Životy Svatých

Položení ctěného pásu Přesvaté Bohorodice

památka 31. srpna / 13. září

  

Tři dny po Zesnutí Přesvaté Bohorodice, dorazil do Jeruzaléma i sv. apoštol Tomáš, aby se mohl rozloučit s Matkou Boží. Apoštolové se s ním pozdravili, a vidouce jeho zármutek, odkryli mu hrob Přesvaté Bohorodice, aby se jí mohl poklonit. Tehdy však všichni spatřili, že tělo Přesvaté Bohorodice v hrobu není. Toho dne večer se jim Boží Matka, pak sama zjevila obklopena anděly a zářící v nevýslovné slávě a řekla jim: „Radujte se! Já budu s vámi po všechny dny.“ Apoštolové na to radostně zvolali: „Přesvatá Bohorodice, pomáhej nám!“ Tehdy darovala sama Přesvatá Bohorodice, svůj pás (opasek) jako požehnání sv. apoštolu Tomáši a tato vzpomínka na Matku Boží, tato svatyně, byla poté schraňována jeruzalémskými křesťany.

Svátek Položení ctěného pásu Přesvaté Bohorodice, byl pak ustanoven na památku dvou slavnostních uložení ctěného pásu Přesvaté Bohorodice v Konstantinopoli. První slavnostní uložení ctěného pásu, se událo za vlády císaře Flavia Arcadia (395 - 408), kdy byl přenesen do Konstantinopole z Jeruzaléma a uložen do zlaté schrány, zapečetěný císařskou pečetí a tato schrána, pak byla uložena v chrámu Svaté Bohorodice v Chalkopratéia¹.

Druhé slavnostní uložení ctěného pásu a samotný svátek, byl pak ustanoven kvůli zázraku, který se udál za vlády císaře Lva VI. Moudrého (886 – 912), kdy jeho žena Zoja, byla mučena duševní nemocí, byla postižená nečistým duchem. Císař spolu s příbuznými, přebývali ve velkém zármutku, přesto však neustávali ve svých modlitbách a horlivě se modlili k Pánu, za zdraví nemocné. Tehdy se stalo a císařovna Zoja měla Boží vidění, ve kterém jí bylo zjeveno, že se jí dostane uzdravení, když na ní bude vložen pás Přesvaté Bohorodice. Císař se obrátil s prosbou ke svt. Evfimiovi II. patriarchovi Konstantinopolskému (památka 3. / 18. srpna), aby odkryl schránu s pásem Matky Boží. Tento pás se ukázal ve schráně neporušen a nepoškozen časem. Když svt. Evfimij, rozprostřel na nemocnou pás, ta v tom okamžiku se osvobodila od mučení démonů a zcela se uzdravila i od své nemoci. Poté byl odsloužen slavnostní děkovný moleben k Přesvaté Bohorodici a ctěný pás položili nazpět do schrány, zapečetil jí císařskou pečetí a dali schránu nyní uložit do Vlachernského chrámu².

Poté co roku 1453, padl Konstantinopol do rukou Osmanských Turků, opustila svatyně - ctěný pás Přesvaté Bohorodice město a byla rozdělena na několik částí. Každá z částí se proslavila mnohými zázraky. Na počátku XXI. století, se část pásu schraňuje na Kypru, v monastýru Trooditissa (Ιερά Μονή Τροοδιτίσσης), část potom v klášteře ve městě Trevír, další část také v Gruzii, nejvíce se však proslavila část ctěného pásu v monastýru Vatopedi, na Svaté hoře Athos.

V monastýru Vatopedi, se tato svatyně schraňuje od 14. století. Svědectví o zázracích, přiznávali dokonce turečtí sultáni. Takto se to stalo v letech 1871 – 1872, kdy se na bratry ve Vatopedském monastýru obrátil sultán Abdulaziz s prosbou, aby byl ctěný pás přivezen do Konstantinopole, kdy nechal vyslat přímo k monastýrskému přístavišti parník. Jakmile se loď se ctěným pásem Přesvaté Bohorodice, přiblížila ke Konstantinopoli, zuřící epidemie cholery, se zastavila a ohromený vládce, dal nařízení, aby svatyně byla přinesena na jeho dvorec k uctění.

Takto se Matka Boží stará o ty, kteří se k ní obracejí s vírou. Ze své výsosti shlíží na nás jako starostlivá a laskavá matka, plní naše dobrá přání, odvrací nás od všeho hříchu, zastává se nás před spravedlivým Božím hněvem a svými modlitbami zbavuje naši duši smrti. Když se budeme modlit k Přesvaté Bohorodici s čistým srdcem a upřímnou duší, poznáme, že její pomoc nás bude vždy provázet.

_______________________________________________________

¹Chrám Svaté Bohorodice v Chalkopratéia - ἐκκλησίας τῆς ἀγίας Θεοτόκα ἐν τοῖς Χαλκοπρατείοις. Chrám se nacházel severozápadně od chrámu sv. Sofie. Roku 1484, byl chrám zbořen. Dnes se na místě chrámu nachází mešita Acem Aga Mescidi, hotel Zeynep Sultan, velkou část prostoru na kterém stál tento chrám, je dnes parkoviště. 

² Vlachernský chrám – Chrám Přesvaté Bohorodice Vlachernské - Θεοτòκος τών Βλαχερνών. Konstantinopolský chrám, který byl spolu s monastýrem postaven v pátém století (kolem roku 450) sv. císařovnou Pulcherií (svatá bohabojná Pulcherie její památka je 10. / 23. září) v čest ikony Přesvaté Bohorodice, která byla nalezena císařovnou Eudokií v Jeruzalémě, a odtud byla zaslána do Konstantinopole, kde jí byl vystavěn tento chrám. V tomto chrámu bylo uschováno roucho Přesvaté Bohorodice, její pokrývka hlavy (pokrov) a část opasku. Chrám byl roku 1434 zcela zničen Turky, znovu pak byl obnoven, i když už ne v původní velikosti a slávě roku 1867, je jedním z nejvýznamnějších svatyní řeckého pravoslaví.