pondělí 1. července 2013

Svatí mučedníci Manuel, Savel a Izmael Perští


Svatí mučedníci Manuel, Savel a Izmael Perští
(památka podle církevního kalendáře 17. června / dle světského kalendáře 30. června) 



Svatí mučedníci Manuel, Savel a Izmael Perští, byli rodnými bratry. Jejich rodiče byli váženými občany, otec byl pohan, matka však byla zbožnou křesťankou a skrze její pevnou víru v Ježíše Krista, byli všichni tři bratři pokřtění a vychováni v křesťanském duchu.
Přestože byli křesťany, zastávali vysoké hodnosti na dvoře perského krále Alamundara. Tak se stalo, že byli vysláni na dvůr císaře Juliána Apostaty (Julián Odpadlík - Julianus Apostata, byl v letech 361 až 363 římským císařem), aby projednali mír v pohraničí.
Císař Julián je ponejprv přijal s úctou, avšak v čase jejich návštěvy, byl pohanský svátek, při kterém zamýšlel císař přinést oběť pohanským modlám. Císař tedy spolu se svými velmoži obětoval modlám, ale bratři se pohanského svátku, pro svou křesťanskou víru neúčastnili. Když se císař ptal, proč nepřišli a proč i oni nepřinesli oběť, řekli mu, že jsou cizími poddanými, že přišli proto, aby dojednali mír, mezi dvěma zeměmi a ne proto, aby se zabývali oslavami. Beze strachu pak císaři řekli, že jsou křesťané, že je pro ně nedůstojné a nerozumné klanět se bezduchým, mrtvým modlám a takovým přinášet oběti.
V tom okamžiku se císař rozhněval a nehledě na to, že byli poddanými jiného vládce, vsadil je do vězení. Na druhý den je dal znovu předvést a počal se s nimi přít o víru, svatí bratři, však byli neústupní a bez bázně dosvědčovali svojí víru v Ježíše Krista Syna Božího.
Císař dal příkaz, aby každý z bratrů byl přibit k dřevěnému kůlu, na to jim pak mučitelé ještě zabíjeli hřeby do hlav, byli biti a trháni železnými háky. Po dobu tohoto hrozného mučení a trýznění, se svatí bratři obraceli k Bohu a modlili se k němu slovy: Nejsladší Ježíši, tato muka stali se nám sladkými pro Tvoji lásku k nám! Přitom se mučedníkům při jejich utrpení zjevil anděl Boží a odejmul od nich všelikou bolest.
Přes všechny úmluvy, kdy pozvaní hosté jsou pod ochranou císaře, dal samotný císař odsoudit všechny tři bratry k trestu smrti a dal příkaz, aby jejich hlavy byly setnuty mečem. Když se však takto stalo, země se zatřásla a pukla a přijala do svých útrob těla svatých mučedníků, aby se jim nemohli bezbožníci posmívat a aby jejich těla nebyla na příkaz císaře spálena.
Po modlitbách věřících, se potom země po dvou dnech, znovu otevřela a vydala svatá, blahovonná těla mučedníků, která byla poté s úctou pochována. Mnozí s pohanů, kteří tomu byli svědky, uvěřili v Krista a přijali svatý křest, to se stalo roku 362. Od toho času, se ostatky svatých mučedníků, proslavili mnohými zázraky a divy.
Když se dozvěděl perský vládce, co nelidský císař Julián Odpadlík učinil, že dal zabít jeho posly, seskupil vojsko a vyrazil proti císaři. A i císař Julián vyšel proti Peršanům, pyšně přesvědčen o svém vítězství. Byl však na hlavu poražen a sám nakonec v hanbě zahynul.
Za třicet let po mučednickém skonu svatých bratrů, dal zbožný, svatý císař Theodosius Veliký (Flavius ​​Theodosius - římský císař 379-395; památka 17. / 30. ledna) v Konstantinopoli postavit chrám na památku svatých mučedníků, svt. German, patriarch Konstantinopolský (patriarchou byl v letech 715 – 730; jeho památka je 12. / 25. května), pak ještě jako jeromonach sepsal mučedníkům pochvalu a modlitební kánon.




Tropar hlas 4.

Mučedníci tvoji, v utrpení svém, Hospodine,
přijali nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho,
neboť maje sílu od tebe, přemohli své mučitele
a pokořili i bezmocný vzdor démonů.
Na jejich přímluvu spasiž duše naše.



Žádné komentáře:

Okomentovat