Životy Svatých

 Svatý nový mučedník Christos albánský, 

zahradník (†1748)

památka 12. / 25. února

Svatý nový mučedník Christos (Άγιος Χρήστος ο Κηπουρός - Shën Kristo Kopshtari), se narodil v Albánii, ve městě Përmet (Πρεμετή). Tam pracoval jako zahradník, když mu bylo čtyřicet let, odešel z Albánie za prací do Konstantinopole.

Tam se mu pak jednou při prodeji jablek na městském trhu v Konstantinopoli stalo, že za ním přišel jeden Turek. A chtěl od něj všechna jeho jablka koupit, ale strašně pod cenou. Nakonec mezi nimi, kvůli tomu došlo až k hádce. Christos se bránil a cenu, kterou mu Turek nabízel, odmítl.

Turek se rozzlobil a rozhodl se Christosovi pomstít. Odešel před místního soudce, kterému oznámil, že mu Christos jakoby řekl, že se stane muslimem.

Christose proto pozvali před soud, kde onen pomstychtivý Turek proti Christosovi lživě svědčil, že slyšel, jak řekl, že se poturčí a, že se stane muslimem. Soudce se potom zeptal i Christose, zda to je pravda.

"Ve jménu Boha", odpověděl chudý zahradník, "Já jsem nikdy takováto slova neřekl. Jsem křesťan a nemohu změnit svoji víru, dokonce ani tehdy, i kdybych proto musel tisíckrát strádat".

Když takovou odpověď slyšel soudce, vydal příkaz, aby zahradník prozatím dostal trest bití holemi. Potom byl mlácen po celém těle, až měl hlavu i tělo smáčené svou krví. Přesto všechno, však zůstal Christos, jako křesťan neoblomný, byl uvržen do vězeňské kobky, kde byl na rukou spoután okovy a nohy mu daly do klády.

V té době se stalo, že byl ve stejném vězení, i učený mnich Kaisarios Dapontes (Καισάριος Δαπόντες). Ten, když spatřil nebohého zahradníka, který přese všechno ponížení a bití, zůstal věrný Kristu, pojal ho s ním soucit a lítost. Poprosil vězeňskou stráž, aby mu byla odemčena kláda alespoň na nohou a stráž mu ji na jeho prosbu sundala. Poté , našel dokonce i trochu jídla pro Christose. Ten však nechtěl nic jíst a jen mu řekl: "Děkuji vám, otče, ale ne, nebudu jíst a nebudu ani pít, dovolte mi pro Krista zemřít, hladovým a žíznivým". Potom tento nový mučedník pro víru, vytáhl ze svého opasku brousek, který vždy nosil při sobě, podal ho ctihodnému otci a řekl mu: "Prodejte ho a za to co utržíte, dejte odsloužit liturgii, za pokoj mé duše".

Ještě téhož dne, pak pro něj přišla stráž, byl vyveden z vězení za město, kde mu byla odseknuta hlava. Svědkem a tím kdo zapsal strádání tohoto nového mučedníka, pak byl Kaisarios Dapontes.

Tento nový mučedník, před svými trýzniteli pokorně sklonil svou hlavu, své srdce, svou mysl a svou duši, však dávno předtím, zcela oddal Kristu. Takto blažený Christos, získal mučednickou korunu, od našeho Pána Ježíše Krista, kterému buď sláva na věky věkův. Amen.