Životy Svatých

Svatý apoštol Ondřej Prvozvaný

památka 30. listopadu / 13. prosince

Apoštol Ondřej Prvozvaný, byl původem z Galileje. Narodil se v Betsaidě na břehu Galilejského jezera. Když svatý Jan Křtitel, začal na březích Jordánu kázat o pokání, Ondřej spolu s Janem Zebedeovým, který také pocházel z Betsaidy, ho následoval.

Svatý Jan Křtitel, říkal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů“ (Mar 1, 4). Mnozí si začali myslet, že to on, je očekávaný Mesiáš, on však všem objasňoval: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým“ (Mar 1, 7 – 8).

Poté přišel k Janovi na Jordán, sám Pán náš Ježíš Kristus, aby byl od něj pokřtěn. Tehdy Jan ukázal na Pána a svým učedníkům řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“ (Jan 1, 29). Když to uslyšeli Ondřej spolu s Janem, následovali Ježíše.

Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabbi (Mistře), kde bydlíš?“ Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“ (Jan 1, 38 – 41). Poté se i Petr připojil ke Kristovým učedníkům.

Apoštolové, se však ne hned zcela oddali apoštolskému povolání. Z evangelia víme, že bratři Ondřej a Šimon Petr, bratři Jan a Jakub se museli na nějaký čas vrátit ke svým rodinám a věnovat se své obvyklé práci – rybaření. Za několik měsíců později, Pán procházel kolem Galilejského jezera, kde je viděl rybařit a řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí“ (Mat 4, 19). A oni opustili své lodě i sítě a od toho dne, se stali Kristovými učedníky.

Po Seslání Svatého Ducha na apoštoly, se svatý Ondřej, vydal kázat Slovo Boží do východních zemí. Prošel Malou Asii, Thrákii, Makedonii, došel až k Dunaji, přešel přes pobřeží Černého moře na Krym, prošel Přičernomoří a po Dněpru, se dostal až do míst, kde nyní stojí město Kyjev. Zde zůstal na noc v Kyjevských horách. Ráno vstal a řekl učedníkům, kteří byli s ním: „Vidíte tyto hory? Blahodať Boží zazáří na těchto horách, bude tam velké město a Bůh dá zde postavit mnoho chrámů." Apoštol vystoupil na hory, požehnal jim a na místě pozvedl kříž.

Po modlitbě vystoupal podél Dněpru ještě výše a dostal se až do sídel Slovanů, kde byl později založen Novgorod. Odtud se apoštol vrátil přes země Varjagů kázat do Říma a potom se znovu vrátil do Thrákie, kde v malé vesnici Byzantion, ze které se v budoucnu stala mocná Konstantinopol, založil křesťanskou církev.

Prvozvaný apoštol Ondřej, na své cestě vytrpěl mnoho strádání a utrpení od pohanů, byl vyháněn z měst, byl mnohokrát zbit. V Sinope byl kamenován, avšak věrný Kristův učedník zůstal nezraněn a dál neúnavně kázal lidem o Spasiteli našem Ježíši Kristu. Skrze modlitby apoštola, činil Pán mnohé zázraky. Díky jeho usilovné práci vznikaly křesťanské církve, kterým ustanovoval biskupy a kněžstvo. Posledním městem, kam Prvozvaný apoštol přišel a kde mu bylo předurčeno přijmout mučednickou smrt, bylo město Patras v Korintském zálivu.

V tomto městě, učinil Pán skrze svého učedníka mnoho zázraků. Nemocní, slabí a nemohoucí se uzdravovali, slepí nabývali zraku. Na přímluvu apoštola, se uzdravil těžce nemocný Sosios, významný měšťan. Vložením apoštolských rukou, byla uzdravena Maximilla, manželka vládce města a její bratr Stratokles. Zázraky učiněné apoštolem a jeho horlivá slova, osvítili pravou vírou, skoro všechny obyvatele města Patras. V Patrasu, už zůstalo jen málo pohanů, mezi nimi byl vládce města Aegeatos. Apoštol, se k němu obracel několikrát se slovy blahé zvěsti Evangelia. Nadále s láskou a pokoru, volal k jeho duši, kdy se mu snažil zjevit křesťanskou tajinu věčného života a divotvornou moc Svaté Kříže Páně. Ale zázraky Aegeatose nijak nepoučily, ani neobměkčily jeho srdce.

Nakonec rozhněvaný a nelítostný Aegeatos přikázal svatého apoštola ukřižovat. Myslel si, že takto zostudí a zneváží jeho apoštolskou zvěst, když sám apoštol bude vydán smrti na kříži, který apoštol tak oslavoval. Svatý apoštol Ondřej, však toto jeho rozhodnutí přijal s radostí a sám s modlitbou k Pánu, odešel na místo své popravy.

Aegeatos, aby co nejvíce prodloužil apoštolovo utrpení a mučení, přikázal, aby jeho ruce a nohy nebyly přibity ke kříži, ale aby byly k němu silně přivázány. Po dva dny, apoštol z kříže poučoval Božím slovem, všechny ty, kteří k němu přicházeli. Lidé, kteří mu naslouchali, mu celým svým srdcem soucítili a dožadovali se, aby byl sňat z kříže. Vyděšen bouří lidu, Aegeatos přikázal, aby přerušili jeho trest. Avšak apoštol se začal modlit, aby ho Pán, učinil důstojným smrti na kříži. A přestože se vojíni snažili apoštola sejmout z kříže, jejich ruce, to nebyly schopny učinit.

Poté vzdal ukřižovaný apoštol, chválu Bohu a řekl: „Pane Ježíši Kriste, přijmi ducha mého“. Tehdy jeho kříž a na něm ukřižovaného mučedníka, osvítila jasná záře Božského světla. A když tato záře zmizela, svatý apoštol Ondřej Prvozvaný, už oddal svoji duši Pánu († 62). Maximilla, manželka vládce města, poté sňala apoštolovo tělo z kříže a s úctou ho pohřbila.

O několik století později, za císaře Konstantina Velikého, byly ostatky svatého apoštola Ondřeje slavnostně přeneseny do Konstantinopole, kde byly uloženy v chrámu svatých apoštolů, vedle ostatků svatého evangelisty Lukáše a učedníka svatého apoštola Pavla, svatého apoštola Timotea.