Životy Svatých

Ctihodní, Sergij a Herman,

Valaamští divotvůrci

památka 28. června / 11. července

a také 11. / 24. září v den přenesení jejich svatých ostatků

Ctihodní, Sergij a Herman, zakladatelé Valaamského monastýru Proměnění Páně¹, byli podle tradice řeckými mnichy, kteří přišli na území držby Velkého Novgorodu spolu s prvními pravoslavnými misionáři. Historické zprávy o zakladatelích Valaamského monastýru jsou však velmi vzácné.

Během nepřátelských nájezdů v XII. a XVII. století, byl monastýr často zcela zničen a po dlouhá desetiletí zde byl zcela i přerušen mnišský bohoslužebný život. Při nájezdech byly zničeny několikráte chrámy, monastýrské svatyně, nejednou byla vypálena a vydrancována vzácná monastýrská knihovna a depozitář rukopisů. Byly zcela ztraceny i životy ctihodných Sergije a Hermana valaamských a do naší doby se proto nedochovaly.

Svědectvím mnišského zápasu ctihodných, se tak stala církevní tradice a starobylé novgorodské letopisy. Svědčí o tom i dávné životy svatých, zejména pak život ctihodného Avraamija (Abraháma) rostovského († 1077), ve kterém se píše o jeho pobytu ve Valaamském monastýru, o existenci pravoslavného monastýru, zde již v 10. století. V XVI. století, pak bylo mnoho historických dokumentů z monastýru zcela ztraceno.

Zachoval se však starý synodik³ Valaamského monastýru, který po úplném zničení monastýru v roce 1611, byl schraňován ve Staroladožském monastýru svt. Basila. Tento synodik, se tak stal jediným dochovaným historickým dokumentem napsaným ještě ve Valaamském monastýru. V tomto synodiku, v seznamu igumenů – představených monastýru, jsou uvedeni ctihodní, Sergij a Herman. A jsou tam také uvedeni, jako zakladatelé Valaamského monastýru Proměnění Páně.

Svědectvím mnišského zápasu ctihodných, se tak stala církevní tradice a starověké kroniky. Smyslem a podstatou mnišského života ctihodných Sergije a Hermana, bylo osvícení pohanských Karelských kmenů světlem Kristovy víry, utvrzení pravoslaví na Severu a také založení Valaamského monastýru, který se stal baštou pravoslaví v prvních staletích křesťanského osvícení. Starověké novgorodské kroniky popisují nalezení a přenesení svatých ostatků ctihodného Sergiјe a Hermana do Novgorodu, v čase vpádu Švédů, při První Švédské křížové výpravě, v letech 1163 - 1164.

Tehdy také došlo ke svatořečení a připočtení do zástupu místních svatých, ctihodných zakladatelů Valaamského monastýru, tehdy byl položen i počátek církevní úcty ke ctihodným na území Novgorodské eparchie. Svědectvím jejich církevní úcty je také jejich přítomnost ve Sboru Novgorodských svatých, dále jsou zmiňováni v církevní službě „Všem ruským svatým“, sestavené v XVIII. století a také v obrysových kresbách (прориси) a souborech kresebných ikonografických spisů (иконописный подлинник)⁴ z XVIII. století.

Na počátku XVIII. století, byly známy ikony ctihodných Sergija a Hermana. Připomínka ztracených životopisů ctihodných, se může nalézt v četných spisech „Valaamské besedy“, literární památce církevní publicistiky XVI. – XVII. století. Kdy začátek „Valaamské besedy“, je nepochybně úryvkem ze zářijového bohoslužebného sborníku – minei, který vypráví o přenesení ostatků ctihodných Sergije a Hermana, Karelských divotvůrců, z Novgorodu do monastýru Všemilostivého Spasitele, po utichnutí válečného nebezpečí, zřejmě v roce 1182, což se potvrzuje novgorodskými letopisnými prameny.

Prvotním místem, asketických zápasů ctihodných Sergije a Hermana, byl Svatý ostrov. Takto hovoří tradice, známá za igumena Efréma, v druhé polovině XVII. století. Tuto skutečnost také potvrzuje i švédský atlas, ve kterém je na mapě souostroví Valaam, Svatý ostrov označen jako Vanho Valamo, tj. Starý Valaam a na ostrově je vyznačen kříž.

V roce 1611, byl monastýr opětovně zpustošen Švédy a na ostrově žili švédští kolonisté. V roce 1685, za vlády velkoknížat Ivana Alexejeviče a Petra Alexejeviče, Švédové chtěli vykopat ostatky ctihodných a zhanobit je, avšak Pán jim skrze modlitby ctihodných, brzy seslal těžkou nemoc, při které ochrnuli. Velmi se zalekli a dali nad jejich ostatky, postavit kapli.

V roce 1755, byl igumenem Efrémem, postaven nový dřevěný katedrální chrám, ve kterém, byl vedlejší prestol, zasvěcený ctihodným Sergijovi a Hermanovi.

