Životy Svatých

Svt. a nový mučedník

metropolita Serafím (Čičagov)

památka 28. listopadu / 11. prosince

Světitel a nový mučedník Serafím Čičagov, byl původně vojákem a nejvyšší hodnost kterou získal, byla hodnost generál-polního zbrojmistra (Фельдцейхмейстер - Generalfeldzeugmeister). Pod vlivem sv. Jan Kronštadtského, však opustil vojenství a přijal kněžské svěcení.

Jako kněz byl aktivním misionářem a jeho zásluhou vyšla kniha Letopisy Serafímo Divějevského monastýru (1896). Obdržel audienci u svatého cara strastotěrpce Nikolaje II. a předal mu výtisk této své knihy; právě tato audience pak byla jedním z podnětů ke svatořečení ctih. Serafíma Sárovského. Metropolita Serafím byl také jedním z organizátorů svatořečení ctih. Serafíma v roce 1903. Ještě před tím, roku 1898, poté co ovdověl, přijal mnišství se jménem Serafím.

Na počátku roku 1904 byl ustanoven představeným Novo-jeruzalémského monastýru Vzkříšení Páně. V roce 1905 pak přijal archijerejské svěcení na biskupa Suchumského z rukou tehdejšího metropolity Moskevského, svt. Vladimíra (Bohojavlenského), který se později stal prvním novým mučedníkem († 1918) z řad archijerejů Ruské pravoslavné církve.

Jako archijerej následně prožil těžké roky blížící se revoluce i dobu nástupu bezbožné vlády bolševiků, přičemž jeho pastýřská cesta se završila roku 1933. Tehdy byl i přes těžkou nemoc zatčen a uvězněn v Taganském vězení, kdy jeho zatčení bylo bolševickým režimem maskováno jako převoz do nemocnice vozem rychlé pomoci. 11. prosince téhož roku, pak byl v Butově zastřelen. Za svého života byl různorodě nadaný, jako hudební skladatel, spisovatel i jako malíř.

V roce 1997 byl svatořečen jako světitel a nový mučedník. Den jeho památky se stal den jeho popravy 28. října / 11. prosince, současně s tím je také vzpomínám v den památky svatých nových mučedníků a vyznavačů ruských.