pátek 4. února 2011

Ctihodný mučedník Anastasij Peršan
(památka 22. ledna / tj. 4. února dle světského kalendáře; přenesení jeho ostatků 24. ledna/ 6. února)


Narodil se v Persii, jeho otec byl mágem a významným učitelem čarodějství a všemu tomuto učil i svého syna, jehož pohanské jméno bylo Magundat. Když se stalo a on sloužil jako vojín u perského velkokrále Husrava II., tak v té době uslyšel o Životodárném Kříži Kristově, o jehož slávě, síle a moci se v té době rozšířila po celé Persii (V době vlády Byzantského císaře Fokase (602 - 610), perský velkokrál Husrav II. ve válce proti Řekům zničil řecké vojsko, vyraboval Jeruzalém a vzal do držení Životodárný Kříž Páně. Kříž, byl v Persii čtrnáct let, a až při císaři Herakleiosovi (610 - 641) byla křesťanům navrácena jejich svatyně – Kříž Páně, to, když císař Herakleios s pomocí Boží zvítězil nad Husravem II. a poté s jeho synem Kavádem II. uzavřel mír). V tom čase, dřevo kříže ohromovalo velikými divy, takže mnozí říkali: «Bůh Křesťanský přišel do Persie».
Když se o tomto dozvěděl mladík Magundat, začal pátrat a vyptávat se na pozemský život Spasitele, jeho srdce se dotkla blahodať Boží a v duši mu zahořel plamen víry. Když vyslán do války do Řecka, došel do Chalcedonu (Chalcedon – Χαλκηδών - starověké přístavní město v Bíthýnii v Malé Asii, roku 451 hostil čtvrtý ekumenický koncil. V letech 616 – 626 ho drželi Peršané, kteří se za krále Husrava II. pokoušeli dobýt Konstantinopol), kde žil u jednoho Peršana, který byl křesťanem a který jej poučoval a utvrzoval v pravé víře. Když přišel do Jeruzaléma, přijal tam svatý křest, ve kterém dostal jméno Anastasij a přijal mnišsky postřih. V monastýru ve kterém žil ozdobil sebe pokorou, mírností a pracovitostí. Po sedmi letech, kdy přebýval v monastýru, bylo mu těsně před svátkem Kristova Vzkříšení zjeveno, že jej čeká mučednický konec pro Krista. Tehdy se rozhodl pro života poutníka.
Odešel do Ceasareje Palestinské, tam spatřil před chrámem sv. Euthimie perské mágy, kteří se připravovali své oběti modlám. V tom okamžiku k nim přistoupil Anastasij a začal je usvědčovat z toho, co dělají a říkal jim, ať těchto hanebností zanechají. Na jejich otázky jak ví, co oni činí a kdo on je, jim směle odpověděl, že je Peršan a, že i on byl dříve mágem. Perští mágové na něj zavolali vojáky, kteří ho zatkli a odvedli do vězení. Vojáci zjistili ještě i to, že Anastasij, je i bývalý voják, a tak vše oznámili svému představenému. Před soudem byl Anastasij vyslýchán a nakonec bylo po něm žádáno, aby se odřekl od Krista, to, ale Anastasij odmítl. Na to byl znovu odveden do cely, a opětovně byl vyzván, aby se odřekl od Krista, byl mučen a trýzněn, přesto nadále odmítal se odříci od Krista, on naopak své věznitele a trýznitele usvědčoval v jejich špatnostech a bezbožnosti. Po svátku Povýšení Svatého Kříže, mu místní představený udělil tu milost, že mu dovolil, aby se mohl pomodlit v křesťanském chrámu a také to, že na soudu bude přítomen samotný Husrav. Husrav sám dal k Anastasijovi poslat jednoho ze soudců s opětovným návrhem, aby se odřekl od Krista a vrátil se k víře svých předků (což byl Zoroastrismus - dualistická náboženská soustava, vytvořená prorokem Zarathuštrou), za co mu bylo nabízeno i velké bohatství. Na tyto nabídky, Anastasij odpověděl ještě více odmítavě a byl poté ještě více mučen, ale on zůstal pevným a neoblomným ve víře, vznášeje přitom chvály Hospodinu. Potom spolu se sedmdesáti dalšími křesťany ho odvedli k řece, kde jednoho za druhým uškrtili provazem. Před svojí smrtí, Anastasij vzdal díky Hospodinu Bohu, za lehkou smrt. Těla vězněných křesťanů byla zanechána u řeky napospas psům, a hlavu Anastasija odnesli samotnému Husravu. To se stalo roku 628. Místní křesťané za velké peníze vykoupili tělo mučedníka, které podivuhodným způsobem, zůstalo psy netknuto a pohřbili ho v blízkém monastýru mučedníka Sergije. Za deset let nato, byly svaté ostatky přeneseny do Ceasareje Palestinské a poté byly přeneseny do Konstantinopole, hlava svatého mučedníka se později schraňovala v Římě.
V Konstantinopoli existoval malý chrám zasvěcený ctihodnému mučedníku Anastasiju Peršanu, postavený ke konci osmého století císařovnou Irinou a jejím synem Konstantinem VI.

Žádné komentáře:

Okomentovat