středa 23. listopadu 2016



Svatá velkomučednice Barbora

památka 4. / 17. prosince

Otcem svaté Barbory, jedné z nejslavnějších prvokřesťanských mučednic, položivší život za svého nebeského Ženicha - Krista, byl Dioskor. Tento člověk byl pohan, velmi bohatý a ve společnosti vážený. Barbora, zasvětivší již od raného mládí svůj život Kristu, žila se svým otcem, který ovdověl, ve městě Heliopolis. Otec ji jako svoji jedinou dceru, moudrou rozumem a krásnou svojí tváří, uzavřel před zraky všech do vysoké věže, kde ji obklopil všelikým pohodlím, mnohými služebnicemi, a postavil ji i modly ke klanění. V jedné z komnat věže nechal postavit dvě okna. Když se Barbora dívala těmito okny ve věži dolů na zem a nahoru na hvězdné nebe, otevřela se Barbořina mysl působení Boží blahodati a ona poznala jediného pravého Boha a Stvořitele, ačkoli neměla nikoho z lidí, kdo by ji k víře přivedl a o ní poučil.  Když se jednou její otec vzdálil z města, ona z Boží prozřetelnosti opustila věž. Venku se setkala s křesťankami, které jí zjevily plnou pravdu o Kristově víře, a následně Barbora přijala také svatý křest.
Barbořino srdce zahořelo okamžitě láskou k Pánu. Nařídila svým služebníkům, aby ve věžním pokoji, konkrétně v koupelně, vysekali ještě třetí okno, aby tato tři okna byla symbolem Svaté Trojice. Na jedné zdi přitom prstem napsala kříž a tento kříž se vryl do kamene, jako by tam byl vytesán. Z těchto stop na kamenné zemi vytryskl pramen vody, která později mnohé nemocné uzdravila z jejich nemocí.
Když se Dioskor dověděl o víře své dcery, surově ji zbil, vyhnal z věže ven, a tam ji začal pronásledovat. Ve své zuřivosti ji dokonce chtěl i zabít. Svatá Barbora se však schovala ve skále, která se v jednom okamžiku před ní zázračně otevřela, a ona se tak mohla skrýt před svým krutým otcem. Když se potom znovu před Dioskorem objevila, ten zůstal neoblomným a naopak ještě více svoji dceru pro její víru nenáviděl, až ji zavedl před soudce Marciána, kde ji jako křesťanku udal a předal k mučení. Nevinnou Barboru stráže svlékli a přede všemi ji bičovali, dokud se její tělo nepokrylo ranami a krví. Ve vězení se jí zjevil spolu se svými anděly sám Spasitel, který uzdravil její rány. Když to všechno spatřila jedna žena jménem Juliána, i ona zatoužila přijmout mučednictví. A tak byly obě ženy strašně mučeny a pro hanbu vláčeny městem. Byly jim odseknuty prsy, takže začaly silně krvácet. Potom je odvedly na popraviště, kde sám Barbořin otec, Dioskor, setnul své dceři i Juliáně jejich hlavy.
Ve stejný den pak udeřil do Dioskorova domu hrom, který zabil jak jeho, tak i soudce Marciána. Svatá Barbora strádala za Krista roku 306. Její divotvorné ostatky se dnes nacházejí v Kyjevě.
Jsouc proslavena jednou provždy v nebeském Kristově Království, mnohokrát v historii se zjevovala různým osobám a věřícím, a svou mocnou záštitu projevuje až do dnešních dní. Někdy tak činí sama, jindy doprovází Přesvatou Bohorodici, a tímto způsobem posiluje křesťany v jejich víře.

Žádné komentáře:

Okomentovat