.jpg)
Svatí mučedníci Vít, Modest jeho vychovatel a Kriskentie jeho kojná(památka dle církevního kalendáře 16. / dle světského to je 29. května a také 15. / 28. června)
Svatí mučedníci Vít, Modest jeho vychovatel a Kriskentie jeho kojná přijali strádání za Krista, za vlády císaře Diokleciána (284 – 305). Svatý mučedník Vít byl synem urozeného sicilského velmože, pohana Gilase. Ještě když byl malým dítětem, svatý Vít zahořel plamennou láskou k Hospodinu Ježíši Kristu a nepřestajně se k Němu modlil. Pro jeho zbožnost, mu Hospodin daroval dar blahodať činění divů, Vít uzdravoval nemocné a obracel ke Kristu mnoho pohanů.
Když se o tomto dozvěděl místní vládce Valerián, pozval si Gilase, Vítova otce a radil mu, aby co nejdříve odvrátil syna od jeho víry v Krista. V tom čase totiž vydal císař státní příkaz o pronásledování křesťanů, a proto nejenom chlapec Vít, ale i všichni kdo žili v domě jeho otce Gilase, mohli mučeni nebo pronásledování. Gilas, ale nemohl přesvědčit svatého Víta, a začal jej bít. Vládce Valerián se mezitím dozvěděl, že svatý Vít odmítl přinést oběť pohanským modlám, a vyzval jej k sobě na soud. Před soudem svatý chlapec neochvějně a vytrvale vyznával svoji víru a znovu se vší rozhodností odmítl přinést oběť modlám. I začali jej znovu bít, když však vládce dal příkaz k zesílení mučení a na příkaz natáhl svoji ruku, v tom okamžiku ta ruka uschla. Na přímluvy a modlitby svatého, byl však vládce uzdraven, a ten přerušil soud s tím, aby byl chlapec vrácen jeho otci, s příkazem, aby ten, ať by to stálo cokoli, jej odvrátil od víry v Krista.
Gilas se snažil, co mohl, obklopil Víta tou největší rozkoší, kterou mohl, přivedl do svého domu krásné dívky, které mu sloužili, svatému bylo předkládáno to nejlepší jídlo, pořádaly se různé zábavy a hry, ale to co si Gilas přál, to se mu stejně nepodařilo. Svatý Vít se nepřestával modlit k Bohu a znovu prosil o pomoc Boží v pokušeních. Zjevili se mu andělé, kteří se potom modlili spolu s ním. Když Gilas vešel za synem, a pohlédl na Anděly, naráz oslepl. Gilas přísahal, že se zřekne svého modloslužebnictví a svatý Vít jej uzdravil. Zatvrzelý svým srdcem, ale Gilas nesplnil svůj slib. Jeho laskavá náklonnost k synovi, se v něm obrátila v nenávist a rozhodl se svého syna zabít.
Aby byl chlapec zachráněn, jeho vychovatel svatý Modest a jeho kojná Kriskentie, kteří byli taky křesťané, jej tajně vyvedli z domu rodičů. U řeky spatřili loďku, do ní nastoupil anděl ochránce spolu s nimi a dovezl je do kraje Lukánie (Lukánie - latinsky a italsky Lucania - je historické území rozkládající se na jihu Itálie a sahající od pobřeží Tyrhénského moře k Tarentskému zálivu. V starověku se tak nazývala oblast přibližně vymezená většinou území dnešního regionu Basilicata a jižní třetinou Kampánie. Nazvaná byla podle Lukánů, kteří oblast obývali), kde se svatí skrývali před svými mučiteli.
Svatý chlapec nepřestával uzdravovat nemocné a obracet pohany ke Kristu. Zvěsti o něm, se počali šířit i tady. Svaté Vít a Modest, museli předstoupit před císaře Diokleciána. Císař překvapený a zasažený smělostí a krásou chlapce, se snažil mírnými slovy jej přesvědčit, aby přinesl oběť modlám. Svatý chlapec, ale bez bázně obvinil v nesmyslnosti a nerozumnosti toto modloslužebnictví. Sám potom uzdravil Diokleciánova syna, který byl posedlý zlým duchem. Císař, když to viděl, znovu se snažil mírně přesvědčit Víta, aby se odřekl od Krista, nabízel mu velikou slávu, bohatství, čest a vysoké pocty. Chlapec však jak již předtím, vše hrdinně odmítl a znovu se vyznal křesťanem.
