Životy Svatých

 

Svatý mučedník Kryštof Lykijský,

mučednice Kallinika a Akilina

a s nimi 200 umučených vojínů (♰ 250)

památka 9. / 22. května

Svatý Kryštof žil ve 3. století, během pronásledování křesťanů za císaře Decia (249–251). Byl vysoký, pohledný a vládl mimořádnou silou. Ještě jako pohan odsuzoval pronásledovatele křesťanů.

Když se císař Decius dozvěděl o Kryštofově velké fyzické síle, poslal své vojáky, aby ho k němu přivedli. V té době svatý Kryštof již věřil v Krista, ale ještě nebyl pokřtěn.

Na cestě Kryštofovi rozkvetla v ruce suchá hůl, o niž se opíral. Pak se skrze jeho modlitbu rozmnožily bochníky chleba, kterých se pocestným nedostávalo. Vojáci, ohromeni těmito zázraky, uvěřili v Krista a spolu s Kryštofem přijali svatý křest od antiochijského biskupa svt. Babylase (♰ 251).

Když se císař dozvěděl o tom, že Kryštof přijal křesťanskou víru, rozhodl se ho přimět lstí, aby se zřekl Krista. Pověřil proto dvě nevěstky, Kalliniku a Akilinu, aby ho k tomu svedly. Namísto toho však Kryštof tyto ženy obrátil ke Kristu, za což byly mučeny a svůj život zakončily mučednickou smrtí. Vojáci, kteří Kryštofa přivedli a přijali svatý křest, byli sťati.

Poté byl Kryštof vhozen do rozžhavené měděné nádoby, ale zůstal nezraněn. Následně podrobili svatého Kryštofa dalšímu mučení, až mu nakonec mučitelé odsekli hlavu.

To se událo v Lykii (v Malé Asii) okolo roku 250. Památka mučedníka Kryštofa se těší velké úctě jak na Východě, tak i na Západě, zejména ve Španělsku. Věřící vyhledávají jeho pomoc při nakažlivých nemocech a na cestách.