Ikona Přesvaté Bohorodice Iverská Montrealská - Myrotočivá¹

(památka je v den kdy z ní začalo vytékat myro tj. 11. listopadu podle církevního kalendáře/ a to je 24. listopadu dle světského)

Montrealská Iverská ikona Přesvaté Bohorodice byla napsána roku 1981 jedním řeckým mnichem, na svaté hoře Athos. Podle mnoha svědectví, téměř nepřestajně z ní vytékalo myro po dobu 15 let (1982 - 1997). 

Roku 1982 navštívil svatou horu Athos pravoslavný Kanaďan chilského původu, Josif Muñoz – Cortes (Jose Muñoz-Cortes), který se zajímal o ikonopisectví a byl učitelem historie umění. Když na Athosu, v jednom skitu uviděl ikonu Přesvaté Bohorodice Iverské, chtěl ji hned koupit, ale byl odmítnut. Nakonec mu však při odchodu ze skitu, byla ikona darována. Před tím, než opustil svatou horu Athos a než odjel zpátky do Kanady, navštívil monastýr Iviron, kde přiložil tuto ikonu k originálu ikony, která se v monastýru Iviron nachází.

Po svém návratu do Montrealu, Josif ikonu postavil do svého modlitebního koutu, spolu s ostatními ikonami a relikviemi, které měl ve svém bytě. Podle svědectví samotného Josifa Muñoze počala ikona Přesvaté Bohorodice Iverské mirotočit takto: 24. listopadu, ve tři hodiny ráno, jsem se probudil kvůli silné vůni. Ponejprv jsem si myslel, že ona silná vůně vychází od svatých ostatků anebo vonných olejů, když jsem, ale přišel blíže, byl jsem ohromen, protože ikona Matky Boží, byla pokryta blaze vonícím myrem ! Z ohromení z takovéhoto zázraku, jsem se nemohl ani pohnout! Brzy poté, byla myrotočivá ikona přenesena do chrámu. A od toho okamžiku, vytékalo myro nepřestajně po dobu 15 let, s výjimkou Strastných týdnů ².

Je pozoruhodné, že myro vytékalo, hlavně z rukou Matky Boží a Krista, a také z hvězdy³ na pravém rameni Přesvaté Bohorodice, zároveň v tom samém okamžiku, byla zadní strana ikony suchá. Myro, bylo silně aromatické a bylo v takovém množství, že bylo možné ho sbírat do lahviček.

Bratr Josif Muñoz 

Divotvorná ikona přebývala v Americe, Austrálii, Novém Zélandě, v Bulharsku a v západní Evropě. Všude kde se ikona nacházela, šířila lásku, přátelství a shodu, tak jako v jedné církevní obci, kde se mezi sebou pohádali věřící a po návštěvě ikony, znovu nalezli společnou cestu k modlitbě a církevní jednotě. Její přebývání na bohoslužbách dodávalo věřícím paschální radost.  Jsou známé mnohé případy, kdy lidé znovu začali chodit do chrámu, na zpověď, ke svatému přijímání. Takto se jedenkráte stalo, že jedna žena, které zemřel její jediný syn a už, už si byla připravená vzít svůj život, když spatřila divotvornou ikonu, ta se dotkla hlubin její duše, učinila pokání ze svého strašného úmyslu a vyznala ho při svaté zpovědi.

Žel v noci z 30. na 31. října roku 1997, byl ochránce ikony Josif Muñoz zabit v Řecku v Athénách a Montrealská – Iverská ikona, beze stop zmizela. 

V mnohých chrámech však zůstalo myro, anebo alespoň zbytky vaty, či různých látek naplněných tímto myrem, k naději, víře a pomoci mnoha věřících.

____________________________________________________________________________________________________________

¹ Myrotočivá – tj. z církevně slovanského мироточивая – myra tečení – myro vydávající, myro prolévající, myro tj. olej z řeckého μύρον.

Ve svatém písmu není žádná zmínka o vydávání, prolévání myra. Přesto tento div, tento zázrak, přebývá a je předáván ve svaté tradici. K nejranějším zprávám o prolévání myra, patří:

Blaze vonící myro  z hrobu svatého apoštola Jana Teologa, vytékající každoročně

Myro vydávající ostatky svatého apoštola Filipa (podle apokryfu: Skutky apoštola Filipa 2. – 3. stol.)