Potom jej spolu se svatým Modestem, zavřeli do vězení. Vězněným mučedníkům se zjevil Ježíš Kristus, posilňujíce je v jejich boji a přitom jim darujíce svou pomoc, jejich okovy jim samy spadly z rukou. Císař Dikolecián, však tento zázrak považoval za pouhý kouzelnický trik a rozhodl se vhodit svatého Víta do kotle s vařící, olovem, svatý v něm stál jako v chladné vodě a zůstal nezraněn. Poté byl na něj vypuštěn veliký lev, chlapec se však přežehnal svatým křížem, a strašné zvíře si pokorně lehlo u jeho nohou a začalo mu je olizovat.
Svaté mučedníky nakonec pověsili na sloupech, na kterých je začali řezat železnými háky. Svatá Kriskentie, která doposud byl skrytá v davu, se vyznala, že i ona je křesťankou, a vyčetla samotnému císaři jeho krutost. I ji podrobili stejnému mučení, v tom svatý Vít zvolal k Bohu prosbu: «Bože spasiž nás, sílou Svojí zbav nás od zlého». V tom okamžiku začalo zemětřesení, mnozí pohané zemřeli pod zničenými budovami a sám Dikolecián ve strachu utekl na svůj dvůr. Anděl sňal svaté mučedníky ze sloupů a přenesl je opět do Lukánie.
Tam se znovu se pomodlil svatý mučedník Vít k Bohu, aby milostivý Bůh v pokoji přijal jejich duše a nezbavil Svých dobrodiní všechny ty, kteří budou ctít jejich památku. Z Nebe se ozval hlas: «Vyslyšena byla modlitba tvá». Svatí s radostí odevzdali své duše Bohu. Strádání svatých mučedníků Víta, Modesta a Kriskentie, se staly okolo roku 303. Jejich památka je 16. května. Ostatky svatého mučedníka Víta byly přeneseny do Prahy. Tam dal svatý bohabojný kníže Václav český, postavit chrám zasvěcený památce svatého mučedníka Víta.
Tropar obecný svatému mučedníku hlas 4.
Mučedník tvůj Vít, v utrpení svém, Hospodine,
přijal nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho,
neboť maje sílu od tebe, přemohl své mučitele
a pokořil i bezmocný vzdor démonů.
Na jeho přímluvu spasiž duše naše.
Modlitba ke svatému mučedníku Vítu
Svatý mučedníku Víte, od dvanácti let blahodatí Svatého Ducha osvícený, poznal jsi pravého Boha a jemu ses v modlitbě a ctnostných skutcích zalíbil a zavděčil. I dal ti Hospodin dar činění zázraků, a jasného rozumu, takže jsi mnohé obrátil ke Kristu a přivedl je na pravou cestu. Krutá muka jsi přetrpěl pro víru Kristovu, drahocennými poklady, a všelikými svody tohoto světa, kterými tě tvůj vlastní otec chtěl ulovit, nenechal ses obelstít, a přese vše neodřekl ses od Krista. Před svým skonáním, vyprosils u Hospodina, všem, kteří ctí tvoji památku, záštitu a ochranu od všeho zlého v životě tomto a cestu bez klopýtnutí do Království Nebeského.
Svatý mučedníku Víte, vyslyš ctící tebe a k tobě se obracející, ochraňuj nás od neduhu, zla a strádání, pomož nám být důstojnými Království Božího, které je ode všech konců světa jedinou podstatou všech našich přání k Bohu. Pro nemocné a strádající, buď ochráncem a zastáncem svatý Víte, tak jako i za svého pozemského života, jsi uzdravoval rozličné neduhy a nemoci, tak i nyní, neopouštěj nemocné, především ty, kteří jsou stiženi a mučení padoucnicí. Milosrdně je uzdrav, a dej jim plné uzdravení, aby nezesnuli v bezvědomí, ale aby ve zdravém těle a při zdravém rozumu, oslavovali Boha na věky věků. Amen.
