Životy Svatých

Svt. Remigius z Remeše, apoštol Franků

památka 13. /26. ledna

Narodil se u Laonu v Gálii (laon je město v Pikardii dnešní severovýchodní Francii, hlavní město departementu Aisne) už starším rodičům Emiliovi a Cilinii. Jeho narození rodičům předpověděl poustevník Montán a spolu s tím také předpověděl, že světlem Evangelia osvítí celou Galii.

V mládí se urozený chlapec úspěšně věnoval světskému a teologickému studiu. Poté se rozhodl pro poustevnický život v modlitbě a odešel do malého domu poblíž Laonu.

Svatost jeho života, se stala však natolik známou, že když zesnul biskup města Remeš (Reims - Durocortorum), duchovenstvo a věřící z města, za ním přišli, aby ho odvedli z ústraní a prohlásili biskupem, přestože mu bylo pouhých 22 let.

Přes své mladí a skrze mnohé úsilí, své nadání a Boží blahodať, stal se velkým osvětitelem Franků. Svým vroucím kázáním obrátil pohany ke Kristu, zpět do Církve pak přiváděl zbloudilé ariány. Stavěl Boží chrámy, utvářel eparchie, světil duchovenstvo.

Vracel naději obyvatelům těchto krajů, které byly zpustošeny nedávnými nájezdy barbarů. Znesvářené učil lásce k nepřátelům. Učil k nezištnosti a milosrdenství, touze nikoli po zemských statcích, ale po nebeském blaženství. Kdekoli kázal, zjevovaly se četné zázraky, které potvrzovaly pravdivost jeho učení.

Poté co franský král Chlodvík I. v Bitvě u Tolbiaka kolem roku 496, zvítězil nad Alamany, dal se přesvědčit svojí věřící ženou sv. Chrodechildou (Klotildou) a svt. Remigiem, aby přijal svatý křest. Spolu s ním se pak dalo pokřtít na 3000 věřících.

Když svatý Remigius dosáhl vysokého věku, oslepl avšak díky vytrvalé modlitbě a naději v Boha, byl zázračně uzdraven a poté, co ještě naposledy odsloužil božskou liturgii, zesnul v pokoji.

Svt. Remigius se zasloužil o pokřesťanštění Franků a je proto nazýván Apoštolem Franků.