K 28. červnu / 11. červenci roku 1789, byl vysvěcen nově postavený katedrální chrám, ctihodných Sergije a Hermana, valaamských divotvůrců, kde se nacházeli jejich ostatky. V roce 1817, byla archimandritou Koněveckého monastýru Ilarionem, sestavena ctihodným valaamských divotvůrcům církevní služba, která byla vytisknuta v Synodální typografii, s poučným slovem k jejich památce. V roce 1819, pak bylo Posvátným Synodem utvrzena celocírkevní památka Valaamských divotvůrců. Jejich památka byla ustanovena ve dnech 28. června / 11. července a 11. / 24. září. Ostatky ctihodných Sergije a Hermana, se dnes nachází v chrámu Proměnění Páně, Valaamského monastýru. Svědectvím blahodatné modlitební pomoci ctihodných, jeví se četné zázraky, zjevené po víře prosících a modlících.

Zakladatelé monastýru, ctihodní, Sergij a Herman, Valaamští divotvůrci, nám nezanechali své životy, které byly dozajista napsány, dochovaly se jen krátké zmínky v letopisech a dávných kronikách. Avšak přesto, ctihodní otcové Sergij a Herman, své bratrstvo nikdy neopustili. V průběhu staletí i nadále svědčí o své neviditelné přítomnosti, svojí modlitební záštitou střežíce Valaamský monastýr.

Tropar hlas 4.

Evangelia Kristova zjevili jste se pravými poslušníky, ctihodní/ svět a vše, co je v něm, pro lásku Kristovu, jako nejsoucím, jste pohrdli, / na mořském ostrovu jste se usídlili, / pracovitostí a pílí, vedli jste na něm duchovní boj, proti úkladům neviditelných nepřátel, / půstem, bděním a celonočním stáním v modlitbách, / učinili jste svá těla, poslušná duchu, / proto jste od Všedržící pravice důstojné koruny přijali/ a nyní, předstoupivší před Přesvatou Trojici/ modlete se prosím, všemi blažení otcové Sergiji a Hermane/ aby zachována byla v pokoji vlast naše/ a také za spásu duší našich.

Modlitba

Velcí otcové naši, Kristovy služebníci a horliví zastánci u Spasitele za duše naše, Sergiji a Hermane! Zjevili jste se v nemocech uzdraviteli, po moři plujícím kormidelníci, tonoucím spolehlivou záchranou a přede všemi smrtonosnými vpády nepřátel našimi ochránci. Ponejvíce jste osvobozením od duchů nečistých, od všelikých protivenství, urážek a pomluv, jste očištěním a pomocí. Blažení otcové a divotvůrci, přeslavní, Sergeji a Hermane, proste a modlete se ke Kristu Vládci, za nás hříšné, abychom skrze vaše modlitby, byli spodobněni v den soudný, stání po pravici Otce a utěšení v Království Nebeském, na věky věků. Amen.

 

___________

¹ Valaamský monastýr Proměnění Páně. Nachází se v Karélii na souostroví Valaam v severní části Ladožského jezera v Rusku.

²  Synodik-συνοδικός. v církevní každodenní bohoslužbě, používaná pamětní kniha, ve které jsou zapsána jména, která jsou vzpomínána na bohoslužbách. 

³ Obrysové kresby ikon – прориси, jsou ve starověkém ruském umění a ikonografii obrysovou kresbou, která byla vytvořená podle originálu brkem nebo štětcem na tenkém papíře a poté byla nanášená na desku (ikona) či omítku (freska). Na papíře mohla být obrysová kresba provedena v jedné (černé) nebo dvou barvách (černá a červenohnědá).

Soubor kresebných ikonografických spisů -иконописный подлинник, je malířský manuál a průvodce, který shromažďuje různé druhy a typy ikon, obrazy ikonografických předmětů, přičemž bere v úvahu všechny podrobnosti poskytované kánony, které se týkají postav a událostí, které mají být na ikoně napsány.

⁴ Svatý ostrov - Святой остров – Pyhäsaari. Je jedním z ostrovů souostroví Valaam. Podle tradice, se zde na samém počátku usadili zakladatelé Valaamského monastýru, ctihodní, Sergij a Herman valaamští. Vysoko ve skalách je malá jeskyně, vlhká a úzká, která vody není vidět. O ní, se říká, že poskytla útočiště prvním mnichům na Valaamu. Tento ostrov se proslavil také díky ctihodnému Alexandru Svirskému. Ten poté, co strávil tři roky ve Valaamském monastýru, odešel do pustiny na ostrově Svatý, kde pak žil následných deset let v tichosti modlitby. V 18. století byl na ostrově založen skit. V roce 1855 byl na ostrově postaven chrám, který byl zasvěcen ctihodnému Alexandru Svirskému.