Svatí mučedníci Vít, Modest jeho vychovatel a Kriskentie jeho kojná přijali strádání za Krista, za vlády císaře Diokleciána (284 – 305). Svatý mučedník Vít byl synem urozeného sicilského velmože, pohana Gilase. Ještě když byl malým dítětem, svatý Vít zahořel plamennou láskou k Hospodinu Ježíši Kristu a nepřestajně se k Němu modlil. Pro jeho zbožnost, mu Hospodin daroval dar blahodať činění divů, Vít uzdravoval nemocné a obracel ke Kristu mnoho pohanů.
Když se o tomto dozvěděl místní vládce Valerián, pozval si Gilase, Vítova otce a radil mu, aby co nejdříve odvrátil syna od jeho víry v Krista. V tom čase totiž vydal císař státní příkaz o pronásledování křesťanů, a proto nejenom chlapec Vít, ale i všichni kdo žili v domě jeho otce Gilase, mohli mučeni nebo pronásledování. Gilas, ale nemohl přesvědčit svatého Víta, a začal jej bít. Vládce Valerián se mezitím dozvěděl, že svatý Vít odmítl přinést oběť pohanským modlám, a vyzval jej k sobě na soud. Před soudem svatý chlapec neochvějně a vytrvale vyznával svoji víru a znovu se vší rozhodností odmítl přinést oběť modlám. I začali jej znovu bít, když však vládce dal příkaz k zesílení mučení a na příkaz natáhl svoji ruku, v tom okamžiku ta ruka uschla. Na přímluvy a modlitby svatého, byl však vládce uzdraven, a ten přerušil soud s tím, aby byl chlapec vrácen jeho otci, s příkazem, aby ten, ať by to stálo cokoli, jej odvrátil od víry v Krista.
Gilas se snažil, co mohl, obklopil Víta tou největší rozkoší, kterou mohl, přivedl do svého domu krásné dívky, které mu sloužili, svatému bylo předkládáno to nejlepší jídlo, pořádaly se různé zábavy a hry, ale to co si Gilas přál, to se mu stejně nepodařilo. Svatý Vít se nepřestával modlit k Bohu a znovu prosil o pomoc Boží v pokušeních. Zjevili se mu andělé, kteří se potom modlili spolu s ním. Když Gilas vešel za synem, a pohlédl na Anděly, naráz oslepl. Gilas přísahal, že se zřekne svého modloslužebnictví a svatý Vít jej uzdravil. Zatvrzelý svým srdcem, ale Gilas nesplnil svůj slib. Jeho laskavá náklonnost k synovi, se v něm obrátila v nenávist a rozhodl se svého syna zabít.
Aby byl chlapec zachráněn, jeho vychovatel svatý Modest a jeho kojná Kriskentie, kteří byli taky křesťané, jej tajně vyvedli z domu rodičů. U řeky spatřili loďku, do ní nastoupil anděl ochránce spolu s nimi a dovezl je do kraje Lukánie (Lukánie - latinsky a italsky Lucania - je historické území rozkládající se na jihu Itálie a sahající od pobřeží Tyrhénského moře k Tarentskému zálivu. V starověku se tak nazývala oblast přibližně vymezená většinou území dnešního regionu Basilicata a jižní třetinou Kampánie. Nazvaná byla podle Lukánů, kteří oblast obývali), kde se svatí skrývali před svými mučiteli.
Svatý chlapec nepřestával uzdravovat nemocné a obracet pohany ke Kristu. Zvěsti o něm, se počali šířit i tady. Svaté Vít a Modest, museli předstoupit před císaře Diokleciána. Císař překvapený a zasažený smělostí a krásou chlapce, se snažil mírnými slovy jej přesvědčit, aby přinesl oběť modlám. Svatý chlapec, ale bez bázně obvinil v nesmyslnosti a nerozumnosti toto modloslužebnictví. Sám potom uzdravil Diokleciánova syna, který byl posedlý zlým duchem. Císař, když to viděl, znovu se snažil mírně přesvědčit Víta, aby se odřekl od Krista, nabízel mu velikou slávu, bohatství, čest a vysoké pocty. Chlapec však jak již předtím, vše hrdinně odmítl a znovu se vyznal křesťanem.
