Životy Svatých

Ctihodný Romil Ravanický

památka 16. / 29. ledna

Narodil se ve městě Vidin (Видин – město na severozápadě Bulharska), jeho otec byl původem Řek a matka Bulharka. Byl svými rodiči poučován ve zbožnosti a víře, od mládí vynikal skromností a pokorou. Neustále četl svaté písmo a životy svatých. Když dospěl do věku, kdy by se mohl oženit, odešel do monastýru Bohorodice Odigitrie v Trnovu, kde přijal mnišství se jménem Roman. Mezi mnichy vynikal poslušností a pílí. Roman si, ale přál vést duchovní boj ve skutečné poušti. S požehnáním igumena monastýru odešel do skutečné pustiny, kde se stal učedníkem Grigorija Sinajského. U něj, se znovu ukázal jako dobrý mnich a opravdový poslušník, svými spolubratry v monastýru byl nazván, pro svoji poslušnost a dobrotu Καλορωμανος což znamená Dobrý Roman. Byl také poslušníkem velmi hněvivého a vznětlivého starce, jehož všechny nedokonalosti přijímal s trpělivostí. Po zesnutí ctihodného Grigorija Sinajského a svého starce, kterému byl poslušníkem, se Roman vrátil do své domoviny. Usídlil se v monastýru na místě zvaném Mokrin, blízko Trnova. Tady přijal velkou schimu se jménem Romil. Nějaký čas byl na svaté hoře Athos, blízko Velké Lávry, kde se stal starcem několika mnichům. Poté co byla svatá hora od roku 1371 vystavena neustálému drancování tureckých zlodějských band, se mnozí mniši, kteří žili mimo monastýry, rozhodli odejít, a usídlili se hlouběji na Balkánu. Romil se svými učedníky, se potom nakonec usídlil v Srbsku v jedné jeskyni, blízko monastýru Ravanice, který se tehdy budoval. Tady i roku 1375 zesnul a předal svoji blaženou duši, do rukou Božích. Po dokončení monastýru Ravanica, jeho svaté ostatky, byly přeneseny do monastýru, a zde byly uloženy. Mnoho věřících přicházelo a dodnes přichází za ctihodným Romilem, k jeho svatým ostatkům, které dávají prohlédnout slepým, chromým dávají sílu chodit a ostatním uzdravují všeliké neduhy, tělesné a duševní.