám, u kterého se událo mnoho podivuhodných uzdravení. Když pak byl mezi jinými, uzdraven také jeden illyrský vojvoda jménem Leontios, zatoužil místo dosavadního malého, postavit velký a nádherně vyzdobený chrám. Při kopání základů k tomuto chrámu, byly nalezeny ostatky svatého Dimitria. Tlením neporušené a uložené do schrány zdobené zlatem a stříbrem.

Na zaopatření chrámu, jehož vybudování se datuje k počátku V. století, byly zakoupeny pozemky a vinice. Od té doby obyvatelé Soluně nikdy nepřestali ctít památku svého velkého mučedníka, který skutečně mnohokráte, prokázal nezpochybnitelnými znameními svou záštitu a ochranu, toho místa, kde strávil svůj pozemský život. Stejně tak, jako mnozí další svatí, kteří po svém přechodu do věčné blaženosti, neopouštějí svou pozemskou vlast, a nadále mají účastenství v potřebách, těžkostech a zármutcích svých pozemských krajanů a ve svých přímluvách před Bohem za ně, neustávají. Často prokazujíce, skutečně zázračnou a nečekanou pomoc, na kterou by nebylo možno, bez víry v milostivého Boha, při lidských a pozemských myšlenkách, spoléhat.

Také svatý Dimitrios mnohokráte zachraňoval své rodné město Soluň od hladu a před útoky nepřátel. Jednou nastal vе městě a jeho okolí takový nedostatek chleba, že mnoho lidí začalo proto umírat hladem. Tehdy pak neočekávaně, začaly do města připlouvat lodě s chlebem z dalekých zemí a lodníci vysvětlovali, že původně měli v úmyslu odvézt chléb jinam, avšak díky zjevení svatého Dimitria, byli nasměrováni do Soluně. Stejně tak tomu bylo, když Soluň obléhali Arabové a obyvatelé žádali svatého Dimitria o záštitu. Jednomu zbožnému člověku se dostalo vidění, které dosvědčovalo, že pro přímluvu svatého Dimitria před Bohem, bude město od nepřátel osvobozeno. A skutečně, dalšího dne ráno, nepřátelé nečekaně odvolali obléhání a odešli.

Církev svatého Dimitria opěvuje těmito slovy: Celý svět v tobě získal, mučedníku, velkého obránce v bědách. Pyšného, Lyaeose jsi srazil, a odvážného Nestora jsi modlitbou vypravil na zápas vítězný. Tak, svatý Dimitrie, pros Krista Boha, aby nám udělil milost velikou!

Tropar hlas 3.

Prolitím krve tvé, Dimitrie, Bůh oděl Církev šatem purpurovým. Tobě dal sílu nepřemožitelnou a město tvé zachovává bez úhony, neboť jsi jeho oporou.

Kondak hlas 2.