Potom jej spolu se svatým Modestem, zavřeli do vězení. Vězněným mučedníkům se zjevil Ježíš Kristus, posilňujíce je v jejich boji a přitom jim darujíce svou pomoc, jejich okovy jim samy spadly z rukou. Císař Dikolecián, však tento zázrak považoval za pouhý kouzelnický trik a rozhodl se vhodit svatého Víta do kotle s vařící, olovem, svatý v něm stál jako v chladné vodě a zůstal nezraněn. Poté byl na něj vypuštěn veliký lev, chlapec se však přežehnal svatým křížem, a strašné zvíře si pokorně lehlo u jeho nohou a začalo mu je olizovat.
Svaté mučedníky nakonec pověsili na sloupech, na kterých je začali řezat železnými háky. Svatá Kriskentie, která doposud byl skrytá v davu, se vyznala, že i ona je křesťankou, a vyčetla samotnému císaři jeho krutost. I ji podrobili stejnému mučení, v tom svatý Vít zvolal k Bohu prosbu: «Bože spasiž nás, sílou Svojí zbav nás od zlého». V tom okamžiku začalo zemětřesení, mnozí pohané zemřeli pod zničenými budovami a sám Dikolecián ve strachu utekl na svůj dvůr. Anděl sňal svaté mučedníky ze sloupů a přenesl je opět do Lukánie.
Tam se znovu se pomodlil svatý mučedník Vít k Bohu, aby milostivý Bůh v pokoji přijal jejich duše a nezbavil Svých dobrodiní všechny ty, kteří budou ctít jejich památku. Z Nebe se ozval hlas: «Vyslyšena byla modlitba tvá». Svatí s radostí odevzdali své duše Bohu. Strádání svatých mučedníků Víta, Modesta a Kriskentie, se staly okolo roku 303. Jejich památka je 16. května. Ostatky svatého mučedníka Víta byly přeneseny do Prahy. Tam dal svatý bohabojný kníže Václav český, postavit chrám zasvěcený památce svatého mučedníka Víta.
Tropar obecný svatému mučedníku hlas 4.
Mučedník tvůj Vít, v utrpení svém, Hospodine,
přijal nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho,
neboť maje sílu od tebe, přemohl své mučitele
a pokořil i bezmocný vzdor démonů.
Na jeho přímluvu spasiž duše naše.
Modlitba ke svatému mučedníku Vítu
Svatý mučedníku Víte, od dvanácti let blahodatí Svatého Ducha osvícený, poznal jsi pravého Boha a jemu ses v modlitbě a ctnostných skutcích zalíbil a zavděčil. I dal ti Hospodin dar činění zázraků, a jasného rozumu, takže jsi mnohé obrátil ke Kristu a přivedl je na pravou cestu. Krutá muka jsi přetrpěl pro víru Kristovu, drahocennými poklady, a všelikými svody tohoto světa, kterými tě tvůj vlastní otec chtěl ulovit, nenechal ses obelstít, a přese vše neodřekl ses od Krista. Před svým skonáním, vyprosils u Hospodina, všem, kteří ctí tvoji památku, záštitu a ochranu od všeho zlého v životě tomto a cestu bez klopýtnutí do Království Nebeského.
Svatý mučedníku Víte, vyslyš ctící tebe a k tobě se obracející, ochraňuj nás od neduhu, zla a strádání, pomož nám být důstojnými Království Božího, které je ode všech konců světa jedinou podstatou všech našich přání k Bohu. Pro nemocné a strádající, buď ochráncem a zastáncem svatý Víte, tak jako i za svého pozemského života, jsi uzdravoval rozličné neduhy a nemoci, tak i nyní, neopouštěj nemocné, především ty, kteří jsou stiženi a mučení padoucnicí. Milosrdně je uzdrav, a dej jim plné uzdravení, aby nezesnuli v bezvědomí, ale aby ve zdravém těle a při zdravém rozumu, oslavovali Boha na věky věků. Amen.
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.