Životy Svatých

Světitel, Filaret (Vozněsenskij)

metropolita východoamerický a New Yorský, prvo hierarcha Ruské Pravoslavné Církve v zahraničí

(památka v den zesnutí 8. / 21. listopadu)

Metropolita Filaret, světským jménem Georgij Nikolajevič Vozněsenskij, se narodil v r. 1903 v Kursku v rodině kněze. V roce 1909 se rodina přestěhovala na Dálný Východ, do města Blagoveščensk na řece Amuru. Kvůli revoluci rodina v roce 1920 odjela za hranice, do města Charbin (čínsky Cha-er-pin). Roku 1921 zemřela matka metropolity, Lýdia Vasiljevna a jeho otec Nikolaj poté přijal mnišství se jménem Dimitrij a následně se stal arcibiskupem Chaijlarským. V roce 1927 absolvoval metropolita Filaret Rusko – čínské vysoké učení technické v Charbinu a roku 1931 pastýřsko – bohoslovecké kursy, které byly potom přejmenovány na Bohosloveckou fakultu při Institutu svatého knížete Vladimíra. Na této fakultě začal metropolita Filaret studovat Nový zákon, pastýřské bohosloví a homiletiku. V roce 1930 byl rukopoložen na diákona, roku 1931 přijímá mnišství se jménem Filaret. V témže roce je rukopoložen na jeromonacha, v roce 1933 mu je udělena hodnost igumena a roku 1937 hodnost archimandrity.

V roce 1947 byl jeho otec, arcibiskup Dimitrij repatriován do SSSR, kde také 31. ledna téhož roku zemřel. Roku 1962 odjel metropolita Filaret z komunistické Číny do Hongkongu a odtud do Austrálie do města Brisbane. V roce 1963 se stává biskupem brisbanským, vikářem australské eparchie Ruské pravoslavné církve v zahraničí. Na Archijerejském sněmu ruské zahraniční církve v roce 1964 byl zvolen jejím novým představeným a ustanoven za metropolitu - v pořadí třetím, po metropolitech - Antoniovi (Chrapovickém) a Anastasiovi (Gribanovském).

 V době, kdy metropolita Filaret vykonával tento úřad, proběhlo pět významných kanonizací ruské zahraniční církve: svatého spravedlivého Jana Kronštadtského v roce 1964, ctihodného Hermana Aljašského v roce 1970, svaté blažené Xenie Petrohradské v roce 1978, Sboru novomučedníků a vyznavačů ruských v roce 1981 a ctihodného Paisije Veličkovského v roce 1982. Došlo rovněž k následujícím událostem: roku 1974 proběhl, třetí sněm Ruské Pravoslavné Církve v zahraničí, na kterém byla mimo jiné sňata kletba ze staroobrjadců; v roce 1982 se stal zázrak Montrealské-Iverské myrotočivé ikony PřesvatéBohorodice darované Josému Muňozovi (tento ochránce ikony byl zabit v roce 1997) a v roce 1983 archijerejský sněm odsoudil ekumenismus.

Metropolita Filaret zesnul 21. listopadu 1985, v den památky sv. arch. Michaela. Pohřben byl v kryptě hřbitovního chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice, monastýru Svaté Trojice v Jordanvillu (USA, stát New York). V roce 1998 byly ostatky metropolity Filareta přeneseny do nově postavené krypty pod oltářem chrámu Sv. Trojice v Jordanvillu. Tehdejší arcibiskup Lavr (pozdější metropolita, představený Ruské pravoslavné církve v zahraničí) vydal spolu s bratřími monastýru svědectví o neporušenosti čestných ostatků metropolity Filareta.