pondělí 27. června 2011

Ctihodný Sampson, hostitel cizinců
(památka dle církevního kalendáře 27. června/ dle světského to je 10. července)

Tento světec se narodil ve starém Římě, v bohaté a významné rodině. V Římě se také naučil všelikému světskému vědění toho času a obzvláště lékařské nauce. Sampson se tak stal lékařem, a byl vskutku lékařem milosrdným a nezištným, který nemocným dával léky pro tělo i duši a každému radil, aby ctil pravidla křesťanské víry.
Sampson se po čase odstěhoval do Cařihradu, kde žil v jednom malém domě. Z jeho domu rozdával na všechny strany almužnu, útěchu, radu, uzdravující léky a vůbec všelikou pomoc tělesnou i duchovní, kterou dával všem stejně bez rozdílu, tak jako i slunce dává své paprsky všem potřebným. Jednou se cařihradský patriarcha dozvěděl o těchto velikých ctnostech Sampsona a neváhal jej rukopoložit na kněze. V tom čase onemocněl císař Justinián Veliký (Justinián I. - Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus; Byzantským císařem 527 - 565) a jeho nemoc, podle všech lékařů, kteří byli k němu povoláni, byla nemocí nevyléčitelnou. Tehdy se nemocný císař pomodlil s velikým úsilím k Bohu, i stalo se a Bůh císaři zjevil ve snu, že jej uzdraví a vyléčí ctihodný Sampson. A opravdu, když se císař dozvěděl o Sampsonovi a pozval jej na císařský dvůr, sotva se jeho ruce dotkly nemocného těla císaře, ten byl uzdraven. A když jej císař nutil, aby přijal od něj dary za to, že jej uzdravil, Sampson poděkoval, všechno nabízené bohatství ale odmítl a císaři řekl: Ach císaři, i já jsem měl kdysi mnoho zlata a stříbra a všeho ostatního jmění a bohatství, ale vše to jsem opustil pro Krista, abych získal věčné blaho nebeské. Císař byl však neústupný a chtěl Sampsonovi něco darovat za jeho uzdravení. Sampson tedy poprosil císaře, aby mu dal postavit jeden dům pro chudé. A v tom domě, který císař dal na prosbu světce skutečně postavit, Sampson sám sloužil a staral se o všechny ubohé a chudé jako rodič o děti svoje.
Milosrdenství k chudým a nemocným bylo jeho součástí a současně přirozeností Sampsonovi duše. Ke konci jeho pozemského života tento svatý člověk, zcela naplněn mocí a dobrotou nebeskou, zesnul v pokoji a tichosti 27. června (roku 530). Byl pochován v chrámu svatého mučedníka Mokia. Po svém zesnutí pomáhal Sampson ještě více všem těm, kteří se k němu obraceli o pomoc.

Žádné komentáře:

Okomentovat