Životy Svatých

Svt. Jan V. Milosrdný, patriarch Alexandrijský

památka 12. / 25. listopadu

Světitel Jan Milosrdný, patriarch Alexandrijský, se narodil na Kypru, ve městě Amathus, v VI. století, v rodině významného velmože Epifania. Dle přání svých rodičů se oženil a v manželství měl děti. Když se však stalo, že děti a poté i jeho žena zemřeli, začal žít mnišským odříkavým životem. Stal se přísným postníkem, neustával v modlitbách, byl milosrdným a milostivým ke všem potřebným.

Pro tento svůj duchovní zápas, který vedl, se stal známým, a když se stalo a patriarší trůn v Alexandrii¹, zůstal opuštěn, císař Heraklius a také duchovenstvo, uprosili svatého Jana, aby se stal jejich pastýřem a ujal se patriaršího trůnu.

Důstojně poté nesl službu arcipastýře Alexandrijské Církve, staral se o mravní a dogmatické vzdělávání věřících, sám šel vždy první příkladem. Jako patriarcha, odsoudil každou herezi, která ničí duši a které tehdy trápily věřící.

Jako hlavní však svatý Jan považoval za svou práci, milosrdenství a dobré skutky všem potřebným. Na začátku své služby Alexandrijského patriarchy, nařídil spočítat chudé a potřebné v Alexandrii, což se ukázalo na sedm tisíc lidí. Poté všem těmto nešťastníkům, dával denně jídlo zdarma. Dvakrát týdně, ve středu a v pátek, vždy vycházel ke dveřím katedrálního chrámu a sedíce před chrámem, přijímal všechny potřebné, urovnával spory, dával útěchu uraženým a chudým pomáhal penězi. Třikrát v týdnu navštěvoval nemocnici, kde pomáhal strádajícím. V té době také císař Heraklius, vedl těžkou válku s perským králem Husravem II. Peršané tehdy vyplenili a vypálili Jeruzalém a vzali mnoho zajatců. Svatý Jan, tehdy vyčlenil velkou část peněz z církevní pokladny na jejich vykoupení.

Světitel nikdy neodmítl prosící. Jednou, po cestě do nemocnice, potkal prosícího chudáka a dal mu šest stříbrňáků. Chudák, když viděl, co dostal, předběhl na cestě patriarchu, převlékl se do jiných šatů a znovu od něj prosil o almužnu. A Jan mu dal opět šest stříbrňáků. Když to takto udělal tento chudák už potřetí, sluhové, kteří patriarchu doprovázeli, začali toho chudáka odhánět. Patriarcha, jim však přikázal, aby přestali a dal mu ještě dvanáct stříbrňáků, pro sebe si pak říkal: „zdali mě takto nezkouší Kristus?“

Svatý Jan Milosrdný, byl také znám svým mírným chováním k lidem. Jedenkrát, musel světitel jednoho duchovního pro jeho přestupek odloučit od Církve. Proviněný se na patriarchu proto rozzlobil. Světitel, se pak rozhodl, že ho k sobě pozve k rozmluvě, ale potom na to zapomněl. A když potom sloužil svatou liturgii, vzpomněl si na slova z Evangelia: „přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar“ (Mat 5, 23 - 24). Světitel hned vyšel z oltáře a pozval k sobě toho duchovního, který se provinil. Padl před ním na kolena a přede všemi lidmi, od něho prosil odpuštění. Duchovní, celý rozechvěný, v tom okamžiku učinil hned pokání ze svého provinění a následně se stal zbožným knězem.

Jindy jeden měšťan urazil Georgiose, synovce svatého Jana. Ten přišel za svým strýcem a prosil ho, aby se pomstil za tuto urážku. Patriarcha svému synovci řekl, že se tomu člověku pomstí a to tak, že se tomu bude divit celá Alexandrie. Takováto jeho slova synovce uspokojila, a když se tomu tak stalo, začal ho svatý Jan také poučovat o potřebě mírnosti a pokory. Potom pozval onoho měšťana, který urazil jeho synovce. A řekl mu, že ho osvobozuje od placení církevní daně za půdu. A opravdu, celá Alexandrie se této „mstě“ divila a jeho synovec Georgios, pochopil poučení svého strýce.

Svatý Jan byl přísným asketou, neustávajícím modlitebníkem před Bohem, vždy také ve své duši pamatoval na smrt. Objednal si pro sebe hrob, ale řemeslníkům neřekl, aby ho dodělali až do konce. Na místo toho, jim přikázal, aby každého svátečního dne, přišli za ním a zeptali se ho, zdali už není čas, aby dokončili svou práci.

Nedlouho pak před svým skonáním, svatý Jan, musel kvůli nemoci opustit patriarší trůn a vzdálit se na ostrov Kypr. V čase jeho plavby na lodi, pak dostal světitel znamení. Ve snu se mu zjevil muž, zářící v jasném světle, který mu řekl: „Král králů, tě volá k Sobě“. Toto zjevení, předznamenalo brzké skonání patriarchy. Když se světec vrátil na Kypr, do svého rodného města Amathus, odešel v pokoji k Pánu. To se událo v letech 616–620. 

_______________ 

¹ Alexandrijský patriarchát, řecky Πατριαρχεῖο Ἀλεξανδρείας Alexandrijská pravoslavná církev, je místní autokefální pravoslavná Církev, zaujímá 2. místo v diptychu místních autokefálních církví. Podle církevní tradice byl založen, svatým apoštolem Markem.