Životy Svatých

     

Svatý mučedník Artemon laodicejský, presbyter (♰ 305)

památka 12. / 26. dubna

Svatý Artemon, byl kněz Laodicejské Církve¹ ve Frygii. Dožil se vysokého věku a získal si mezi věřícími všeobecnou úctu.

Císař Dioklecián (284–305), který za své vlády zahájil kruté pronásledování křesťanů, vydal nařízení, podle kterého, všichni křesťané museli přinést oběť modlám.

O tomto, se dozvěděl Laodicejský biskup svt. muč. Sisinius², který spolu s tímto, se také dozvěděl, o blížícím se příchodu prefekta Patricia do Laodicejské oblasti, aby toto nařízení vymáhal. Sisinius, proto přišel společně s presbyterem Artemonem do Artemidina chrámu, kde na zem svrhli stojící chrámové modly.

O tomto, se záhy dozvěděl prefekt Patricius a rozhodl se kvůli tomu, zničit křesťanskou obec ve městě. V uskutečnění tohoto záměru mu však zabránila těžká nemoc, která ho postihla. Zrazen možnostmi lékařů, vyslal svého posla k biskupovi, aby ho požádal, o modlitby. Slíbil mu, že v případě uzdravení, mu daruje zlatou sochu. Skrze modlitby Církve, se prefekt uzdravil, ve své bezbožnosti, ale nadále setrvával.

Když se Patricius vracel zpět, setkal se na cestě s Artemonem a pokusil se ho přimět k tomu, aby obětoval modlám. Artemon, mu na to odpověděl: „Šestnáct let, jsem četl Božímu lidu Písmo svaté, dvacet osm let jsem sloužil jako diákon a dvacet pět jako presbyter, abych učil zbožnosti. Jak mohu nyní obětovat modlám?“ Nakonec předstírajíce souhlas, nechal se odvést do Asklépiova chrámu. Tam však porazil obří sochy pohanských bohů, čímž vyvolal velký hněv prefekta.

Kvůli tomu, byl Artemon dlouho mučen, Patricius nařídil, aby ho položili na rošt, který měl být postaven nad oheň. Tehdy se stalo, že jednomu srnci, který často provázel svatého, byl Bohem dán dar řeči a svým slovem odsoudil prefektovu krutost. Jeden z vojáků, proto vystřelil na zvíře šíp, srnec však předtím zasáhl prefektova pomocníka svými rohy, pro což na místě zemřel. Když potom, chtěli mučitelé svatého hodit do kotle s vroucí smolou, spadl do ní nakonec sám prefekt a takto beze cti, přede všemi zemřel.

Tehdy ze země, vytryskl zázračný pramen a svatý v něm pokřtil pohany, kteří se po spatření tolika zázraků, obrátili na křesťanskou víru.

Poté, svatý Artemon pokračoval v hlásání Evangelia v Malé Asii a mnoho lidí, obrátil ke Kristu. Byl proto znovu zajat pohany, a potom, co slavně završil svou službu, mu byla setnuta hlava.

______

¹ Laodicejská církev. Byla založená ve starověkém městě Laodikeia na řece Lyku v římské provincii Phrygia Pacatiana a byla jedním z prvních center křesťanství. Církev byla založena v apoštolském věku, nejstarším období křesťanství, je také známá, jako jedna ze sedmi asijských církví zmíněných v knize Zjevení (Zj 3,14–22).

² Svt. mučedník, vyznavač Sisinius kyzický (325). Památka 23. listopadu / 6. prosince. Pocházel z města Kyzik (Κύζικος, Cyzicus). Za Diokleciánovy vlády, byl mučen vládcem města Kyzik Alexandrem. Za své vyznávání Krista, byl přivázán k divokým koním, za kterými musel běžet. Byl nemilosrdně bičován a do nosu mu lili silný ocet. Přetrpěl mnoha další muka a před shromážděnými u jeho mučení, učinil velké zázraky. Poté byl svatý uvězněn, ale zůstal naživu a žil až do doby svatého císaře Konstantina Velikého, apoštolům rovného. Na Prvním všeobecném sněmu, svatý Sisinius odmítl Ariovy zlé úsudky a pronesl, že Bůh Syn je jednobytný s Otcem.