Životy Svatých

 

Svt. Flavián Vyznavač, patriarcha konstantinopolský (♰ 449)

památka 18. února / 3. března

Než se stal patriarchou, sloužil jako presbyter a správce bohoslužebných nádob ve Velkého chrámu Hagia Sofia (Boží Velemoudrosti) v Konstantinopoli. Po zesnutí svt. Prokla, patriarchy konstantinopolského (♰ 447), byl ustanoven patriarchou na patriarším trůně Konstantinopolské Církve.

V té době však vnitřní nepokoje a hereze roztrhávaly jednotu Církve. V roce 448 proto svolal svt. Flavián do Konstantinopole místní sněm, aby prošetřil Eutychiovu herezi, který tvrdil, že v Pánu Ježíši Kristu je třeba přiznávat pouze jednu Božskou přirozenost. Heretik Eutychés ve svém bludu nadále setrvával, a byl proto vyloučen z Církve a zbaven kněžské hodnosti.

Eunuch Chrysafios, Eutychiův stoupenec, se snažil proti svt. Flaviánovi poštvat císaře Theodosia II. Flaviánovým protivníkem, byl také Dioskor, biskup alexandrijský. Pod jejich vlivem byla císařovna Eudoxie, která se kvůli tomu snažila odstranit císařovu sestru Pulcherii ze dvora, protože měla na svého bratra silný vliv a Flaviána bránila.

Flaviánovi odpůrci obvinili Flaviána z falšování aktů sněmu v Konstantinopoli, který Eutychia sesadil. Na jejich naléhání pak císař Theodosius II. v roce 449 svolal v Efesu sněm pod vedením Dioskora, biskupa alexandrijského.

Tento sněm, později známý jako „Lupičský sněm“ nebo „Lupičský sněm v Efesu“ Σύνοδος Ληστρική – Latrocinium Ephesinum, Eutychia znovu dosadil do úřadu, patriarchu Flaviána sesadil a odsoudil k vyhnanství. Svatý vyznavač byl na tomto sněmu surově zbit Eutychiovými obránci. Tohoto násilí se také zúčastnil i Dioskor. Patriarcha Flavián byl nakonec odsouzen k vyhnanství v Efezu, kde spoután těžkými řetězy o tři dny později na následky úderů a bití zemřel.

V roce 451 ho Chalcedonský sněm (4. všeobecný sněm) připočetl do zástupu svatých Pravoslavné Církve. Svaté ostatky svt. Flaviána byly poté slavnostně přeneseny do Chrámu svatých apoštolů v Konstantinopoli.