Životy Svatých

čtvrtek 25. listopadu 2021

Svatý prorok Achijáš

památka 12. /25. listopadu

Svatý prorok Achijáš pocházel z města Šílo. V tomto městě, žil v době krále Šalomouna a izraelského krále Jarobeáma I. Ještě za života krále Šalomouna, Achijáš Jeroboamovi prorokoval rozdělení Šalomounova království a odpadnutí od něj deseti kmenů, které tvořily Izraelské království.

Když Achijáš potkal samotného Jeroboáma na poli, ten roztrhl svůj nový plášť na dvanáct kusů a nařídil Jeroboámovi, aby z nich vzal deset kusů na znamení, že Hospodin Bůh Izraele, mu vydá deset kmenů do rukou poté, co království vyrval z Šalomounovy ruky. A bude mu dán Izrael, bude-li chodit po cestách Božích (1. Kr 11, 29 – 39).

Později, když onemocněl syn Jeroboáma, poslal k prorokovi svou ženu, aby se ho zeptala, co se s jeho synem stane. Bůh skrze Achijáše promluvil a Jarobeáma odsoudil, protože ten začal být Bohu nevěrný a začal uctívat modly. Nakonec odsoudil Jarobeáma i celý jeho rod, protože zavedl modloslužbu (1. Kr 14, 1 – 18).

Na konci svého života prorok Achijáš oslepl (1. Kr 14, 4), zemřel v hlubokém stáří.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Svatost a dobrota jsou všemocné. Nikdy nebudeme moci pochopit vznešenost a velkolepost Církve, jestliže se nezamyslíme nad tím, že ona vznešenost a velkolepost je budována na krvi a ostatcích tisíců mučedníků, vyznavačů, ctihodných a spravedlivých všech společenských postavení, národností a věku. Celá země je každodenně poskvrňována lidskými hříchy, avšak ve stejné době je též posvěcována krví svatých mučedníků a těly svatých.

Všichni svatí, proste Boha za nás!

Když si dáme tu práci a přečteme knihu, ve které jsou popsány životy svatých a různá strádání mučedníků, ještě lépe poznáme, jak silná a mocná je naše víra! Zde, na jejich osobním příkladu, uvidíme, že ani zármutek, strádání a pronásledování, hlad nebo nahota, ani nebezpečí, meč a smrt nemohly odloučit Kristovy vojíny od lásky Boží v Kristu Ježíši, našem Pánu. Mučedníci byli vždy přirovnáváni k „ovcím vedeným na porážku“ (Řím 8,36). Pro Krista přijímali pouta namísto ozdob, vězení a urážky namísto královských komnat a pohanu namísto cti. Spěchali vstříc potupné smrti, byli trháni zvěří a spalováni ohněm… Co jiného je vedlo s takovou radostí přijímat různá strádání, ne-li víra a rodná sestra víry, láska ke Kristu Ježíši.

Svt. Tichon Zadonský

„Čím rozehřát a živit v sobě ducha zbožnosti, ne-li službou Bohu a jeho svatým služebníkům, v duchu svaté Církve? Jsme slabí a potřebujeme nebeskou pomoc. Hospodin nám slíbil, že ji daruje každému, kdo o ni prosí, a také tak činí. Jakým způsobem? Jako déšť nepadá z čistého nebe, ale z mraků, tak i spasitelná moc Boží sestupuje skrze zvlášť ustanovené prostředky – skrze slovo Boží kázané v chrámu, v Církvi a skrze tajiny konané sloužícími Církve. Proto vždy pospíchám do Božího chrámu, abych svoji duši vystavil proudu nebeské blahodati. Proto jsem i nyní přišel sem – hlavně proto, neboť v tento den Hospodin nemůže, pro modlitby svého korunovaného služebníka, nebýt štědřejší… Hospodin uschoval svou blahodatnou moc ve svatých chrámech a ukázal nám rychlé přímluvce ve svých svatých služebnících. A kolik máme zkušeností s rychlou a blízkou pomocí Boží skrze přímluvy jeho svatých služebníků za všechny, kteří se k nim utíkají do jejich chrámů! A to nejen v duchovních, ale i v materiálních potřebách. Kde vám bylo sesláno nejvíce útěchy a ulehčení v zármutku? Zde – u svatých ostatků. Proto k nim budeme přicházet, vždy s žízní, kterou zde uhasíme.“

Svt. Theofan Zatvornik