Mučednictví Theodota (3. stol.) v tomto popsání mučednického skonu, je popsáno vytékání myro z ostatků mučedníka

Nespočetné svědectví o velkém vytékání myra z ostatků sv. velmuč. Dimitria Soluňského

Svaté ostatky svt. Nikolaje Divotvůrce, nacházející se od 9. května roku 1087 v kryptě baziliky svatého v městě Bari v Itálii, které neustále vydávají myro.

² strastný týden – týden před Vzkříšením Kristovým

³ Hvězda na rameni Přesvaté Bohorodice – jedním ze znaků, podle kterých můžeme poznat pravoslavnou ikonu Bohorodice, jsou tři hvězdy. Jedna je nad Jejím čelem, druhá na pravém a třetí na Jejím levém rameni. Tři hvězdy symbolizují panenskost Přesvaté Panny do Narození Krista, v okamžiku Narození a po Narození. Kromě tohoto, tři hvězdy jsou symbolem Svaté Trojice. Na některých ikonách postava Mládence Krista, zakrývá jednu z hvězd a takto symbolizuje Vtělení druhé osoby Svaté Trojice – Boha Slovo.

Ctihodný Gabriel Svatohorec

(památka 13. května podle církevního kalendáře/ to je 26. května dle světského a 12. / 25. července)

Pocházel z Iberie (Gruzie), jako poustevník žil poblíž Iverského monastýru na sv. hoře Athos
¹. Pro svou zbožnost, se stal důstojným za svého života zjevení, ve kterém mu Přesvatá Bohorodice přikázala říci představenému monastýru a bratřím, že jim chce darovat svoji ikonu k pomoci a přímluvě, Gabriel slyšel:

"Řekni igumenovi a bratřím, že jim chci dát svou ikonu, svoji pomoc. Potom vstup do moře, jdi po vlnách a tehdy všichni poznají mou lásku a požehnání vašemu monastýru."

Ctihodní Joan, Evfimij a Gabriel svatohorci

Podle přikázání Matky Boží, starec Gabriel, měl přejít po mořských vlnách až ikoně jak po souši a přijmout ikonu pro monastýr. Ctihodný Gabriel pověděl o podivuhodném zjevení představenému monastýru a ten vyšel s bratřími na břeh s chvalozpěvy, se svícemi a kaditelnicemi. Svatý starec, splnil vůli Matky Boží a přinesl ji na břeh. Ikona se poté začala nazývat podle monastýru Iverská. 

Ikona byla přenesena do oltáře chrámu jako veliká svatyně, zjevená samotnou Matkou Boží. Jenže se stalo něco neočekávaného, dalšího dne, už v chrámu ikona nebyla, ale našla se nad vchodem do monastýru. Takto se to opakovalo několikráte, ikona byla přenesena do chrámu, ale další den, byla opět nad vchodem do monastýru.  Tak tomu bylo dotud, dokud se znovu nezjevila Matka Boží ctihodnému Gabrielovi, který slyšel slova Matky Boží: "Sděl, že nechci být ochraňována vámi, ale sama chci být vaší ochránkyní, nejen v pozemském, ale i v nebeském světě. Vyprosila jsem pro vás u Boha milost, a dokud uvidíte mou ikonu v monastýru, do té doby vám nebude umenšeno požehnání mého Syna." Mniši poté s vděčnou radostí vybudovali pro slávu Přesvaté Bohorodice chrám nad vraty monastýru a umístili tam Její ikonu. Ikona se proto od té doby taky nazývá Portatissa (řecky - Παναγία Πορταΐτισσα), tj. "Vrátná".

_____________________________________________________________________________________________________________

¹Iverský monastýr neboli Iviron řecky - Μονή Ιβήρων. Řecký pravoslavný monastýr na svaté hoře Athos, třetí v hierarchii svatohorských monastýrů. Nachází se na severovýchodě ostrova, byl založen v letech 980 - 983 ctihodnými Janem – Čordvaneli a Janem Svatohorcem. Do roku 1015 se monastýr nazýval Lávrou Klimenta (Λαύρα τοῦ Κλήμη, τοῦ Κλήμεντος),  poté Lávrou Evfimija (Λαύρα τοῦ κῦρ Εὐθυμίου) a od roku 1020 Lávrou Ivera, tj. ctih. Jana Svatohorce, monastýrem Iverců  tj. Gruzínů, od  Iverie - Ibérie (gruzínsky: იბერია, latinsky: Iberia, řecky: Ἰβηρία) byl římský a řecký název pro starověký gruzínský stát Kartli, který existoval od 4. století př. n. l. do 6. století n. l. Tento název byl později zkrácen na Iviron.